EU kvůli ruské agresi zezelená rychleji. Podívejte se, které návrhy Evropské komise Česko ovlivní nejvíce

Odklon od „fosilního“ Ruska ještě zpevní postavení obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce, vítr nebo biometan a vodík. Jejich podíl na celkové výrobě energií v EU by se měl do roku 2030 zvýšit až na 45 procent. Oproti původním plánům je to nárůst o pět procentních bodů. Vedle toho mají evropskou závislost na ruské ropě a plynu snížit i energetické úspory. A pro střední Evropu, včetně Česka, budou klíčové investice do zvýšení kapacity ropovodů nebo do nových LNG terminálů v Německu a v Polsku.

Vůbec největší změnou, kterou takzvaná strategie REPowerEU přináší, je slabší postavení zemního plynu. „V nové realitě se bude evropská spotřeba plynu snižovat rychlejším tempem, čímž se omezí jeho role coby přechodného paliva,“ řekla šéfka Ursula von der Leyenová. „Paralelně s tím mohou být některé stávající uhelné elektrárny používány déle, než se původně zamýšlelo, a počítá se také s rolí jaderné energetiky a domácích zdrojů zemního plynu,“ uvádí se ve strategii.

HN přináší výběr návrhů Evropské komise, které jsou pro Česko důležité.

Soláry na každou novou střechu

Na nové, zelenější energetické zdroje by mohla EU vynaložit až 86 miliard eur (2,1 bilionu korun). Jedním z hlavních nástrojů bude masivní rozšíření solárních elektráren. Od roku 2025 by měly být panely součástí každé nové nebo opravované střechy na veřejných a komerčních budovách typu školy, úřadu nebo obchodního centra. Od roku 2029 pak i všech nových obytných budov.

Do tří let se má výkon fotovoltaik zdvojnásobit na 320 gigawattů. Do konce desetiletí mají nově instalované panely dosáhnout 600 gigawattů. Pro srovnání, v Česku mají nyní solární elektrárny výkon 2,2 gigawattu.

Další cestou, jak snížit spotřebu plynu, je zdvojnásobení počtu tepelných čerpadel v příštích pěti letech. „Pokud se tempo renovací zvýší dvakrát až třikrát, dokážeme v Česku ušetřit do konce dekády až 1,8 miliardy kubíků plynu ročně. To je polovina kapacity plynových zásobníků,“ řekl Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21.

Průmyslové Česko, které se dřív s EU dohodlo na podílu obnovitelných zdrojů ve výši 22 procent do roku 2030, vždycky patřilo k opatrnějším zemím. Podíl ale bude nutné zvednout. Přepočet celoevropského nárůstu vychází podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky na zhruba 30 procent. Jak přesně toho dosáhnout, bude letos každá země EU s Evropskou komisí vyjednávat. Už teď ale kvůli rostoucím cenám elektřiny většina firem o vlastní výrobě elektřiny a energetických úsporách uvažuje. 

Miliardy do ropovodů a plynovodů

Pro Česko je dost pozitivní zpráva, že EU pošle peníze na zvýšení kapacity ropovodů přivádějících do střední Evropy ropu jinak než přes ropovod Družba, který dodává ruskou ropu. Jde o celkem 1,5 až 2 miliardy eur (téměř 50 miliard korun). Bez těchto jednorázových dotací by byla ekonomická návratnost těchto zařízení komplikovanější. Zvláště když výhledově Evropa počítá s tím, že se spotřeba nafty a benzinu sníží.

Dotace se bude týkat ropovodu TAL, který vede z italského přístavu Terst a jímž se plně zásobuje rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Druhá a větší rafinerie v Litvínově zatím většinově využívá ropu z Ruska. Na peníze EU si sáhne i další ropovod Adria, který vede z chorvatského přístavu Omišalj. Ten je důležitou alternativou pro zásobování Slovenska a Maďarska. To zatím patří k největším odpůrcům embarga na ruskou ropu, a to i přes výjimku do poloviny roku 2024. Podobné výjimky Brusel umožní i Česku a Slovensku. V případě Maďarů ale zatím není jisté, zda jim to bude stačit.

