Ukrajinci již brzy budou mít k dispozici nový útočný dron po vzoru íránských Šáhidů. Prakticky je hotový, právě probíhají závěrečné zkoušky. Ukrajinští specialisté také pracují na stroji, který bude schopen doletět hluboko do ruského týlu, shodit nálož a vrátit se zpět. Aspoň to tvrdí Oleh Boldyrev, vedoucí projektů bezpilotních letounů státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Už počátkem prosince přitom ukrajinská armáda dokázala zasáhnout letiště v Rjazani, Kursku a Engelsu, odkud startovaly ruské strategické bombardéry k ostřelování Ukrajiny střelami s plochou dráhou letu.

Podle Boldyreva nový dron už existuje. „Říkal bych mu nultý pacient. Stroj létá, teď prochází zkouškami, lidé se ho učí používat. V tomto případě mluvíme o variantě kamikadze. Ale my Ukrajinci jsme hrozní skrblíci, takže současně pracujeme na stroji, který se bude moci vrátit,“ prohlásil manažer. Podle něho je většina dílů zahraničního původu, ale montáž, software a způsoby, jak obcházet ruské rušičky, jsou ukrajinské provenience.

Boldyrev už počátkem listopadu prohlásil, že do konce roku dostane ukrajinská armáda nový dron s doletem 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí o hmotnosti 75 kilogramů. „To je dost těžký stroj, váží přes 200 kilogramů. Je to projekt, který jsme dostali od náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného počátkem srpna. Tehdy nám vyjmenoval charakteristiky, které ten komplex má mít, a nyní na tom pracujeme. Do silvestra to doděláme a předáme ukrajinské armádě. Ta je zatím naším jediným zákazníkem,“ řekl Boldyrev a naznačil tak, že Ukroboronprom se nevzdává ani myšlenek na budoucí export.

Pokud se jedná o stejný stroj, pak je skutečně podobný íránským sebevražedným dronům Šáhid-136. Ty vyrábí společnost Iran Aircraft Manufacturing Industrial Company. Na délku měří asi 3,5 metru a mají rozpětí křídel 2,5 metru. Váží zhruba 250 kilogramů, na „nose“ vezou výbušnou nálož a také nezbytnou optiku, aby dokázaly zaměřit přesný cíl. Tyto drony mají relativně nízkou nosnost. Ta se odhaduje na pět až 30 kilogramů. Letí rychlostí přes 185 kilometrů za hodinu. Nejsou aktivně naváděny pomocí satelitů, letí podle předem zadané trajektorie.

Jejich hlavní výhodou je nízká cena, díky níž ruská armáda může odpalovat až 80 Šáhidů najednou. Ukrajinská armáda sice tvrdí, že sestřelí až 90 procent dronů, pro útoky na energetickou infrastrukturu však stačí, aby cíl zasáhlo jen pět strojů. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala byly poškozeny v té či oné míře už všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.

Ukrajinci své nové drony chtějí používat především proti ruským skladům zbraní a letištím, odkud startují letouny, jež bombardují Ukrajinu. Pátého prosince ráno zazněly dva výbuchy na vojenském letišti Engels v Saratovské oblasti, zhruba 600 kilometrů od ukrajinských hranic. Engels patří mezi letiště určená pro strategické bombardéry.

Satelitní snímky následně ukázaly, že na letišti byly poškozeny dva bombardéry Tu-95. Ty jsou součástí ruské jaderné triády a nesou i jaderné zbraně. Jde sice o staré vrtulové stroje, které se přestaly vyrábět už v roce 1983, o to je ale jejich ztráta pro ruské letectvo citelnější. Pro Ukrajince je však mnohem podstatnější, že tato letadla nesou střely s plochou dráhou letu Ch-101 s doletem až 5500 kilometrů.

Ukrajina oficiálně nepřiznala, že stojí za útokem v Engelsu a na dalších dvou letištích. Mimo záznam nicméně ukrajinští představitelé naznačují, že šlo o odplatu za údery na energetickou infrastrukturu.

Podle ruského ministerstva obrany útočily nadzvukové drony Tu-141 Striž sovětské výroby. Tyto stroje Sovětský svaz vyvinul pro průzkum při nadzvukových rychlostech a byly vyřazeny z výzbroje ruské i ukrajinské armády už v 90. letech. Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu ale ukrajinská armáda začala s těmito stroji experimentovat, ze začátku nepříliš úspěšně.

V březnu dokonce jeden ze Strižů havaroval nedaleko Záhřebu v Chorvatsku, tedy více než 550 kilometrů od ukrajinských hranic směrem na západ. Nyní se však ukazuje, že se inženýrům Ukroboronpromu podařilo Tu-141 Striž upravit pro potřeby útoků na cíle v ruském týlu. Není ale jasné, kolik těchto strojů ve skladech ukrajinské armády zůstalo.

Ukrajinský zbrojní průmysl se může pochlubit i jinými úspěchy. Asi největším bylo potopení vlajkové lodi ruské Černomořské flotily – křižníku Moskva letos v dubnu. Podle dostupných informací byla loď zasažena dvěma střelami Neptun, které vyvinula v roce 2020 kyjevská konstrukční kancelář Luč.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.