Před dvěma měsíci detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu deseti lidí z toho, že mezi lety 2009 a 2011 okradli stát o 170 milionů korun. Místo povinného odvádění části svých výnosů z hazardu na dobročinné účely si totiž peníze přihrávali skrytě do vlastních kapes.

HN teď ale z materiálů k případu zjistily, že policie měla o pochybných transakcích kolem uherskohradišťské společnosti Auto Games, kolem níž se případ točí, informace už před více než deseti lety. Podnět tehdy dostali zlínští kriminalisté, a to od Finančního analytického úřadu (FAÚ) – tehdy fungujícího ještě jako útvar ministerstva financí specializovaný mimo jiné na boj proti praní špinavých peněz. Jenže zlínští vyšetřovatelé se podnětem vůbec nezabývali a uložili ho k ledu.

Někteří z nyní obviněných přitom v následujících letech podle policistů páchali další stamilionové daňové podvody. Majitel firmy Auto Games, podnikatel Pavel Buráň, jenž je v případu hlavním obviněným, zase v roce 2014 tvrdil, že ho unesl jeho tehdejší společník Jaroslav Novotný. Toho i s manželkou za údajný únos poslal soud do vězení. Až tuto středu, po letech soudních tahanic, soud podle informací HN rozsudek zrušil s tím, že se nic takového ve skutečnosti nestalo.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Společnost Auto Games je jedním z nejvýznamnějších výrobců herních automatů v zemi. A podle zákona o loteriích musela v minulosti namísto daně z příjmů odvádět část výtěžku na sociální, zdravotní, kulturní, ekologický nebo jinak prospěšný účel.

Na to, že ve skutečnosti ale odcházely peníze na charitu jen naoko, upozornil FAÚ v trestním oznámení už v listopadu 2011. Škodu tehdy analytici odhadli na 133 milionů korun. K fiktivním platbám z let 2010 až 2011 pak doplnili i názvy konkrétních společností, které se na podvodu měly podílet. Jejich tehdejší poznatky se přitom kryjí s tím, za co je nyní skupina stíhána.

Trestní oznámení skončilo na stole policistů zlínské hospodářské kriminálky. Ti ale informace nijak nezpracovali. Podnět založili k případu, který v té době řešili. A podle pozdějšího zjištění detektivů z NCOZ se „původním oznámením z FAÚ policejní orgán dále již nezabýval“.

Podnikatel: Buráňovi jsem peníze vracel zpět

Kauza, ke které zlínští kriminalisté trestní oznámení přiřadili, se přitom týkala opět Auto Games. V daném případu soud poslal na pět let za mříže podnikatele Jiřího Klanicu – a to za to, že z firmy Auto Games podvodně vylákal sedm milionů korun jako její odvod na dobročinné účely. Peníze ale místo na charitu použil na „nezjištěný účel“.

Právě i Klanicu analytici ve svém podnětu zmiňovali s tím, že měl být s Auto Games na podvodu domluven. Zlínští policisté měli jejich informace ve chvíli, kdy kauzu stále vyšetřovali, obvinili ale pouze Klanicu.

Ten za zmíněný podvod stále sedí ve vězení. A aktuálně vyšetřovatelům potvrdil, že byl s Buráněm domluvený na tom, že mu peníze z milionových plateb vždy vrátí v hotovosti zpět. Mohl si za to prý nechat vždy deset procent z každé transakce. Buráně si prý dlouhou dobu kvůli předchozí spolupráci vážil a z toho důvodu jej před soudem kryl.

Na podivnosti případu přitom upozornil právě i zlínský krajský soud, který poslal Klanicu do vězení. „Mohl by zde jistě existovat předpoklad, že jednání pachatele projednávané trestné činnosti nesměřovalo ke způsobení škody firmě Auto Games, ale naopak by se mohlo jednat o jednání ve prospěch této firmy, která by takto vykázala splnění své povinnosti odvést určitou část svých příjmů na veřejně prospěšné účely, byť se odvedené částky ke svým adresátům nedostaly. Otázkou tedy je, kdo byl nakonec skutečným příjemcem prokazatelně odvedených peněz,“ napsal soud do Klanicova rozsudku v roce 2015.

Jak je možné, že kriminalisté citlivý tip původně takzvaně zazdili, zůstává nejasné. Zlínská policie se ke kauze pro HN od čtvrtka nevyjádřila. Po několika urgencích nakonec redakci napsal mluvčí zlínské kriminálky Petr Jaroš s tím, že na prostudování případu potřebují více času a komentář do uzávěrky nedodají. A kauzu s odkazem na probíhající vyšetřování nekomentovala ani mluvčí NCOZ Iva Knolová. Ta odmítla přiblížit i to, zda lovci mafiánů na dřívější „opomenutí“ kolegů ze Zlína upozornili například Generální inspekci bezpečnostních sborů. Právě ta ze zákona šetří trestnou činnost policistů.

