Už roky je Česko největším exportérem surového dřeva v Evropské unii. Vloni ale z českých lesů vyvezly kamiony nejméně kmenů od roku 2018. Důvodem bylo zejména snížení těžby, která vrcholila v době kulminace kůrovcové kalamity v letech 2019 až 2021. Podle lidí z oboru se však objevují i první známky vyšší tuzemské poptávky po dřevě. Je to dobrá zpráva, protože ekonomové už roky poukazují na fakt, že masivním vývozem nezpracovaného dřeva, tedy bez přidané hodnoty, přichází země o desítky miliard korun ročně. Podporu domácím pilám a většímu využití dřeva, například u veřejných staveb, slíbila i vláda.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Je to potvrzení trendu, kdy těžba dřeva od roku 2021 klesá. Dalo se předvídat, že také vývoz půjde dolů,“ komentuje výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Ivan Ševčík. Důležitější ale je, že loňský nižší export ve výši 7,3 milionu tun podle Ševčíka představuje i menší podíl vývozu na celkové těžbě než dříve. Například v roce 2020, kdy dřevorubci hlavně kvůli kůrovcové kalamitě vytěžili dosud rekordní množství téměř 36 milionů metrů krychlových kulatiny, Česko vyvezlo více než polovinu tohoto množství.

„Za loňský rok už bude export určitě méně než polovina vytěženého dřeva. Většina kulatiny se zpracovává zde,“ říká Ševčík. A to přesto, že přesná čísla o výši těžby v českých lesích za rok 2022 ještě kromě státní firmy Lesy ČR, kde poklesla z 11 na devět milionů metrů kubických, nejsou k dispozici. Podle předběžných dat ministerstva zemědělství by však měla oproti roku 2021 poklesnout o 15 až 20 procent.

Manažer ale upozorňuje, že v posledních třech letech pily v Česku zesílily. V roce 2020 otevřela nový provoz s výkonem milion kubíků pořezaného dřeva ročně rakouská společnost Labe Wood ve Štětí. Jen tím se kapacita tuzemských pil zvýšila o více než desetinu, z 8,7 milionu kubíků v roce 2019 na 9,7. Vloni navíc rozšířila svůj provoz i finsko-švédská firma Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou.

„Ale i ostatní pily udržely nebo v některých případech zvýšily množství zpracovaného dřeva, konkrétně pro výrobu papíru nebo viskózové celulózy. Nejsou to řádově nárůsty v desítkách procent, ale je to pozvolné, jednotky procent,“ uvádí Ševčík. Oživení potvrzuje i majitel Pily Pasák z Plané nad Lužnicí Luboš Pasák. „Zájem o dřevo mírně větší je. Lesy ČR začaly více dodávat místním zpracovatelům, začíná být vidět zájem státu české pily podporovat,“ říká.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého státní podnik vývoz surového dříví skutečně snížil a výrazně více teď dodává českým pilám. „V roce 2022 byla regionálním zpracovatelům zajištěna dodávka dříví minimálně ve výši 200 tisíc metrů krychlových, pro rok 2023 byl objem navýšen na 350 tisíc,“ podotýká mluvčí.

K podpoře domácího dřevozpracujícího průmyslu a zvýšení podílu využití dřeva v českém hospodářství se vláda přihlásila ve svém programovém prohlášení. Kromě větší vstřícnosti státních lesníků vůči českým pilám je zatím nejviditelnějším krokem příprava takzvané surovinové politiky. Dokument by měl být analýzou oboru a jeho možností do budoucna a vzniká pod patronací pražské České zemědělské univerzity a její Fakulty lesnické a dřevařské.

Jeho finální podobu by podle Bílého měla vláda dostat do konce roku. „Musíme vědět, jaké máme zdroje dřeva nyní a jaké budeme mít za 50 let. Musíme dát najevo, o jakou druhovou skladbu lesů v kontextu klimatické změny stojíme. Potřebujeme identifikovat veškeré zpracovatelské kapacity,“ říká jeden z jeho autorů, lesnický analytik Aleš Erber. Pro větší využití dřeva se podle něj připravuje také marketingová kampaň.

Proměny se podle expertů musí dočkat i legislativa a předpisy, které jsou zatím pro větší využití dřeva a zejména dřevostavby v tuzemsku nepříznivé. „Například nejvyšší přípustná výška stavby je 12 metrů, máme i velmi přísný soubor požárních předpisů, značnou délku povolovacích lhůt,“ vypočítává Ševčík.

Dřevo přitom na rozdíl od betonu nebo cihel váže uhlík a má řadu dalších výhod. Stavba je rychlejší, ekologičtější, méně prašná a velmi dobré parametry má dřevo také ohledně požární bezpečnosti. Ve vyspělém zahraničí jsou dřevěné či kombinované stavby v módě a vznikají tak i výškové stavby.

Také v Česku v poslední době i přes nepříznivé podmínky vznikají projekty, kde dřevo tvoří hlavní stavební materiál. V Praze mají vzniknout první bytové domy, ze dřeva má být nové sídlo Lesů ČR, Pardubický kraj plánuje tři dřevěné silniční mosty, Správa železnic vyhlásila soutěž pro studenty architektury na dřevěnou zastávku.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.