Na projevy nespokojenosti obyvatelstva s vládní politikou je třeba hledět se vší vážností. Někdy je ale opravdu těžké zachovat vážnou tvář.

Hezkým příkladem je poslední demonstrace odborů před Strakovou akademií. K úsměvu, nebo rovnou k smíchu, na ní bylo v podstatě všechno. Od termínu přes požadavky až po řečníky na tribuně. Ale až probereme detaily, budeme muset na závěr konstatovat, že z absurdně komického vyznění by se vlastně neměl radovat nikdo. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Odboráři svolali demonstraci na den, kdy byl Úřad vlády prázdný jako hlava průměrného voliče Dělnické strany. Ministři ve chvíli, kdy pod jejich okny bouřily stovky lidí, dleli ve 243 kilometrů vzdáleném Jeseníku, na výjezdním zasedání. Odboráři sice zkoušeli faux pas mírnit voláním, že vláda před nimi ujela, ovšem pokus o damage control nevyzněl příliš úspěšně, neb termín výjezdního zasedání kabinetu byl znám dlouho dopředu. Řadoví odboráři moknoucí a mrznoucí před Strakovou akademií si museli připadat jako vlajkonoši fotbalového týmu, kteří se trmáceli přes půl republiky, aby na stadionu zjistili, že se zápas nehraje. Sice disciplinovaně skandovali hesla o neschopné vládě, ale těžko si mohli nepoložit otázku, o kolik schopnější je jejich vlastní vedení, když se nedokáže ani podívat do kalendáře.

Zábavné byly i odborářské požadavky. Hlavní zněl: „Nechceme chodit do důchodu v 68 letech!“ S tím by se dalo souhlasit, kdo by koneckonců chtěl tak dlouho makat. Problém požadavku je ale v tom, že vláda nic takového nenavrhuje. „Musím jednoznačně říci, že s takovým návrhem, že bych takto propisoval věkovou hranici do důchodové reformy, nepočítám. Nepředpokládám, že bych psal nějakou konkrétní věkovou hranici nad tu dnešní, která je stanovena nad 65 let,“ řekl už před týdnem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Je sice pravda, že do důchodu se pravděpodobně bude chodit později než dnes, u jednotlivců bude moment odchodu záviset na odpracované době nebo na náročnosti práce. Ale pevně stanovená hranice 68 let prostě neexistuje, takže transparenty protestovaly proti neexistujícímu bubákovi.

Zajímavé to bylo s druhým požadavkem – protestem proti normě Euro 7, která ohrožuje český autoprůmysl. Ta je sice reálnou hrozbou, ale česká vláda ji odmítá a snaží se jejímu přijetí v Bruselu zabránit. Takže odboráři přišli zcela vážně vynadat vládě za to, že dělá něco, co sami požadují. Monty Python by záviděli.

Nejobskurnější bylo ovšem obsazení tribuny. Vedle odborářů se pokoušeli řečnit opoziční politici. Třeba komunistka Konečná a anoista Babiš. Věřme, že se zpráva o tom nedonese až na hřbitov Highgate v severním Londýně, protože pokud se Karel Marx dozví, že vedle sebe v dojemné shodě demonstrovali zástupkyně předvoje dělnické třídy a velkokapitalista v péřovce Prada, začne rotovat v hrobě tak silně, že bude hrozit narušení geomagnetického pole Země.

Účast oligarchy na odborářské demonstraci přišla příliš divoká i samotným řadovým odborářům. Nejsou hloupí a vědí, že Babiš platí svým dělníkům často minimální mzdu, takže tito nebožáci dostanou ve finále důchod, ze kterého se nedá vyžít. A takový pokrytec jim bude vyprávět o sociální citlivosti?! O náladě svědčilo i nepříliš vřelé přijetí, kterého se pánovi Vodňanské drůbeže na demonstraci dostalo. Řadoví odboráři mají v tělech zjevně víc cti než jejich vykutálení lídři, kteří si od partnerství s Babišem zřejmě slibují kdovíco. (Asi je lepší ani nevědět, co vlastně.)

Prostě na demonstraci před Strakovou akademií bylo trapné úplně všechno. Vláda by si tak mohla poskočit radostí, že její kritici umí zinscenovat jen takovouto absurdní komedii. Ale byla by to chyba. Ve skutečnosti je škoda, že v Česku stále neexistuje skutečně kvalifikované odborové hnutí, které by dokázalo jasně formulovat sociální požadavky, jež se nemíjejí s realitou. Alespoň v tom smyslu, že nejsou buď namířeny proti něčemu, co nikdo nenavrhuje, nebo že si nechtějí absurdně vykřičet to, co beztak podporují všichni.

Když nespokojení lidé vidí nekonečnou nekompetenci vedení odborů, včetně toho, koho jsou odboráři schopni na svou akci pozvat, není divu, že tenhle protest budou považovat za ztracenou vartu. A budou se dál poohlížet po jinčích sekáčích, u kterých aspoň nebudou mít pocit, že si z nich dělají od začátku legraci. Za to, že v polovině dubna bude na Václaváku u extremisty Rajchla zase plno, nemůže jen šikovná propaganda zakukleně proruských sil a mizerná komunikace vlády. Ale i odbory, které zjevně nejsou schopny si nespokojence stáhnout pod sebe a hájit jejich zájmy tak, aby tomu dotyční byli ochotni věřit.