Buráň: Nic se nestalo ani nedělo

Majitel společnosti Pavel Buráň a člen představenstva firmy Robert Juřička podle pozdějších zjištění detektivů z NCOZ povinnost odvádět peníze na charitu mezi lety 2009 a 2012 záměrně obcházeli účelovým využitím občanských sdružení, nadací nebo dalších společností, které skrytě ovládali či řídili. „Zapojili je do účelových řetězců, prostřednictvím kterých vytvořili fikci odvodů a výtěžků na veřejně prospěšné účely, které deklarovali jako reálné odvody výtěžku na dobročinné účely, a to vše v úmyslu obohatit sebe nebo jiného,“ popsali vyšetřovatelé smysl podvodu v policejním usnesení, které mají HN k dispozici.

Buráň s Juřičkou využili podle detektivů toho, že si tehdy mohly samy společnosti určit, komu peníze z hazardu pošlou. Zákon se v tomto směru změnil až v roce 2012, odkdy musí loterijní firmy peníze zasílat nikoli konkrétním subjektům, ale přímo obcím či státu. Auto Games velkou část zisků posílala společnostem či spolkům zabývajícím se motosportem. Zaslané peníze majitelé „obdarovaných“ subjektů v mnoha případech podle policistů následně obratem vybrali v hotovosti a vrátili zpět Buráňovi nebo Juřičkovi.

Oba podnikatelé ale takovou konstrukci odmítají. „Co k této kauze říct. Snad jen to, že je vás schopen někdo trestně stíhat za něco, co jste ani nemohl udělat. Bez jakýchkoliv důkazů vám komando vyrazí dveře u domu a vyděsí vám malé děti i manželku, pobíhají po domě se samopaly, jako byste byl drogový dealer či vrah,“ řekl HN Juřička s tím, že nic nezákonného neprovedl. To samé řekl HN i Buráň, na jehož stíhání v této kauze jako první upozornil Radiožurnál. „To, co je mi kladeno v tomto případě za vinu, se nestalo a nedělo,“ stojí si za svým podnikatel.

Peníze tekly přes bývalé závodníky

Policisté ale toky peněz detailně zmapovali. 

Například 37 milionů měla Auto Games předat na veřejně prospěšné účely firmě A.T. Motosport. Ta je nyní v likvidaci, v dané době ji ale ovládal český automobilový závodník Antonín Tlusťák. Část peněz dle policie Tlusťák, jenž je v případu rovněž obviněn, vrátil přímo jmenovaným zástupcům firmy. Další miliony pak údajně přeposlal další firmě z řetězce, jejíž majitel je vrátil opět již zmíněné dvojici. Poslední část peněz Tlusťák dokonce poslal přímo Buráňově společnosti Auto Games Plus.

„Já jsem nic takového nedělal. Celý ten případ je obrovská parodie,“ řekl HN Tlusťák, jenž je přesvědčen, že v jeho případě kauza dopadne dobře. Automobilový závodník a vicemistr Evropy tvrdí, že peníze, které dostával na darech, využíval na zaplacení nákladů na závody, na což měl právo: „Jsem skutečný závodník a skutečně jsem závodil. Tam nešlo o nic fiktivního.“

Dalších 33 milionů pak Auto Games poslala dnes již zaniklé firmě TRT. Tu ovládal Pavel Odložilík, jehož bratr Roman je také bývalý automobilový závodník. Peníze měly být použity na „provozní náklady moto sportu“. Místo toho je dle policie Odložilík obratem vybíral a vracel, ať už přímo nebo prostřednictvím dalších subjektů, Buráňovi nebo Juřičkovi. TRT následně vystavovala faktury na náklady k závodům a rallye, kterých se dle policie bratři Odložilíkovi vůbec nezúčastnili.

V kauze je obviněný Pavel Odložilík. Ten podivné transakce na výslechu vysvětloval tak, že peníze vybíral pro bratra Romana, který mu prý tvrdil, že s nimi „musí něco zaplatit“. Roman se údajně „zlobil na hazardní společnosti, že jim musí dát peníze tímto způsobem“.

Dalším stíhaným je rovněž bývalý moto závodník Bohuslav Urban. I jeho firmě Camurra Buráň poslal 30 milionů za účelem „provozních nákladů na motoristický sport“. Miliony však podle policie Urban ihned vybral a opět vrátil. Opět Buráňovi nebo Juřičkovi.

Podobně podle policistů postupoval i stíhaný uherskobrodský podnikatel a producent Jiří Gračka. Jeho Nadaci Via Fortuna, která je již tři roky v likvidaci, Buráňova Auto Games posílala peníze na „podporu vzdělávání“ nebo „vánoční koncerty“. Na 40 milionů poté Gračko, který dříve pro Buráně pracoval jako kontrolor provozoven s automaty Auto Games, rozeslal do společností, jež ovládal Buráň, Juřička či lidé, kteří dle policie následně peníze opět vraceli zmíněné dvojici.

Miliony na koncerty a vzdělání tak například podle policistů skončily v Buráňově společnosti Galvena, která je následně dle detektivů použila k zaplacení technického vybavení podniku.

