Vláda by mohla rozdělit elektrárenský gigant ČEZ na dvě různé firmy. A to tak, aby jednu z nově vzniklých společností plně ovládal stát. V rozhovoru pro HN to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Nemohu popřít, že uvažujeme o restrukturalizaci ČEZ. Ano, je to jedna z možností, jak postupovat dál,“ prohlásil Fiala. Nechtěl ale být konkrétnější s ohledem na to, že s akciemi ČEZ se obchoduje na burze – a jakékoliv výroky ohledně dalšího vývoje tedy mohou mít na hodnotu akcií vliv.
Fiala ale potvrdil, že jeho vláda nyní řeší směřování i podobu společnosti. „Hledáme to správné místo ČEZ z hlediska jeho budoucích úkolů,“ uvedl premiér.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekStát v ČEZ vlastní 70 procent. Podle Fialy by firma měla hrát zásadní roli z hlediska zajištění energetické bezpečnosti Česka. To je teď velmi aktuální téma kvůli ruské invazi na Ukrajinu – Česko patří k zemím, které jsou z hlediska dodávek energií velmi silně závislé na Rusku. Stejně jako ostatní státy Evropské unie se také Česko snaží tuto závislost co nejvíce omezit. Během pěti let by se pak chtělo bez ruské ropy a zemního plynu obejít úplně. Nyní z Ruska Česko odebírá prakticky veškerý zemní plyn a zhruba 40 procent své spotřeby ropy.
Vláda vedle toho začíná řešit, jak pomoci firmám i domácnostem, na stále víc lidí totiž dopadá až několikanásobný růst cen plynu i elektřiny.
Akcie ČEZ prudce vystřelily vzhůru, jsou nejdražší od září 2008. Hodnota ČEZ přesáhla 600 miliard korun
„Rozdělení firmy dává rozhodně smysl. Dopady cen elektřiny za roky 2023 a 2024 na zákazníky, výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a další. To jsou věci, kdy jde stranou logika soukromé společnosti a jde spíše o bezpečnostní a strategické zájmy státu,“ říká zástupce skupiny minoritních akcionářů firmy Michal Šnobr.
Jiní jsou ale zásadně proti. Například podle šéfa poradenské firmy EGÚ Brno Michala Macenauera ovládnutí ČEZ ceny zákazníků v dalších dvou letech stejně nesníží a stát má radši použít jiné nástroje. „Namísto další destrukce energetiky navrhujeme postupovat systémem dotací a výpomoci,“ říká. Třicet miliard korun například stát získá jen v letošním roce na vyšším DPH z elektřiny a plynu, dalších 25 miliard by také mohl získat z vyšších dividend od ČEZ.
O rozdělení energetické firmy se v minulosti mluvilo opakovaně. Plně státní část ČEZ by mohla výrazně jednodušeji stavět právě nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín. Dnes musí společnost brát ohledy na zájmy nejen státu, ale také menšinových akcionářů. A ti záměr stavět další jaderné bloky často kritizují jako velmi rizikový.
Fiala na dotaz, jestli jeho vláda uvažuje o rozdělení ČEZ i kvůli stavbě dalších jaderných bloků, odmítl odpovědět: „Do podrobností opravdu nebudu zacházet.“ V zahraničí je podle něj ale běžné, že stát má na zajištění dodávek energií přímý vliv – například tím, že vlastní jejich výrobce či obchodníky s energiemi. „Různé státy mají různé nástroje. Česko jich má velmi málo, prostě si je nevytvořilo,“ uvedl Fiala.
To, jak bude finální rozdělení energetického kolosu vypadat, je ale stále stěžejní pro minoritní akcionáře. „Ta situace oproti návrhům před pěti lety se ale změnila. V té době měli minoritáři prakticky získat obnovitelné zdroje a distribuci a uhelné a další zdroje si měl ponechat stát. A EBITDA (provozní zisk před odpisy) těchto částí byla zhruba jedna ku jedné. V té současné situaci a při současných cenách elektřiny jdou ale za výrobou dvě třetiny až tři čtvrtiny EBITDA. Takže záleží, jak to stát provede. Co zestátní a co zůstane menšinovým akcionářům,“ dodává Šnobr.
