Jaká kariéra čeká Zelenského po válce? Už nyní mu na Ukrajině vyrůstají političtí soupeři

Ella Libanová, vedoucí Institutu pro demografii a sociální výzkum Národní akademie věd Ukrajiny, se domnívá, že Zelenského pozice u veřejnosti po válce s Ruskem nevyhnutelně utrpí. „Jeho rating se výrazně sníží. Především si lidé budou pamatovat všechno, co se nepovedlo. Dnes všichni zatínají zuby,“ řekla. „Musíme porazit nepřítele, musíme obnovit normální život na Ukrajině. A pak vzneseme své nároky. To je normální situace. A politické strany budou na vše pamatovat. Z toho se nevyvlékneme.“

Zelenskyj vsadil svou budoucnost na slib, že získá zpět všechna ztracená území včetně Krymu. I když slabost Ruska na bojišti naznačuje, že to může být reálný vojenský cíl, není zdaleka jisté, že až zbraně utichnou, Kyjev dostane vše, co chce. Téma mírových jednání nebo ústupků zůstává na Ukrajině tabu a žádná politická síla ani ambiciózní politik se neodváží toto téma otevřít. Je to ale zároveň téma, které je všem na očích. „Vše záleží na tom, jak válka skončí. Pokud to bude naše vítězství, pak jsou jeho (Zelenského) šance mimořádně vysoké. Pokud to nebude stoprocentní vítězství, pak jeho šance nejsou tak jednoznačné,“ uvedl jeden z opozičních poslanců, který vzhledem k citlivosti tématu nezveřejnil svou identitu.

Dalším problémem je korupce, zejména v kontextu miliard eur a dolarů, které do země proudí od západních dárců na podporu její ekonomiky a vojenského úsilí. Další stovky miliard mohou přitéct na obnovu, pokud se dárci ujistí, že fondů nebude zneužito.

K řadě znepokojivých událostí, které ukazují, jak těžké je zbavit se desetiletí bující korupce a protekčních sítí, už ale došlo. A to přesto, že kdysi mocní oligarchové už nemají neomezenou moc.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, blízký Zelenského spojenec, odstoupil v lednu poté, co byl obviněn ze zpronevěry terénního vozu Chevrolet Tahoe, který společnost General Motors poskytla Ukrajině na přepravu lidí z válečné zóny. Ministr obrany Oleksij Reznikov, který se stal oblíbenou osobností, si pošramotil image, když byly v jeho resortu odhaleny závažné nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek. Kvůli korupci byly odvolány desítky úředníků ve vládě, orgánech činných v trestním řízení a daňových orgánech, například celé vedení ukrajinské celní služby. Veřejnost a zejména občané vojáci bojující na frontách jsou těmito incidenty pobouřeni a podle průzkumů klesá důvěra ve vládu jako celek.

Zelenskyj na tuto kritiku reagoval snahou o oživení protikorupční kampaně. Podle analytiků je ale třeba udělat více. Především by měl prezident udržet vysokou morálku vojáků. Válečná korupce na nejvyšších místech je jednoznačně interpretována jako rabování. K tomu musí projevit připravenost propustit i své nejbližší spolupracovníky, pokud si neudělají pořádek.

komentář Ondřeje Housky

K čemu nám je návštěva Zelenského v Praze a kdy ta válka konečně skončí? Tady jsou odpovědi

10. 7. 2023 ▪ 4 min. čtení

Faktem je, že Zelenského rating klesal již před plnou invazí Ruska. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2019 získal 30 procent hlasů. Ve druhém kole pak nasbíral celý protestní elektorát a dosáhl senzačního výsledku 73 procent. Ale již na konci prvního roku jeho působení v úřadu, v květnu 2020, jeho podpora polevila zhruba na 40 procent a na konci druhého roku klesla na 30 procent. V únoru 2022, v předvečer války, se toto číslo pohybovalo na rekordním minimu 25 procent.

Na oslabení Zelenského podpory se nevyhnutelně podepsala nadměrná očekávání, korupční skandály, personální selhání, prudký růst cen komunálních služeb a důsledky pandemie covidu-19. Neplnění slibu urovnat spor s Moskvou také vedlo ke zklamání a později k obavám z války. Ruská invaze všechno změnila: Zelenskyj se z bojujícího prezidenta stal vůdcem bojujícího národa a vrchním velitelem. Klíčovou roli sehrálo jeho rozhodnutí zůstat v Kyjevě navzdory radám západních spojenců, aby se přestěhoval na bezpečnější místo. Tato odvaha a odhodlání vytvořily zásobu morálního kapitálu, s nímž nechal všechny své politické soupeře v prachu.