Pokud jde o plyn, celkově deset miliard eur by mělo mířit na dodělání nových přípojek stávajících plynovodů a zvýšení jejich kapacity. Za peníze z EU se také mají postavit nové terminály na zkapalněný plyn, konkrétně v Německu a další v Gdaňsku – vedle už budovaného ve Svinoústí.

Přesto jde pouze o krátkodobé investice, jež mají překonat hrozbu výpadku surovin z Ruska. Že jsou z dlouhodobého hlediska podle EU důležitější jiné zdroje, ukazuje to, kolik pošle na investice třeba do vodíkové infrastruktury – celkově 27 miliard eur, tedy více než dvojnásobek toho, co na posílení ropovodů nebo plynovodů.

Cílem je, aby se už za osm let v Evropě vyrábělo nebo do ní dováželo 20 milionů tun vodíku. Další alternativou plynu je biometan, jehož produkce může být podle Evropské komise 35 miliard kubíků. Odhady českých plynárníků pro produkci v Česku se výhledově pohybují kolem jedné miliardy kubíků. Pro zvýšení produkce biometanu je EU připravena investovat 37 miliard eur.

Společné nákupy plynu

Evropa počítá s tím, že členské státy by mohly suroviny nakupovat společně. Týkat by se to mohlo dlouhodobých smluv u plynu, ale v budoucnu třeba i vodíku. Vznikl by de facto legální kartel států, které budou mít o společné nákupy zájem. A k těm Česko, které si chce pronajmout vlastní LNG terminál, patří. „Podobně jako v případě vakcín proti koronaviru může Česko těžit z velikosti jednotného evropského trhu, místo toho, aby si s dalšími a často většími státy EU konkurovalo a tlačilo cenu nahoru,“ míní Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU.

Pro případné zvýšení role státu na energetickém trhu je důležitou zprávou i to, že Evropská komise nijak nebrání vzniku státních obchodníků s energiemi. I to je věc, o níž česká vláda uvažuje.

Jedno razítko bude stačit

Brusel chce vyšší podíl elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů urychlit tím, že usnadní „papírování“. Ve vytipovaných místech, kde by měly stát větrníky nebo solární panely, by se nově nemusely připravovat hloubkové studie o dopadu na životní prostředí. Stačil by základní posudek. Měl by se tím podle představ komise zkrátit čas na „razítko“ na jeden rok, ze současných v průměru až pěti let.

Zjednodušení by mělo ještě víc rozhýbat větrný byznys, kde trvá povolovací proces až devět let. „Při správném nastavení podmínek není problém v Česku oproti současnosti vybudovat až pětkrát tolik fotovoltaik a více než trojnásobek věrných elektráren,“ řekl Sedlák.

Větší výdaje z kohezních fondů

Česko a další příjemci dotací z EU pak ocení, že jako investice na snížení množství fosilních paliv půjdou využít dotace z takzvané národní obálky evropských strukturálních fondů. Komise konkrétně navrhuje převést až 15 procent částky z projektů na kohezi anebo rozvoj venkova do energetiky. Celkově půjde o vysoké sumy. Třeba Česko si může sáhnout na 22 miliard eur ze stávajícího rozpočtu EU. V přepočtu jde o dalších více než 80 miliard korun. 

Plán odchodu od ruského plynu a ropy řešily týmy komisařů téměř nepřetržitě několik dnů. Podle české zástupkyně v EK Věry Jourové nebyl mezi jejími členy žádný ideový spor. „Byla tam debata o tom, jak nastavit celý ten systém, ale se peníze mohly čerpat hned a projekty byly skutečně efektivní,” řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová českým zpravodajům v Bruselu.

Na dotaz, kdo to všechno po covidové pandemii a pomoci Ukrajině zaplatí, odpověděla: „Velká část té investice spočívá v penězích, které byly určeny na půjčky členským státům z Fondu obnovy a o které si země neřekly. Je to celkem 228 miliard eur. Zbytek budeme platit z evropského rozpočtu a z vlastních příjmů EU," upřesnila česká eurokomisařka.