Ani pokles maloobchodních tržeb a očekávaná ekonomická recese výrazně nesrazily zájem o nákupní parky. Obsazenost středisek, kde každá prodejna má svůj vlastní vstup z otevřeného parkoviště, letos překročila 99 procent. To znamená, že takřka každý, který se v Česku postaví, je už při otevření zaplněný. Jen během dvou uplynulých pandemických let přitom vznikalo přes 70 tisíc metrů čtverečních nových ploch ročně – nejvíce od roku 2012. Letos a v dalších letech se má výstavba vrátit na dřívější úrovně kolem 50 tisíc metrů čtverečních za rok. Toto číslo by neměly ovlivnit ani ekonomické potíže obyvatel.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Trh nákupních parků je hodně odolný vůči výkyvům v ekonomice nebo cenám stavebních prací. Velmi dobře absorbuje nové projekty,“ říká Jan Čížek, vedoucí týmu maloobchodních parků v realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Firma sestavila komplexní přehled o českém trhu s nákupními parky, který mají HN k dispozici.

Retailové parky byly vedle skladů a logistických center dalším nemovitostním fenoménem, kterému nahrála pandemie koronaviru. Pokud lidé nevyužívali nakupování přes internet, raději než do velkých obchodních center vyráželi právě do menších středisek, v nichž kvůli jejich rozvržení nemusí trávit tolik času v uzavřených prostorech. Nájemce v maloobchodních parcích navíc tvoří hlavně řetězce s potravinami, drogerie nebo domácí a chovatelské potřeby. Ty až na výjimky nemusely ani během nejtvrdších restrikcí své prodejny zavírat.

Podobně jako realitní poradci zůstávají ohledně budoucího vývoje optimističtí i majitelé retailových parků. A to přesto, že reálné mzdy klesají, lidé začínají šetřit a tržby v maloobchodu kvůli tomu již půl roku padají. Podle dat Českého statistického úřadu klesly v říjnu meziročně o 9,4 procenta, meziměsíčně o 1,8 procenta. Menší zájem je především o sportovní vybavení nebo výrobky pro domácnost.

Vlastníci maloobchodních parků nyní sázejí na to, že jejich nájemci jsou převážně diskontní řetězce, nabízející levnější sortiment. „Těch se pokles obratů týkat nebude. Naopak právě do nich budou lidé v době recese chodit a snažit se tak ušetřit,“ věří manažer realitních fondů skupiny ZDR Roman Latuske. Společnost proto hodlá v nákupech maloobchodních parků pokračovat. Do konce roku plánuje koupit tři objekty.

Největším vlastníkem nákupních parků v Česku je německá developerská skupina Saller Group, za ní následuje česká společnost Intercora. Na třetím místě pak figuruje další tuzemská nemovitostní skupina CPI PG patřící miliardáři Radovanu Vítkovi.

Retailové parky i přes mírný pokles výstavby zůstávají populárnější než klasická obchodní centra. Plocha velkých nákupních domů v Česku se letos zvětšila o 11 200 metrů, což obstarala výstavba nového OC Javor v Novém Jičíně a rozšíření prostor Atria Palác v Pardubicích. Výhodou maloobchodních parků je i to, že v nich nájemci ušetří například za pronájem společných prostor. „Zájem nájemců zůstává velký. Diskontní řetězce se nás ptají, jestli budeme otevírat nové prodejny,“ říká Latuske.

V Česku aktuálně stojí takřka 250 retailových parků. Nejvíce na počet obyvatel jich je podle Cushman & Wakefield v Olomouckém kraji. Na tisíc lidí tam připadá 154 metrů čtverečních prostor. Naopak nejmenší nabídka zůstává dlouhodobě v Praze, kde si tisíc lidí musí vystačit s 50 metry čtverečními.

„V krajích, kde je více větších měst v poměru k počtu obyvatel, jako je například Liberecký nebo Středočeský kraj, velkou část poptávky zákazníků pokrývají obchodní centra. Hlavní město je zcela specifické díky krátké dojezdové vzdálenosti v rámci města a vysoké koncentraci obchodních center, proto je zde velmi málo nákupních parků,“ konstatuje Čížek.

Velikostně dominují retailové parky s rozlohou do pěti tisíc metrů čtverečních se třemi až osmi nájemci. Takové projekty, které tvoří více než dvě třetiny trhu, dokážou naplnit potřebu obyvatel a zároveň jsou atraktivní i pro investory. Mimo jiné proto, že jsou odolnější proti případným výkyvům poptávky a odchodu některého z nájemců. Volné místo se v nich obsazuje snáze.

Naopak výjimkou jsou projekty nad 10 tisíc metrů čtverečních, těch je v Česku celkově jen 18. „Pro dobré fungování potřebují větší město a velkou spádovou oblast. Zde ale naráží na konkurenci obchodních center. Příkladem je například shopping park v Jihlavě nebo projekty v Táboře, Příbrami či Písku,“ uvádí Čížek. Dodává však, že pokud už takový velký park vznikne, bývá úspěšný.

V uplynulé dekádě pak došlo k jedné výrazné změně v podobě českých retailových parků. Vlastníci do nich stále méně začleňují hypermarkety. Podle Čížka je to kvůli změně preferencí zákazníků, kteří začali upřednostňovat nákupy v menších supermarketech.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.