Po měsících odmítání pomoci podnikům s extrémně vysokými cenami energií vláda začíná otáčet. Podniky by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) měly dostat stejně jako domácnosti ještě letos podporu za desítky miliard korun. Kromě toho chce navrhnout na mimořádné evropské radě pro energetiku, kterou svolal na příští pátek 9. září, celoevropský zásah do trhu s energiemi.

V pondělí ministr uvedl, že by zřejmě mělo jít o zastropování ceny plynu pro elektrárny. To by mělo snížit celkovou hladinu cen elektřiny na propojeném evropském trhu. Druhá část opatření by měla podle Síkely pomoci rozhýbat zamrzlý evropský trh tím, že obchodníci obdrží evropskou finanční podporu na zajištění obchodů s elektřinou, které musí skládat při jejich uzavření na burze.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Při vysokých cenách elektřiny, které například koncem minulého týdne na burze v Lipsku i v Praze prorazily tisíc eur za megawatthodinu a nyní se pohybují okolo 500 eur, se výše garancí stává pro většinu firem nedostupná. Proto raději neobchodují a trh „zamrzá“. Podle polostátního podniku ČEZ například dodavatel, který uzavřel v lednu kontrakt na budoucí prodej elektřiny za 1,2 milionu eur, musí teď kvůli růstu ceny dodat na burzu garance za celkem 7,5 milionu eur. 

Jak se vytváří cena elektřiny

Cenu elektřiny fakticky určuje vždy takzvaná závěrná elektrárna, která je potřebná pro pokrytí poptávky po elektřině na trhu. Pokud tedy vyrábí 99 procent elektráren za 100 eur za megawatthodinu a jen jedna poslední potřebná elektrárna za 500 eur, cena na trhu je 500 eur.

Závěrnými elektrárnami jsou dnes v Evropě právě ty plynové, loni se na výrobě elektřiny v EU pohybovaly okolo 15 procent. Letos bude jejich využití vyšší, protože Francie musela neplánovaně dočasně odstavit část jaderných zdrojů a hlavně Německo loni trvale odstavilo tři své jaderné elektrárny a z velké části je nahradilo plynovými.

 S návrhem zastropovat ceny plynu pro elektrárny chtějí také přijít už na neformální jednání ministrů energetiky EU příští týden Španělé. Země spolu se sousedním Portugalskem tento systém zavedla už v polovině července, poté co k tomu získaly souhlas Bruselu.

Státy argumentovaly tím, že fungují fakticky jako „energetický ostrov“, kdy jejich propojení sítí s ostatními zeměmi, tedy dovozy a vývozy elektřiny, jsou omezené. A podle dosavadních výsledků skutečně toto opatření cenu elektřiny pro spotřebitele v obou zemích snížilo.  

Jak to tedy funguje? 

Země zastropovaly cenu plynu využívaného při výrobě elektrické energie na 40 eur za megawatthodinu (MWh), což je hodnota, která by měla pokrývat například i reálnou cenu plynu dováženého ve zkapalněné formě LNG. Po půl roce má pak cenový strop začít stoupat o pět eur měsíčně až na 70 eur. 

Nyní je to ale konkrétně tak, že elektrárny využívající plyn získají za každou vyrobenou MWh elektřiny pevnou částku. Ta pokrývá zbytek do tržní ceny nad 40 eur/MWh. Do aukce, tedy prodeje elektřiny na trhu, proto elektrárny posílají nabídky snížené o tuto kompenzaci.  

Dotaci vyplácí výrobcům stát a podle deníku El País mají celkové náklady za rok dosáhnout asi 8,4 miliardy eur v obou zemích. Stát by si měl ale tyto náklady zpětně pokrýt ze speciální daně. Tu platí odběratelé, a to jak z řad firem, tak i domácností. Jedná se o podobnou přirážku k ceně, jako je u nás příspěvek na obnovitelné zdroje. Výše přirážky ve Španělsku je stanovena v závislosti na spotřebě.

Spotřebitelům se systém zatím vyplácí. V srpnu například stála v Německu na spotovém (krátkodobém) trhu megawatthodina elektřiny 442 eur, ale ve Španělsku klesla na 151 eur. K tomu platili spotřebitelé kompenzační příspěvek zhruba 131 eur, celkem tedy stála elektřina 282 eur/MWh. Byla tak o víc než třetinu nižší než ve většině zemí EU. 

Španělsko navíc vedle tohoto opatření pomáhá odběratelům i jinak. Snížilo DPH na elektřinu pro domácnosti z 21 procent na deset procent, v létě vláda rozhodla o dalším poklesu na pět procent.

