Během letních prázdnin se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodl posvítit si na byznys provozovatelů čerpacích stanic. Marže, kterých některé z nich dosahovaly letos v červenci, se mu zdály příliš vysoké. „Na exponovaných místech neodpovídají ceny tomu, že je to konkurenční boj,“ prohlásil tehdy Stanjura. Antimonopolnímu úřadu proto poslal podnět, aby případnou kartelovou dohodu prošetřil.
Nyní už je jasné, že se podezření nepotvrdilo. „Šetření ještě oficiálně není uzavřeno, ale nemáme žádné indikace, že by k dohodám došlo. Od ministerstva jsme v létě obdrželi podnět s nějakými částečnými daty, která jsme porovnali s našimi, a žádné náznaky kartelových dohod jsme neidentifikovali. Šlo pouze o přizpůsobování cen konkurenci,“ říká pro HN předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPodobně dopadly také kontroly marží u prodejců potravin. Na ty se letos na jaře hodlal ve spolupráci s ÚOHS zaměřit ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Chtěl sledovat zejména ceny másla, kuřecího a vepřového masa nebo pečiva. „U maloobchodních řetězců je velmi zavádějící poměřovat marži na konkrétním produktu, protože fungují na principu globální marže. Na některém zboží tedy vydělávají víc a na jiných produktech zase nemají skoro žádný zisk. Nejde tedy říct, že jedna komodita je předražená o 100 procent, když k tomu neřekneme, že na jiné retail vůbec nevydělává,“ tvrdí Mlsna.
Podobné kontroly podle něj antimonopolní úřad spustil už před třemi lety a ani tehdy se podezření nepotvrdilo.
„Na to, že se budou zvyšovat ceny potravin, jsme upozorňovali ještě před prázdninami. Ze všech dat se nám naprosto jasně ukazovalo, že cenová hladina je ještě zadržená a k významnějšímu růstu cen dojde v druhé polovině roku. To se ukázalo jako správný závěr,“ uvádí Mlsna.
V případě kontrol cen potravin navíc antimonopolní úřad narážel ještě na jeden problém. Až do začátku prosince mohl kontrolovat pouze firmy s ročním obratem nad pět miliard korun, tedy asi jen deset maloobchodních řetězců.
Budeme mnohem silnější. Ať se ukáže, co je na hospodských povídačkách o nekalostech, říká šéf ÚOHS
Nyní se díky novele zákona o významné tržní síle bude moci úřad zaměřit i na další hráče v potravinářství. Hranice obratu, která určuje podnik s významnou tržní silou, se díky změně zákona snížila na 50 milionů. „Tím pádem se dostaneme na asi 800 kontrolovaných subjektů,“ říká muž, který antimonopolní úřad vede od předloňského prosince.
Kromě supermarketů se tak nově při svých kontrolách může zaměřit i na farmáře nebo zpracovatelské firmy. „Lidé většinou nadávají na cenu v obchodě, kde ji vidí a reálně ji platí. Ale příliš si neuvědomují, že i zpracovatel nebo farmář musel dát na výrobek marži,“ dodává Mlsna.
Právě na vztahy v potravinářství se antimonopolní úřad plánuje díky novele příští rok podstatně víc zaměřit. „Primární bude osvěta, protože novela otevírá Pandořinu skříňku, do které zatím nikdo neviděl. Bude nás zajímat, jak jsou nastaveny vztahy mezi výrobou a zpracovatelským průmyslem. Tvrzení farmářů o tom, že zpracovatelský sektor je k nim drsný a diktuje jim nevýhodné podmínky, se musí verifikovat na konkrétních případech,“ míní Mlsna.
Letos ÚOHS provedl kontrolu u celkem 31 firem, což je nejvíc v historii úřadu. Nejčastějšími prohřešky jsou právě kartelové dohody. Děje se to například u veřejných zakázek, které si podniky mezi sebe rozdělí tak, že se předem domluví, jakou nabídku která společnost podá. Úřad poměrně často trestá také praxi, kdy společnost maloobchodníkům určuje cenu, za niž mají daný výrobek prodávat.
„Je logické, že je nyní kontrol víc. V době konjunktury nemají firmy takovou motivaci dopouštět se protisoutěžního jednání, naopak v krizi to svádí k uzavírání zakázaných dohod,“ myslí si Mlsna.
Do kartelových dohod se nejčastěji pouští středně velké či menší stavební firmy, které působí třeba jen v jednom kraji. Se svými konkurenty se tedy poměrně dobře znají a snaží se o zakázky v regionu podělit.
Aktuálně antimonopolní úřad na podnět ministerstva financí prověřuje možnou kartelovou dohodu mezi tuzemskými operátory. Do tendru na mobilní služby pro několik ministerstev za téměř čtvrt miliardy se totiž nepřihlásil ani jeden. „Mohu potvrdit, že proběhlo místní šetření u operátorů, ale je to běžící řízení, takže k tomu víc říct nemohu,“ říká Mlsna. „V posledních letech se však u operátorů kartelová dohoda nikdy neprokázala.“
