Přírodovědec Michal Porteš zvedá k očím dalekohled a pozoruje dravce letícího po obloze směrem k hřebeni Krušných hor. „Myslel jsem, že by to mohl být orel, ale je to luňák, také kriticky ohrožený druh,“ říká. Tmavý bod brzy mizí v zeleni svahu, na kterém vyniká silueta zámku Jezeří. Na samém úpatí hor stráň roztínají skalní sesuvy a ještě níže, na stepní polozarostlé pláni, leží asi deset metrů vysoké hřbety z vysypané zeminy, jež připomínají jakousi maketu pohoří. Z jižní strany je omývá průzračná tůň, jejíž přítok už vymodeloval na úbočí úzké koryto.
„Žijí tu vzácné vážky, vodní brouci i včely samotářky, některé nálezy jsou cenné z hlediska celé střední Evropy,“ ukazuje na vodní plochu i její bezprostřední okolí Porteš, který pracuje pro státní Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) a je expertem na přírodní proměnu hnědouhelných velkolomů. A právě rypadly už dávno opuštěný severní okraj dolu Československé armády se během let proměnil v divočinu, ve které nyní nacházejí útočiště mnohé vzácné živočišné druhy.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