Vypuknutí války pozice Zelenského odpůrců téměř anulovalo. Jako první odpadli proruští politici nebo oligarchové. Pod Putinovou agresí byly zakázány všechny strany, které měly image prokremelských. Zelenského hlavní soupeř v posledních volbách, bývalý prezident Petro Porošenko, ztratil veškerou podporu. Průzkum Národního demokratického institutu provedený v lednu 2023 naznačil, kdo by mohl být Zelenského budoucím prezidentským soupeřem. V čele žebříčku se umístili populární velitel armády Valerij Zalužnyj, komik a občanský aktivista Serhij Prytula a Vitalij Kličko, populární starosta Kyjeva.

Podle politických expertů mohou být potenciálně nejsilnějšími vyzývateli Zelenského ale i vojenští velitelé, které válka zpopularizovala. V případě vítězství získá profil armády, veteránů a jejich velitelů nový impulz.

Tisk často informuje o údajných třenicích mezi prezidentem a náčelníkem generálního štábu generálem Zalužným, jehož popularita je srovnatelná s tou Zelenského. Ruská propaganda na toto téma obzvlášť ráda spekuluje. Zalužnyj zatím politické ambice popírá a stejně jako ostatní potenciální uchazeči zdůrazňuje, že přežití země závisí na spolupráci mezi civilními a vojenskými orgány. Pokud mezi Zelenským a Zalužným existuje nějaké soupeření, odkládá se na lepší časy.

Ještě viditelnější politické ambice jsou patrné u Kyryla Budanova, šéfa ukrajinské vojenské rozvědky. Publicita šéfa rozvědky a jeho prohlášení mají v podstatě politický podtext. Někteří zasvěcení tvrdí, že jeho ambice jsou podněcovány prezidentskými kruhy, které v něm vidí budoucího politického spojence.

Zelenského může vyzvat i několik významných občanských představitelů. Prytula, který byl kdysi stejně jako Zelenskyj populárním komikem, se stal na Ukrajině významným organizátorem a fundraiserem na podporu války. Jiné dobročinné nadace se nemohou rovnat téměř kosmické rychlosti shromažďování prostředků, kterou Prytulova nadace vykazuje.

Ve hře zůstává i Kličko, který měl před válkou prezidentské ambice. Mezi bývalým boxerským šampionem a Zelenským nepanuje žádná láska, a přestože se oba v prvním roce války vyhýbali otevřené konfrontaci, nyní se napětí dostává na povrch. Zelenskyj využil rozhořčení, které bylo namířeno proti Kličkovi kvůli nedávnému incidentu, kdy se během leteckého útoku v Kyjevě neotevřely protiletecké kryty, což mělo za následek smrt civilistů, a kritizoval starostu. Spekuluje se, že prezident by mohl Klička dokonce odvolat z jeho paralelní funkce šéfa kyjevské městské státní správy.

V říjnu letošního roku také končí funkční období současného parlamentu, ale stanné právo bude pravděpodobně prodlouženo i po tomto datu, což zabrání konání voleb v řádném termínu. Prezidentské volby jsou naplánovány na jaro příštího roku. Odklad hlasování nemůže trvat věčně a podle analytiků musí Ukrajina postupně začít plánovat konání voleb, i když rychlé ukončení války zůstává v nedohlednu. Jedno je ale jisté – jakmile budou Ukrajinci vyzváni, aby využili svého demokratického práva volit a určili směřování země, politika se probudí ze současného spánku a o nadvládu Zelenského se bude bojovat.

Vydáno v rámci programu Future of Ukraine Fellowship. Více se o něm dozvíte zde.

Autorka je spolupracovnicí Future of Ukraine a vedoucí korespondentkou deníku Kyiv Post s více než desetiletou praxí v soukromých i veřejných institucích, mimo jiné jako bývalá náměstkyně ministra na ukrajinském ministerstvu infrastruktury. Má zkušenosti s prosazováním reforem infrastruktury a veřejné správy a pracovala na projektech EU na Ukrajině.