V tomto týdnu premiér Španělska Pedro Sánchez oznámil, že od října sníží vláda DPH domácnostem na pět procent i na plyn. Daň z elektřiny pro průmysl dříve také klesla, ze sedmi procent na 0,5 procenta. Dále země poskytla deset miliard eur na garantované půjčky pro ohrožené domácnosti.

„Opatření přineslo ve Španělsku a Portugalsku prokazatelně výsledky a vzhledem k relativně jednoduchému a rychlému způsobu zavedení vypadá jako nejperspektivnější řešení současné situace na evropském trhu s elektřinou,“ říká Ladislav Kříž, mluvčí největšího výrobce elektřiny v Česku – polostátního podniku ČEZ. 

Pokud by se na něm dohodla celá Evropa, je ovšem otázka, kde stanovit cenový strop. „Správná výše ceny plynu se zřejmě bude ve středoevropském regionu lišit, ale její výše musí vyplynout z dalších analýz,“ podotýká Kříž.

Zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny připouští jako zřejmě nejefektivnější opatření, jak omezit zdražování, i Michal Kocůrek z poradenské firmy EGÚ Brno. „Nemysleme si ovšem, že to může být univerzální a dlouhodobé řešení. Cena elektřiny není dána jen cenou plynu, ale celkovým nedostatkem výrobních zdrojů. Ten jednoznačně souvisí s dlouhodobým podfinancováním zdrojů elektřiny vlivem naprosté nepředvídatelnosti vývoje,“ upozorňuje.

Kocůrek také připomíná, že někdo musí rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou vždy vyrovnat. „Automaticky očekáváme, že to bude stát. Pokud se k tomu stát zaváže, pravděpodobně s tím spojí nějaký typ zdanění. Nebo bude muset najít jiný zdroj financování,“ uvádí s odkazem na Španělsko a Portugalsko a příplatek odběratelů. 

Na příkladu Německa vypočítává, že zastropování ceny plynu pro elektrárny jako ve dvou jihoevropských zemích by při ceně 200 eur za MWh plynu znamenalo u našeho západního souseda náklady ve výši přibližně 20 miliard eur. Úspora na ceně elektřiny by však mohla být násobně vyšší.

„Pokud bychom zohlednili časový rozměr problému a dalších několik proměnných, můžeme se dostat k úspoře okolo 100 až 150 miliard eur ročně jen pro Německo. Náklady jsou tak jen 13 až 20 procent přínosů,“ říká Kocůrek. 

Na vliv německých plynových elektráren na cenu elektřiny v Evropě upozorňuje i bývalý vládní zmocněnec pro jaderné zdroje a exšéf ČEZ Jaroslav Míl. „To, že Německo díky své energetické politice a velikosti trhu ovlivňuje Evropu, vidíme na tom, že jejich závěrné elektrárny, tedy plynové, určují cenu elektrické energie,“ uvádí. Zastropování plynu pro výrobu elektřiny buď jen v Německu, nebo na úrovni celé Evropy tedy i podle něj bude fungovat a sníží celkovou cenu elektřiny.

Pomoci může státní obchodník

Španělsko-portugalská cesta nicméně není jedinou možností, jak by se dalo s vysokými cenami elektřiny bojovat. Další opatření, které se zmiňuje buď pro Česko, nebo jako evropské řešení, je zastropování přímo koncových cen elektřiny pro spotřebitele. Tuto možnost ale už fakticky vyloučil ministr průmyslu Síkela.

Podle něj by kompenzace každých 100 eur za megawatthodinu stála stát 150 miliard korun. Snížení nedávných tržních cen ve výši kolem 600 eur/MWh na „přijatelných“ 100 eur by tak stát přišlo na 750 miliard korun, upozornil Síkela. Jde o více než třetinu všech výdajů státu za rok. 

Možností je také zavedení státního obchodníka, případně určení některé ze stávajících energetických firem jako subjektu, přes který musí výrobci prodávat elektřinu za regulovanou (nižší než tržní) cenu. Tento vybraný či státní obchodník potom levnější elektřinu prodává dál například skupině chráněných zákazníků. Výrobci mohou, nebo také nemusí dostat kompenzace. 

Zastropovat by šlo také přímo výrobní ceny elektřiny, na tom by se vzhledem k propojenosti evropského trhu musely domluvit zřejmě všechny země EU. Jinak by mohlo dojít v zemi s takovým omezením k poklesu výroby elektřiny a tím i k jejímu nedostatku. Omezit by šlo také přeshraniční exporty elektřiny v Evropě, pak by se ale nejprve musela změnit evropská legislativa.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.