Na příspěvek na bydlení dosáhne i rodina se 70 tisíci čistého. Státu se proto zdvojnásobily náklady

„Zdražování je tak výrazné, že roste počet domácností, které se odhodlají si o dávku požádat. Vyřízení za ten čas stojí,“ popisuje současnou situaci Daniel Hůle, jenž vede dluhovou poradnu v neziskové organizaci Člověk v tísni.

Je to vidět například u příspěvku na bydlení, na který mají nárok všechny domácnosti, jejichž výdaje na bydlení jsou větší než 30 procent jejich příjmů. Počet příjemců této dávky ke konci března vzrostl meziročně o 54 procent. Za stejné období stoupla i průměrná částka, kterou rodiny dostávají: z 4200 na 5640 korun měsíčně.

Podobně prudce rostl i zájem o přídavek na dítě – k březnu meziročně stoupl o 42 procent. Nárok na něj má například tříčlenná rodina s malým dítětem, jejíž čisté příjmy jsou do 38 tisíc korun měsíčně.

Důvodů, proč přibývá lidí pobírajících sociální dávky, je vícero. Prvním jsou loni přijaté legislativní změny, díky nimž získalo více lidí nárok na dávky. Konkrétně vzrostlo životní minimum a takzvané normativní náklady, tedy zákonem stanovené průměrné náklady na bydlení rodiny.

„Hranice čistého příjmu pro dosažení na příspěvek na bydlení pro rodinu s jedním dítětem je dnes kolem 70 tisíc korun čistého,“ říká Karel Trpkoš, zastupující generální ředitel Úřadu práce.

„Ještě loni v létě čerpalo příspěvek na bydlení 20 až 25 procent domácností, které na něj měly nárok, u seniorů jen 10 až 15 procent. Nyní jsme řádově na 40 procentech způsobilých domácností,“ odhaduje Hůle.

Dávky na dítě budou a příspěvky na bydlení se zjednoduší. Kompenzace za drahé energie prošly vládou

2. 6. 2022 ▪ 3 min. čtení

Za nárůstem zájmu o dávku za poslední rok vidí také informační kampaň vlády, která Čechy vybízela, aby se nebáli požádat o dávku, a že se veřejnost o tom dozvěděla i z médií. „Víc lidí se také dostalo do tíživé situace během léta, kdy dodavatelé elektřiny postupně zvýšili ceny elektřiny a plynu na maximum v podobě stropu, který loni vláda stanovila. U milionu domácností se ceny energií zvedly od ledna o desítky procent a víc lidí tak získalo nárok na příspěvek,“ popisuje Hůle další důvod.

Zároveň stát zjednodušil proces pro přidělení příspěvku na bydlení. Ještě loni museli lidé vyplňovat několik formulářů, z nichž každý měl 16 stran a obsahoval stovky položek. Vyplnění aktuálního online formuláře dnes zabere asi 20 minut.

Je však potřeba se předem připravit a nafotit či naskenovat si dokumenty o zaplacené výši nájmu, zaplacených zálohách na energie za poslední tři měsíce, roční vyúčtování energií a potvrzení o příjmech od zaměstnavatele či výplatní pásky od všech osob společně sdílejících domácnost. Je také možnost si na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí nejdříve alespoň orientačně spočítat, zda má zájemce na příspěvek nárok.

Ne všichni, kdo mohou, si ale o dávku požádají. Hůle takové lidi rozděluje do několika skupin. Na ty, kteří mají nárok, ale kvůli pár stokorunám nechtějí proceduru absolvovat. Potom ty, kteří v důsledku zdražení nákladů na bydlení nárok mají, ale nevědí o tom.

„A pak je řada těch, kteří o tom slyšeli, ale nevědí, jak o to požádat. Velkou skupinou jsou také lidé, kteří se stydí za to, že by brali sociální dávky. Je tam mentální bariéra, což je třeba změnit. V nouzi volí i půjčky a jiné nevhodné strategie, i když pomoc státu je štědrá,“ upozorňuje Hůle.

Současný rekordní počet domácností pobírajících sociální dávky má pak dopad i na výdaje Česka. Zatímco loni za první čtvrtletí vyplatil stát například na příspěvku na bydlení 1,8 miliardy korun, letos to za první kvartál činilo 3,9 miliardy – jde tedy o nárůst o 116 procent. 

Ekonomové se přesto nedomnívají, že by nárůst právě u zmíněného příspěvku na bydlení nebo přídavku na děti byl problém. „Příspěvek na bydlení je jedna z mála sociálních dávek určená skutečně lidem s nízkými příjmy. Nemyslím si, že vůči nim byl český stát příliš štědrý. Největší objem v balíku toho, co se označuje jako sociální dávky, představuje rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. Ty nejsou primárně určeny chudým,“ říká ekonom Petr Janský působící na Univerzitě Karlově.

Hůle přesto kritizuje, že u domácností některých živnostníků může být příliš štědrý. „Například u kancelářských živnostníků s 60procentním výdajovým paušálem může klidně dotyčný fakturovat 150 tisíc korun měsíčně, bydlet v Praze a mít náklady 20 tisíc korun na bydlení a stát mu přispěje,“ uvádí. Díky tomu na živnostníka stát pohlíží, jako by měl příjem 60 tisíc.

Chybou však není nastavení příspěvku, ale velkorysý systém paušálních výdajů OSVČ. O jeho možném zpřísnění hovořili odborníci i při vzniku aktuálního vládního konsolidačního balíčku, ale vláda se nakonec rozhodla paušály nechat, jak jsou.