Na vládu míří jedna z nejbizarnějších petic v historii. Část restauratérů požaduje, aby český stát poslal miliony korun společnosti vydávající michelinského gastronomického průvodce a ta tak zařadila několik českých podniků do své populární celosvětové publikace. Vypadá to jako letní anekdota, ale není. Je to hlavně příběh, který ukazuje, kam se posunul český kapitalismus a jak se i u podnikavých lidí vyvinula mentalita nároku, která považuje nataženou ruku směrem ke státu za něco naprosto samozřejmého.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO co jde: Francouzská společnost Michelin se rozhodla vylepšit si cash flow zavedením mastného poplatku (hovoří se o deseti milionech korun za tři roky) za to, že se bude tou kterou zemí ve své „hvězdičkové“ publikaci zabývat. České ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Piráta Ivana Bartoše se ale nehodlá nechat vydírat a příspěvek poslat nechce. Zcela správně – proč by měl stát podporovat byznys zahraniční firmy (Michelin) a několika špičkových restaurací? Jak k tomu přijde průměrný daňový poplatník, který se v takových podnicích běžně nenají? To jsou logické otázky, přičemž bez jasných odpovědí by neměl stát pustit ani vorla.
Petenti, mezi které patří špičky českého gastro byznysu Zdeněk Pohlreich, majitel restaurace Imperial, Jan Punčochář (U Matěje), Petr Kunc (Salabka) či Marek Kalina (Arrigo), kteří chtějí, aby stát jejich byznys podpořil, to samozřejmě vidí jinak. Argumentují, že když budou české restaurace (čti jejich restaurace) v michelinském průvodci, bude do Česka jezdit víc lidí a nakonec se celý vyděračský poplatek odvedený Michelinu vyplatí skrze vyšší výběr daní.
Pohlreich, Punčochář a spol. hrají s Michelinem o čas. Naléhají na vládu, aby za průvodce zaplatila
Což ovšem žádná studie nedokládá. Opravdu někdo jede do Česka za těmi pár restauracemi, které Michelin laskavě zmiňuje (Česko má aktuálně dvě restaurace s jednou michelinskou hvězdou – restauraci Field a La Degustation Bohême Bourgeoise – a pět podniků s oceněním Bib Gourmand, všechny v Praze)? A pokud takoví lidé jsou, opravdu tady propaří desítky milionů ročně, aby se to vrátilo na výběru DPH a spotřební daně? Věř, kdo můžeš.
To, co naopak víme stoprocentně, je to, že do Česka se jezdí za historickými památkami a za nejlepším pivem na světě. Což je doložitelné například tím, že pivnice U Fleků se dostala v aktuálním žebříčku rakouské společnosti Taste Atlas na osmé místo v žebříčku světových ikonických restaurací. Představuje historickou (založena 1499), jakož i gastro památku (česká svíčková a pivo) v jednom. Kupodivu žádnou státní dotaci ani michelinskou hvězdu nepotřebuje.
Restauratéři tuší, že jejich argumentace daňovým výnosem je pofiderní, a tak Zdeněk Pohlreich přidává kouzelnou větu: „Jsme součástí místní kultury a historie, a když se můžou dávat peníze na opravy kostelů nebo na filmové festivaly, měly by jít i na michelinského průvodce.“ Čímž jsme u nárokové mentality. I akční lidé, kterými Pohlreich a spol. nesporně jsou, podlehli tomu, že česká ekonomika se mění z kapitalistické na dotační. A chtějí svůj díl.
Což dělá z historky anekdotické historku mrazivou. Skutečnost, že i ti nejschopnější nabyli pocitu, že ač po zásluze vydělávají, mají nárok na dotace, ukazuje, že Česko má větší problém, než si zatím připouštíme.
