Dosud ministerstvo školství zamýšlelo, že se od září příštího roku budou žáci učit povinně jen jeden cizí jazyk. Tvůrci nové podoby učiva však nyní radí, aby úřad své plány změnil. Podle expertů by šlo Česko proti trendu v zahraničí, navíc by se tím dětem v budoucnu komplikovalo hledání práce. Žáci by přesto mohli mít na školách méně hodin. Hudební či výtvarná výchova by v budoucnu nemusely mít každá vlastní hodinu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

S návrhem na zrušení druhého cizího jazyka přišlo loni ministerstvo mimo jiné proto, že děti zbytečně stresuje a nedosahují v něm takových výsledků, jakých by měly. Díky tomu, že by měly jen jeden, měly mít větší šanci na úspěch. 

O zachování dvou cizích jazyků na školách se dlouhodobě snaží učitelé pedagogických fakult. A na své straně mají i odborníky připravující novou podobu učiva. „Angličtina už není mezinárodními zaměstnavateli chápána jako cizí jazyk, nýbrž jako automatická lingua franca, tedy globální prostředek dorozumění,“ píší v koncepci věnující se nové podobě výuky jazyků.

Pokud by stát udělal z druhého cizího jazyka volitelný předmět, může to podle nich být signálem, že jde jen o koníček. „Což je v přímém rozporu s konceptem podpory vícejazyčnosti, ke kterému se Česká republika zavázala v rámci Evropské unie.“

Navíc by zrušení druhého cizího jazyka mohlo vést ke zvyšování nerovností, které Česko dlouhodobě trápí. Děti v sociálně slabších rodinách by nemusely být vedeny k učení druhého jazyka, čímž by byly znevýhodněny proti jiným. Celkově by pak měly podle ministerských expertů budoucí generace problémy s uplatněním na trhu práce.

Kromě vyššího uplatnění na trhu práce připomínají zastánci dvou cizích jazyků fakt, že se v hodinách děti učí nejen slovíčka a gramatiku, ale také o jiných kulturách. Například jak slaví Vánoce ve španělsky mluvících zemích, o městech či jejich historii.

Úvahy o vyškrtnutí druhého cizího jazyka z povinných předmětů jsou pak podle Lucie Slejškové z Informačního centra o vzdělávání EDUin jen vyústěním problému s nedostatkem učitelů, kteří by mohli cizí řeči učit. 

„Není dost kvalitních, aprobovaných učitelů cizích jazyků, tak ty předměty zrušíme,“ hodnotí podobné návrhy s tím, že je takové řešení pro stát jednodušší než řešit problémy, které k nedostatku potřebných pedagogů vedou. 

Argumenty, že si do budoucna Češi vystačí s překladačem, má za liché. „Je to jen nástroj, dovednosti nenahradí. Pomůže vám to tak na dovolené u recepce hotelu nebo při překladu e-mailu. I s překladačem to chce mít elementární znalosti, zda text přeložil správně,“ míní Slejšková. 

Společně s doporučením, aby na školách zůstaly povinně dva cizí jazyky, předaly pracovní skupiny ministerstvu také úpravy, které se týkají hudební a výtvarné výchovy. Jejich podoba by se měla do budoucna změnit.

Buď by k nim přibyla volitelně filmová, taneční či dramatická výchova, nebo by se vše spojilo do jednoho předmětu. Čímž by se snížil celkový počet vyučovacích hodin. Podle kritiků by však byl celkový blok příliš obecný. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka upozorňuje, že by děti ztratily možnosti získání zásadních sociálních dovedností důležitých pro život, takzvaných soft skills.

„Výtvarná i hudební výchova pěstují v dětech empatii, emoční cítění nebo cit pro estetiku. Pokud by se časová dotace ve výuce snížila, času na výuku by bylo opravdu málo. Přitom už teď se to dá do hodin zapojit. V hudební výchově můžeme probírat filmovou i dramatickou tvorbu najednou, jak skladba umocňuje jednotlivé scény nebo co pro děj znamená,“ vysvětluje s tím, že je sice třeba učivo na školách provzdušnit, ale s rozumem.

Děkan zároveň upozorňuje, že současná generace pedagogů není připravená na předměty, v nichž by se probíraly věci z vícera oborů. Dnes se totiž budoucí učitelé zaměřují vždy jen na některé konkrétní předměty – například český jazyk, hudební výchovu či dějepis. Pokud by vznikl předmět, jenž by vše kombinoval, musela by se změnit výuka budoucích kantorů.

„Vedeme o tom diskusi, jak by to mělo vypadat. Možností je například ‚přírodovědný obor‘, kde by byla část chemie, fyziky i biologie,“ líčí děkan. 

Ministerstvo školství nevidí problém v tom, v jakých předmětech se děti budou učit, ale co se budou učit. Zásadní je podle jeho mluvčí Anety Lednové rozvoj dětí, nikoliv zájmy jednotlivých oborů či předmětů.

„Nevidíme žádnou destabilizaci v tom, zda se bude učit výtvarná nebo hudební výchova, anebo to budou základy kultury, kde si děti žijící ve 21. století zažijí základy výtvarnictví v podobě malování temperou či akvarelem, sestříhají si video, poslechnou si nějaké významné hudební dílo či se seznámí se základy architektury,“ uvádí Lednová.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.