Více než polovina Ukrajinců bude podle odhadů Světové banky žít v příštím roce pod hranicí chudoby. Ovšem i to mnozí ekonomové považují za zázrak. Zvlášť když má země po více než devítiměsíční ruské invazi obrovské škody na infrastruktuře, zničené oblasti podél fronty, omezené možnosti exportu a miliony lidí uprchly před válkou. Tamní ekonomiku ale drží nad vodou pomoc Západu i zlepšený výběr daní. Ukrajinci, pro které bylo vyhýbání se povinnostem ze strany úřadů národním sportem, vzali tváří v tvář nepříteli stát za svůj.

A to i přesto, že mnoho obyvatel nemá příliš peněz. „Nikdy jsme nebyli bohatým národem, ale lidé měli nějaké úspory. Ty teď projídají,“ říká v rozhovoru pro server NV.ua ředitelka kyjevského Institutu demografie a sociálních věd Ella Libanovová.

Ukrajinci, kteří odjeli do zahraničí, mají podle ní alespoň nějakou možnost pracovat, byť nekvalifikovaně. Zatímco ti, kteří uprchli před boji na západ Ukrajiny, jsou skoro bez šance najít si práci. „A státní podpora je z pochopitelných důvodů zcela nedostačující,“ líčí Libanovová s tím, že pod hranicí chudoby může skončit přes 60 procent obyvatel.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Pro Ukrajinu je proto klíčová finanční podpora Západu. V tomto ohledu byl tedy důležitý minulý týden, kdy se v Evropské unii podařilo odblokovat dohodu o poskytnutí unijní půjčky Ukrajině. Země sužovaná válkou tak bude mít od ledna k dispozici 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) na provoz státu. Uvolnění peněz původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, nakonec pomoc podpořil, když si za souhlas Maďarska vymohl miliardy eur z rozpočtu unie pro svou zemi.

„Přirozeně, granty a půjčky jsou pro ukrajinskou ekonomiku klíčové. Ale paradoxně se zvýšil i výběr daní. Za deset měsíců tohoto roku se vybralo 311,8 miliardy hřiven (necelých 200 miliard korun), což je o 14 procent více než za stejné období loňského roku,“ říká Maria Makarevyčová, ukrajinská expertka z pražského Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Důvodů je podle ní několik. Od ledna, tedy ještě před válkou, země zvýšila daně. Na nich po vypuknutí války začalo velké množství podnikatelů platit více, než museli. Například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov týden před vypuknutím války zaplatil daně ve výši několika desítek milionů dolarů na dva měsíce dopředu.

Několik desítek milionů dolarů vynesla také nová „daň z Googlu“, zavedená pro velké mezinárodní IT společnosti vydělávající na Ukrajině. Jde třeba o Google, Facebook, Instagram, Apple, ale třeba také Only Fans.

 „Díky zavedení současných evropských daní získala naše armáda značný obnos peněz na válku. Přitom nedošlo k nějakému zdražení služeb, nikdo nezbankrotoval,“ cituje server Ekonomična pravda poslance Danyla Hetmanceva.

V zemi navíc, i přes odjezd zhruba milionu lidí do zahraničí, roste počet právnických osob. „Nemáme novější statistiky, ale do konce dubna si IČO zaregistrovalo více než deset tisíc lidí a také přes 1200 firem. Ti všichni platí daně,“ popisuje Makarevyčová.

„Tohle je revoluce v ukrajinské mentalitě. Oni nyní berou stát za svůj. Přitom na Ukrajině vždycky platilo, že stát je nepřítel a je potřeba ho oklamávat, kdykoliv je k tomu příležitost,“ říká analytik Evropských hodnot David Stulík, který jako diplomat strávil v Kyjevě 12 let. Podle něj je to i vidět na současné minimální míře tolerance ke korupci. Změnu mu popisovali obyvatelé Kyjeva, který před několika dny navštívil.

Na ukrajinskou ekonomiku má také vliv, kolik lidí odjelo do zahraničí a zda se vrátí zpět. Podle údajů pohraniční služby od počátku války odjelo ze země 10,7 milionu občanů a vrátilo se 9,5 milionu. Jenže v tom jsou zahrnuti i lidé, kteří překračují hranici pravidelně, například kvůli rodinným cestám.

Z jiných statistik evropských zemí pak vyplývá, že se počet Ukrajinců ve světě od začátku války zvýšil asi o 1,5 milionu. „Jenže to nezahrnuje Rusko. Vlastně vůbec nevíme, kolik lidí odjelo tam, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně,“ říká Libanovová z demografického institutu.

Zároveň upozorňuje, že většina Ukrajinců se chce do vlasti vrátit. „Podle průzkumů až 90 procent dotázaných tvrdí, že po válce chtějí domů. Moc tomu ale nevěřím. Z jiných konfliktů víme, že vrací se zhruba třetina. V ukrajinském případě to ale bude trochu jiné.“

Podle Libanovové je vidět, že Ukrajinci v zahraničí nežádají o status uprchlíka, ale pouze o dočasnou ochranu, možnost pracovat a vracet se na Ukrajinu. „Ostatně v prvních dvou měsících války se do země vrátilo na 200 tisíc mužů, kteří přitom věděli, že kvůli válečnému stavu už nebudou moci ze země odjet. Takže je vidět, že vlastenectví našim lidem nechybí,“ říká Libanovová.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.