Zatímco o způsobech, jak zvýšit státní příjmy, má vláda jasno, u vlastních úspor tolik konkrétní není. A to i přesto, že zamýšlené snížení schodku státního rozpočtu stojí právě na škrtech. Ty se mají týkat hlavně dotací, provozu úřadů i platů zaměstnanců veřejné správy. Celkově by se tak mělo v následujících dvou letech ušetřit zhruba 78,3 miliardy korun.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Stát jde příkladem a šetří především na sobě,“ prohlásil při představení balíčku úsporných opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Při tom prezentoval i konkrétní částky, které musí jednotlivá ministerstva a pod ně spadající instituce ušetřit na dotacích a svém provozu.

„Je to spíše procentuálně vyčíslené cvičení, kolik se škrtne. Detaily zatím vůbec nevíme,“ upozorňuje Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Z celkových 78 miliard chce vláda dvě třetiny uspořit na dotacích, které každoročně vyplácí. Omezí zejména ty neinvestiční do soukromého sektoru, což mohou být například u zemědělství příspěvky na podporu včelařství nebo na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. V následujících dvou letech by se tak mělo ušetřit 54,4 miliardy.

Velký zásah do dotací překvapil ekonoma Janského. Odborníci z NERV vládě v posledních týdnech radili, aby spíše provedla podrobnější revizi jednotlivých dotačních programů. „Říkal jsem jim: Nedělejme škrty plošně. Pojďme probrat jeden dotační program za druhým a podívat se, jestli dávají smysl.“

Na špatné nastavení dotací v Česku upozornil také ve své poslední zprávě Národní kontrolní úřad. Podle vyjádření jeho zástupců se klade větší důraz na samotné čerpání peněz a menší na možné přínosy daných dotací. 

Podle mluvčího ministerstva financí Tomáše Weisse se při tvorbě balíčku nejdříve analyzovaly dotační programy, které poskytují jednotlivá ministerstva. Podle nezbytnosti se poté pro každý resort určila částka, kterou na dotacích musí za roky 2024 a 2025 ušetřit. Ve výsledku se škrty nejvíce dotknou dotací na průmysl a obchod, zemědělství, méně už těch na dopravu, místní rozvoj a školství. Kromě finálních částek ale není zatím přímo známé, o které dotační programy půjde.

O seškrtání konkrétních dotací si rozhodnou jednotlivá ministerstva. Musí jen ušetřit vládou stanovenou částku. Není tak podle Janského jisté, zda dojde skutečně k omezení nepotřebných výdajů. „Ministerstva jsou nyní pod tlakem a nejsem si jistý, že jsou schopná to dobře vyhodnotit. Obávám se, že to nadělá více škod než užitku.“

Obává se zejména, že se velkými škrty v oblasti průmyslu a obchodu omezí některé dotační programy na výzkum a vývoj. Utrpět by tím mohla spolupráce akademické sféry s firmami, například z hlediska podpory výzkumných center firem.

K zachování dotací pro obce vládu vyzvalo Sdružení místních samospráv. Upozorňují, že by se mohlo zbrzdit řešení problémů, jako je třeba nedostatek nájemního bydlení, kvůli němuž regiony opouští zejména mladí lidé. „Stát se v řadě svých strategických plánů přihlásil k podpoře zvyšování kvality života v regionech, rušení dotačních titulů pro obce by šlo proti těmto závazkům,“ říká předsedkyně sdružení Eliška Olšáková.

V rámci úsporného balíčku má také každé ministerstvo o dvě procenta snížit náklady, které dává na platy svých zaměstnanců. Celková částka, která na státní výplaty jde, má přitom v následujících dvou letech být 250 miliard korun. Ušetřit by se mělo celkem 9,7 miliardy.

S výjimkou pedagogických pracovníků se dvouprocentní škrty mohou týkat všech profesí. Opět ale bude na každém resortu, kterým zaměstnancům ubere peníze nebo které propustí.

Janský snižování platů státních zaměstnanců vládě nedoporučoval. „Z dat je jasné, že platy ve veřejné sféře jsou už teď nízké a v soukromém sektoru oproti tomu rostou. Pokud chceme nalákat například kvalitní ajťáky, aby se konečně dokončila digitalizace, takhle se nám to nepovede.“ 

Lepším řešením by podle něj bylo zhodnotit, kde přesně ve státní správě je například nadbytek zaměstnanců nebo kde by bylo možné přehodnotit objem práce, který mají. „Zdá se mi to velmi levné a populistické,“ říká k řešení Janský.

Odkázal se přitom na možné snížení počtu policistů, kterých je i podle dřívějších výpočtů NERV více, než je pro obyvatele Česka třeba. Experti navrhovali snížit počet policistů přibližně o tři tisíce, což by mohlo rozpočtu přinést tři miliardy korun ročně. Minulý rok bylo v policejních sborech necelých 40 tisíc lidí.

Dalších pět procent mají pak ministerstva ušetřit na svém provozu, což může být cokoli od výdajů na energie po kancelářské potřeby. Opět bude na každém z nich, kde prostor pro škrty najde. Celkově ale musí celá státní správa najít v následujících dvou letech úspory na provozních nákladech 11,1 miliardy.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.