Představují domácí úkoly čiré zlo, nebo jsou účinným nástrojem k upevnění učiva? Vyžadovaná příprava mimo školy je nejvíc kritizována kvůli zvyšování sociálních nerovností. A například na pardubické univerzitě dokonce vznikla petice požadující dobrovolný princip úkolů. Ty prý ani nemají oporu v zákoně.  Podle některých odborníků ale úkoly mohou při správném přístupu dětem pomáhat, a to všem. Ministerstvo školství nyní připravuje manuál pro školy, jak s úkoly pracovat, aby žáky příliš nezatěžovaly.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Chci, aby ministerstvo školství  doporučilo školám dávat pouze dobrovolné domácí úkoly a uznalo, že plná zodpovědnost za vzdělávání dítěte ve volném čase je na rodičích,“ řekla HN Helena Zitková z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, která petici za dobrovolné domácí úkoly sepsala. Dosud ji podepsalo 1500 lidí a Zitková už má domluvenou schůzku na ministerstvu školství. 

Resort ale dlouhodobě říká, že o zadávání úkolů si má rozhodnout každá škola či vyučující sám. I kvůli bouřlivé diskusi, která domácí úkoly doprovází, ale nyní chystá ministerstvo materiál, který popíše, co platí, i to, jak mají školy při zadávání úkolů postupovat. „Chceme více apelovat na to, aby domácí úkoly nebyly hodnoceny, případně nebyly hodnoceny nějakým rozhodujícím způsobem, například aby známky z domácích úkolů měly zásadní vliv na celkovou známku z uvedeného předmětu,“ uvedl ředitel resortního Odboru základního vzdělávání a mládeže Michal Černý.

Ministerstvo a Česká školní inspekce už právní oporu v zadávání domácích úkolů řešily v roce 2018. Tehdy uvedly, že škola má právo zadávat povinné domácí úkoly i je hodnotit, pokud to tak je napsáno ve školním řádu. Opíraly se o pasáž ze školského zákona, podle níž mají žáci povinnost plnit pokyny pedagoga v souladu se školním řádem. Podle Zitkové ale neexistuje žádná právní úprava, která by škole umožňovala zasahovat do volného času žáka a jeho rodičů.

Kritici domácích úkolů poukazují také na to, že zvyšují u dětí stres a vyvolávají napětí v rodinách. Významným argumentem proti domácím úkolům je prohlubování rozdílů mezi žáky různého socioekonomického prostředí, protože děti se silnějším zázemím mají pro vypracování úkolů doma větší oporu. Naopak děti, které bydlí třeba na ubytovně nebo mají více sourozenců, nemají na učení klid a obvykle ani dostatečnou podporu ze strany rodičů. 

Podle Zitkové škola podle zákona musí zajistit rovné podmínky ke vzdělávání všem žákům, což doma nemůže. O to absurdnější jí přijdou situace, kdy se domácí úkoly ještě známkují: „Dítě nemá doma podporu a učitel ho za to ještě potrestá pětkou za domácí úkol. Nebo ostatní za úkol dostanou jedničky a dítě ze špatného sociálního prostředí má opět smůlu.“ 

Otázku úkolů a jejich oprávněnosti pak řeší v poslední době i sami učitelé. Potvrdil to prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc s tím, že vyučující se na to ptají čím dál častěji. „Úkol podle nás není špatný, pokud má být jeho cílem upevnit znalosti. Nechceme, aby děti přišly ze školy a dělaly úkoly do večera, ale rušit je úplně by určitě dobré nebylo,“ vysvětluje postoj asociace její šéf. 

Vědci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd se již dříve na domácí úkoly podívali pohledem dat z mezinárodních šetření TIMSS mezi žáky 4. a 8. tříd v přírodovědných předmětech a matematice. Ve čtvrtých třídách stráví čeští žáci nad úkoly v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, což je pod průměrem zúčastněných zemí. V osmých třídách již průměrné zatížení úkoly v Česku představuje pouze devět minut na vyučovací hodinu, tedy nejnižší ze všech 45 zúčastněných zemí. 

Autoři české studie podotýkají, že nelze opomenout, jak samotný úkol vypadá. „Nelze očekávat, že samotné zvýšení nebo snížení zátěže domácími úkoly bez ohledu na další podmínky automaticky zvýší vzdělávací výsledky žáků.“ 

Také odbornice na vzdělanostní nerovnosti v Česku Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy by ponechala rozhodování o domácích úkolech na učitelích. Žáky ze znevýhodněného prostředí by pak měla škola podle ní podpořit a poskytnout jim prostor k vypracování úkolů ve škole nebo třeba v družině. Pokud se tak podaří děti motivovat, mohou pro ně úkoly představovat i výhodu. „Třeba jim umožní zaplnit nějaké mezery, které si odnáší z vyučování,“ říká Straková.

Například dlouholetá učitelka české Evropské školy v Bruselu Hana Svobodová pak nabízí důvod, proč mohou být úkoly užitečné i pro děti s podporujícími rodiči: „Ti tak mají příležitost sednout si s dítětem, podívat se, co se ve škole učí a jak dané učivo zvládají. Jednoduše tak každý týden i bez známek a hodnocení vidí, jak na tom jejich dítě je.“

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.