„Pana Buráně oslovovalo hodně lidí s žádostí o nějaké peníze. On řekl, že to už neposkytuje a ať se obrátí na naši nadaci,“ tvrdil pro HN Gračka. Část z nich pak podle jeho slov přicházela s žádostmi za Gračkovou nadací, do níž Buráň posílal peníze. „Já jsem ty žádosti posuzoval a buď jsme příspěvek poskytli, nebo ne. Na každý byla smlouva,“ pokračoval Gračka, který se prý až nyní dozvěděl, že někteří příjemci používali peníze na jiné účely, než na jaké byly zmíněny ve smlouvě. „Obvinění si mysleli, že jsem součástí jejich hry, to ale není pravda,“ vysvětloval své stíhaní podnikatel.

V období, na něž se vyšetřovatelé zaměřili – tedy v letech 2009 až 2011 – měla Auto Games na veřejně prospěšné účely odvést celkem 400 milionů korun. Policisté skupinu zatím obvinili za podvod ve výši 170 milionů. V usnesení nicméně naznačují, že škoda ještě nemusí být konečná. „Minimálně 93 procent z částky 400 milionů policejní orgán vyhodnotil jako značně podezřelé. Tedy tak, že příjemci částek jsou netransparentní,“ konstatovali vyšetřovatelé s tím, že v další fázi vyšetřování se i na tyto „podezřelé příjemce“ zaměří.

Únos, který se nestal

Všichni z obviněných, se kterými se HN podařilo mluvit, tvrdí, že jejich stíhání je výsledkem obchodního boje mezi Buráněm a jeho bývalým společníkem Jaroslavem Novotným. Dvojice do roku 2010 spoluvlastnila skupinu společností Auto Games. Novotný se ale poté rozhodl z byznysu odejít a svůj padesátiprocentní podíl Buráňovi prodal. Dodnes Buráň Novotnému za podíl dluží 376 milionů.

„Případ je jen a jen účelovou záležitostí vymyšlenou Novotným,“ řekl k tomu redakci Buráň. Z materiálů k případu vyplývá, že trestní oznámení týkající se údajných podvodů kolem odvodů na dobročinné účely skutečně na svého bývalého společníka podal Novotný. „Buráň prohlašoval, že má dostatek možností a kontaktů k tomu, že minimálně 80 procent prostředků z takto poskytnutých peněz takzvaně donese zpět v igelitce. K této trestné činnosti mu napomáhal Juřička,“ psal detektivům v roce 2018 Novotný. Vyšetřovatelé tyto informace vyhodnotili jako pravdivé a na základě jeho podnětu začala NCOZ celou věc šetřit.

Stalo se tak ale až zhruba sedm let poté, co na zlínskou policii dorazilo původní oznámení od FAÚ. Část obviněných se přitom v mezidobí podle policistů dopouštěla další trestné činnosti. Například Pavel Odložilík je i se svým bratrem Romanem obviněný za daňové podvody ve výši 165 milionů. Těch se dle vyšetřovatelů dopouštěli mezi lety 2018 a 2020. Za krácení daní, tentokrát mezi lety 2014 a 2017, je stíhaný i Tlusťák.

V další kauze figuroval i sám Buráň – tentokrát ale vystupoval jako údajná oběť únosu. V roce 2014 podnikatel zlínským policistům oznámil, že jej unesl právě jeho tehdy již bývalý společník Novotný. S ním se měla na únosu podílet i Novotného žena Jarmila a další tři lidé. Buráň tvrdil, že mu údajní útočníci vyhrožovali pistolí a injekční stříkačkou. Měli jej prý nutit k tomu, aby Novotnému vyplatil 367 milionů, které mu Buráň dluží za prodej podílu ve firmě Auto Games.

Policisté na základě Buráňovy výpovědi pětici skutečně obvinili a případ se v roce 2017 dostal před zlínský krajský soud. Ten skupinu poslal do vězení, olomoucký vrchní soud mu ale případ vrátil. Krajský soud sice poté zprostil údajné vykonavatele únosu, manžele Novotné ale znovu odsoudil k trestu vězení – Novotného k sedmi letům, jeho choť ke čtyřem.

Vrchní soud ale případ znovu vrátil k dalšímu projednání – a tuto středu došlo podle informací HN k průlomu. „Krajský soud zprostil manžele Novotné v celém rozsahu obžaloby z důvodu, že se stíhaný skutek nestal. Tím soud v podstatě řekl, že Buráňova výpověď je nevěrohodná – i z důvodu toho, že verze toho, co se mělo stát, postupně měnil,“ řekl HN Novotného advokát Filip Opatřil.

Manželé Novotní únos celých osm let popírají. „To, co nám udělali policisté, soudy, žalobci – to je něco hrozného. Buráň si to vymyslel kvůli tomu, aby mi nemusel platit za firmu, kterou si ode mě koupil. Jeho hlavním motivem byly peníze,“ řekl HN Novotný. S ním i jeho ženou na základě soudních tahanic ukončily spolupráci slovenské univerzity, kde vyučovali. Novotný management, Novotná pedagogiku a psychologii. „Kvůli té kauze se žena nestala profesorkou a já docentem,“ dodal Novotný.

Pakliže se žalobce neodvolá, bude osvobozující rozsudek pravomocný.