Česko je pozadu v budování velkých dřevostaveb. I tady už se ale pár odvážných projektů chystá

Stavitelé na Západě stále častěji využívají dřevo. Například v Berlíně nyní začíná stavba 166 bytů v pětadvaceti domech, které mají být vybudované převážně ze dřeva. V době, kdy celý svět sčítá emise skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), způsobujícího globální oteplování, se právě dřevostavby nabízejí jako řešení. Významně snižují produkci CO2 ve stavebnictví.

Jen výroba cementu je zodpovědná za zhruba osm procent všech lidmi produkovaných emisí CO2. Berlínský projekt přitom slibuje snížení emisí oxidu uhličitého až o 64 procent oproti tomu, kolik CO2 by uniklo při konvenční železobetonové stavbě.

Přestože Česko patří k největším exportérům dřeva v Evropě, tuzemští stavebníci tuto obnovitelnou surovinu zdaleka nevyužívají natolik, jak by mohli. „Větší využívání dřeva u nás trochu brzdí legislativa, ale hlavně nastavení mysli investorů, stavebníků i úředníků, kteří stavby povolují,“ říká architekt a ředitel Salonu dřevostaveb Pavel Horák. Přesto je optimistický. Situace už se podle něj v Česku začíná měnit a připravuje se několik zajímavých projektů dřevostaveb. I jeho architektonický ateliér Prodesi/Domesi na některých z nich pracuje.

„Developeři to zatím spíš drží v tajnosti. Myslím si ale, že za dva tři roky se to změní a také u nás vzniknou větší vícepodlažní dřevostavby na evropské úrovni,“ věří Horák. Ve světě už jsou podle něj takových budov stovky.

Kromě toho, že na sebe dřevo během růstu váže oxid uhličitý, který pak lze ve stavbách na dlouhou dobu zakonzervovat, je obnovitelnou přírodní surovinou. A velkou výhodou je podle odborníků také skutečnost, že dřevěné domy lze postavit mnohem rychleji než klasické budovy. Navíc jsou práce na nich mnohem čistší. Obejdou se bez prašnosti.