Dobrý den, přišli jsme vám odpojit elektroměr, protože jste nezaplatili zálohy a nereagovali na upomínky… Věta, se kterou se ve svém životě setkalo podstatně víc lidí, než kolik jich záměrně rezignovalo na platby. Podle energetického zákona může dodavatel při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností omezit či přerušit dodávku energie. A řada dodavatelů si to vysvětluje tak, že stačí dvě nezaplacené faktury.

Teď, když do schránek či e-mailů chodí co měsíc nové a nové výměry záloh za energie, které se v meziročním srovnání často násobně liší, není od věci tuto pasáž z energetického zákona zopakovat. Člověku, který se v nynější krizi vyrovnává se změnou životní situace a ztrátou příjmů, se to bohužel může dost hodit.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V rámci Evropy, jejíž politická reprezentace se v každé zemi musí vyrovnávat s prudkým růstem cen energií, má Česko jedno z nejtvrdších zákonodárství vůbec. Ale ve srovnání se zahraničím se tu proti tomu téměř nikdo nebouří.

Ve Velké Británii aktuálně probíhá akce „neplaťte složenky“. Přihlásilo se k ní na 80 tisíc lidí a jejím cílem je snížení cen energie na dostupnou úroveň. Výzva je jednoduchá: neplatit zálohy od 1. října, kdy se nastavují nové ceníky. Ještě jednou, akce která vyzývá k neplacení účtů, se odehrává ve Velké Británii. V zemi, která už kvůli pomoci občanům uzákonila speciální daň z mimořádných zisků. V zemi, kde zákon jasně stanoví, že penzistům nelze odpojit dodávky v období mezi 1. říjnem a 31. březnem, a stejné omezení se vztahuje na samoživitele s dítětem do osmnácti let i na toho, kdo sám pečuje o osobu penzijního věku.

V České republice žádná podobná omezení nejsou. Kdyby byla zima v domácnosti s dětmi, lze spíš než pomoc státu očekávat návštěvu OSPOD a v případě seniorů návštěvu policie a odvoz seniora do LDN. Čeští politici rozměr energetické krize významně podceňují. A to jak po stránce ekonomické, tak po té sociální. Pomoc v Česku probíhá daleko víc v oblasti PR než v reálných činech. Dávky na bydlení a energie dodnes využívá daleko méně domácností, než které na ně mají nárok. Byrokracie je složitá a jednorázový příspěvek na dítě ve výši pěti tisíc korun situaci dlouhodobě neřeší.

Do problémů se navíc nově dostanou i domácnosti, které zatím byly schopné přežít bez pomoci státu. Určitě platí, že kombinaci rostoucích nájmů, cen energií i potravin lze vyřešit přestěhováním mimo město či omezením spotřeby. Jen se nesmí zapomínat, že přestěhování rodin s dětmi není otázkou týdne (musí se počítat se změnou školky či školy). A ani volných levných bytů není v okolí velkých měst přebytek. A omezení spotřeby lze možná zvládnout relativně rychle. Neznamená to ale, že se stejně rychle podaří snížit zálohy za energie.

Energetická krize má trvat dlouho a podle většiny expertů ceny jen tak neklesnou. Plošná pomoc, jejíž detaily se stále ladí, vypadá jako extrémně drahá záležitost z hlediska státu a současně jako minimální podpora těm, jejichž život inflace výrazně poznamenala.

Hejtman za ODS Martin Kuba jako první přišel s konkrétním programem, který má pomoci zhruba 30 procentům Jihočechů s nejnižšími příjmy. Přesnou podobu programu bude muset schválit krajské zastupitelstvo 15. srpna, první zprávy ovšem potvrzují, že půjde o adresnou pomoc.

Ochrana minorit nikdy nebyla prioritou pro většinu českých konzervativních politiků, kteří razí tezi, že za chudobu si může každý sám. Západní příklady ale ukazují, že pomoc může být daleko pestřejší, než jsou třeba v Česku oblíbené předvolební tisícovky, které jen plundrují rozpočet. Neexistuje jediný důvod, proč nechránit ohrožené skupiny i legislativně, třeba odkladem či rozložením splátek. Stejně jako neexistuje důvod pro důkladné prozkoumání rozpočtu a nalezení cesty ke zvýšení příjmů.