Nakoupili jste kvůli inflaci státní dluhopisy? Pokud věříte ČNB, je čas peníze vybrat

Státní protiinflační Dluhopisy republiky vydávalo ministerstvo financí od roku 2019 do roku 2022 a jejich výnos odpovídá výši inflace. O první emise byl zájem poměrně vlažný, neboť se tehdy inflace pohybovala kolem cíle centrální banky. Zajímavé začaly být především v roce 2021, kdy domácnosti viděly, jak rychle začínají růst ceny. Emise z října roku 2021 přinesla do státní kasy 5,3 miliardy korun, poslední z ledna 2022 dokonce více než 41 miliard korun. Další emise ministerstvo nespustilo s odůvodněním, že více peněz od občanů nepotřebuje.

O předčasné splacení je nutné žádat v předstihu několika měsíců pomocí elektronického formuláře, v případě říjnové emise se žádá už v červenci. U lednové emise se žádosti podávají už v říjnu. Stát je navíc ochoten vyplatit naráz pouze 500 tisíc korun. Nad tuto částku dostanou domácnosti pouze polovinu a na další výběr si musí počkat rok. S výběrem dluhopisů se pak žádné další povinnosti nepojí, neboť úrok je osvobozený od srážkové daně.

V minulém roce byly výnosy dluhopisů díky vysoké inflaci královské, říjnová emise vynesla 17,53 procenta, lednová emise přes 15 procent. Letos už budou výnosy horší, ale pořád lze počítat s tím, že bez problému překonají konkurenční produkty na trhu. Centrální banka ve své jarní prognóze očekává, že inflace letos neklesne pod osm procent. Jenže v příštím roce má přijít zvrat, a pokud se predikce naplní, dluhopisy nabídnou už jen malý výnos.

Podle prognózy by se měla inflace už na jaře příštího roku pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Výhled dále udává, že současná výše úrokových sazeb v souladu s odeznívajícími vnějšími inflačními tlaky povede k dosažení inflačního cíle. „S tím se začne otevírat prostor pro postupné uvolňování měnové politiky, a úrokové sazby se tak budou moci začít od druhé poloviny letošního roku snižovat,“ uvádí jarní prognóza.

Otázka pro investory do dluhopisů je proto jasná. Lze se na prognózu banky spolehnout? Pokud ano, pak je racionální volbou nechat si dluhopisy předčasně splatit a peníze si zafixovat třeba pomocí termínovaného vkladu nebo nákupem běžných státních dluhopisů. Termínované vklady s roční fixací lze sehnat stále s úrokem přes šest procent. Roční státní dluhopisy koupené u brokera nabídnou po odečtení poplatků úrok přes pět procent, který se nemusí danit. „Správci aktiv, kteří sází na rychlý pokles inflace, včetně mě, nyní odprodávají krátkodobé státní dluhopisy a přikupují dlouhodobé,“ říká Martin Mašát, ekonom Partners.

Jinak řečeno se investoři připravují na pokles inflace a přechází z krátkodobých dluhopisů s výnosem i přes šest procent na dluhopisy s dlouhými splatnostmi, které nabízí kolem čtyř procent. Zkrátka dávají přednost delší fixaci úrokových sazeb, protože věří, že inflace už je na ústupu. Finanční expertka Michala Janatová zatím důvod k odprodeji protiinflačních dluhopisů nevidí, nicméně dáno je to tím, že v jejím případě netvoří velkou část portfolia.

Analýza

Jak si zafixovat vysoké úroky na úsporách, než půjdou dolů? Prošli jsme dostupné možnosti

11. 4. 2023 ▪ 10 min. čtení

„Kdybych v nich měla celou konzervativní složku, srovnávala bych je s aktuální sazbou na termínovaném vkladu,“ říká Janatová s tím, že určitě bude potřeba se nad řešením situace zamýšlet u lednových emisí, kde se žádá o předčasnou výplatu už od října. Lehce odlišně se na situaci dívají analytici společnosti Fichtner, která nabízí poradenství převážně klientům, kteří jsou v pozici rentiérů a jimž jde především o uchování hodnoty majetku.

Ve firmě nepředpokládají, že by měla inflace rychle klesnout. A pokud by případně poklesla, přetrvává podle nich riziko, že se napřesrok vrátí. „Kdyby byla cesta, jak je (protiinflační dluhopisy) nakoupit, tak bychom do nich alokovali i část nových prostředků,“ odpověděl na dotaz HN šéfanalytik společnosti Tomáš Tyl. 

Podle analýzy společnosti Fichtner pak trvá historicky poměrně dlouho, než se inflace po vysokých růstech usadí na nižších hladinách. Ve Spojených státech ve čtyřicátých a padesátých letech trvalo přes deset let, než se ustálila na přijatelných třech procentech. Podobné bylo v USA i období stagflace mezi lety 1969 až 1995, kdy byla průměrná výše inflace 7,7 procenta. Podařilo se ji zkrotit až tehdy, kdy centrální banka zvýšila úrokové sazby nad míru inflace. Úrokové sazby vyšší než míra inflace byly v Česku v 90. letech, to byla inflace na podobných úrovních jako nyní.