Žebříček nejlepších nomádských destinací: V Brně je nuda, Chiang Mai je boží. Kde se digi nomádům dobře pracuje?

Podle českého nomáda Martina Rosulka je hlavním lákadlem pro tento způsob života možnost spojit práci s cestováním. „Samozřejmě můžeme pracovat na dálku i doma, ale to se od práce v kanceláři příliš neliší,“ říká Rosulek, jenž stojí za stránkou Digitalninomadstvi.cz. Dalším důvodem, proč se někteří lidé vydávají na cesty, je podle něj snaha dosáhnout vyššího životního standardu v porovnání se západní a střední Evropou. To se daří zejména v Asii nebo zemích Latinské Ameriky, kde lze za stejné peníze pořídit více.

„Práce musí jít dělat na dálku a nesmí ji ovlivnit časové zóny,“ dodává Rosulek s tím, že většina nomádů pracuje v IT jako programátoři a grafici nebo v marketingu. Už se ale prý setkal také s advokáty nebo fitnessovými trenéry.

A kde by měl nadšenec do cestování začít? Rosulek doporučuje stránku Nomad List jako vhodný zdroj informací pro všechny, kdo chtějí pracovat ze zahraničí. Proto z ní HN sesbíraly data, porovnaly jejich realističnost s databází světových cen Numbeo a vytvořily žebříček. Hlavními kritérii výběru byly náklady na žití, spolehlivý internet, bezpečnost, dobrá zdravotní péče a subjektivní hodnocení digitálních nomádů. 

Na prvním místě žebříčku HN se umístilo thajské město Čiang Mai. Z Česka se do něj lze dostat za devatenáct hodin a vyjde to na 26 tisíc korun. Metropole o 130 tisících obyvatelích má stabilní dodávky elektřiny, dobrou zdravotní péči a zejména nízké životní náklady. Měsíc strávený v hotelu vyjde zhruba jen na 12,5 tisíce korun, pronajmout si malý byt lze ale i za sedm tisíc korun měsíčně.

Podle nomádů je město ležící na severu Thajska oázou klidu a stability. „Miluji to tu z několika důvodů, je zde levně, kultura, skvělá kuchyně a srdeční lidé,“ píše v anonymních komentářích na serveru Nomad List jeden z nich. Přispěvatelé si také pochvalují, že letadlem se lze přímo z města dostat na pláže turisty oblíbeného ostrova Phuket nebo vyrazit za nočním životem do Bangkoku. Nevýhodou je špatná znalost angličtiny mezi tamními obyvateli a nebezpečná silniční doprava. Nomádi také nedoporučují pobývat v Čiang Mai první tři měsíce v roce. Jedná se totiž o období, kdy farmáři vypalují krajinu, aby získali úrodnou zemědělskou půdu. Důsledkem je nepříjemný smog ve městě. 

Kam jezdí nejbohatší Češi na dovolenou: privátní cesty za jaguáry i japonským sumem

2. 8. 2023 ▪ 4 min. čtení

Průměrné obyvatele Čiang Mai ale vyjde život ve městě levněji než digitální cestovatele. Nižší náklady jsou dané především bydlením, které místní volí spíše na periferii města než v jeho centru. Dále se také počítá s tím, že nomádi často navštěvují kavárny a restaurace, a Thajci si většinou vaří doma. Konkrétně v Čiang Mai jsou proto pro starousedlíky odhadované životní náklady 9800 korun měsíčně na osobu.

Druhé místo v žebříčku HN obsadilo portugalské Portimao. Možnost pracovat s výhledem na Atlantský oceán se ale digitálním nomádům ve srovnání s Čiang Mai výrazně prodraží. Cena za měsíc v hotelu se vyšplhá až k 65 tisícům za měsíc. Alternativou je nájem malého bytu, jenž se pohybuje okolo 15 tisíc korun. Náklady na život místních jsou téměř 19 tisíc korun na osobu. „Pokud ale hledáte místo, kde se pořád něco děje, kde se dá sportovat a celý rok je super počasí, je Portimao ideální volbou,“ uvádí jeden z recenzentů na stránkách Nomad List. Jako další výhody zmiňuje rychlý internet, dobrou kuchyni a ideální velikost města s 56 tisíci obyvateli.

Třetí místo v žebříčku patří městu George Town na ostrově Penang, který leží na západním pobřeží Malajsie. Jak název napovídá, jde o bývalou britskou kolonii a díky tomu mluví velká část obyvatel anglicky. Cenově je Penang velmi podobný Čiang Mai. Měsíc v levném hotelu vyjde na osm tisíc korun a garsonku lze pronajmout i do šesti tisíc korun. Dostupné ubytování doplňuje levná kuchyně, čistota a bezpečnost. „Myslím si, že Penang je skvělý, ale moc dlouho tu zůstat nelze, je tu neuvěřitelné vedro,“ píše jeden z nomádů. Teploty se celoročně pohybují okolo třiceti stupňů a navíc je v místě vysoká vlhkost vzduchu.

Další nevýhody, které uživatelé zmiňují, jsou hluk a pomalý internet. „Internet v Penangu je všude velmi pomalý, ale dá se to vyřešit zakoupením datové karty,“ radí další přispěvatel. Hned za ostrovem Penang se umístilo v žebříčku hlavní město Malajsie Kuala Lumpur. Následují  tchajwanská města Tchaj-pej a Kao-siung, thajský Phuket a estonské hlavní město Tallin.

Z českých měst se nejvýše probojovalo Brno, a to na deváté místo. Nájem garsonky se pohybuje od 10 do 15 tisíc korun a za měsíc v hotelu zaplatí nomádi přes čtyřicet tisíc. „V porovnání s americkými městy je v Brně život snadný a levný,“ píše v diskusi cestovatel ze Spojených států. „Lidé, dokonce i mileniálové, zde často neumí anglicky. Je těžké jít i do obchodu, jelikož se s nikým nedomluvím,“ stěžuje si další na webu Nomad List s tím, že by Brno k návštěvě nedoporučoval. „Je to malé město s pár kavárnami a bary, nic zvláštního, docela nuda,“ uvádí. Mnohem lepší alternativou je podle něj Praha. 

Podle oficiálního žebříčku stránky Nomad List, která je sestavuje na základě nespočtu kritérií, jako jsou náklady, klima, akceptace LGBTQ+ komunity, míra rasismu nebo i čistota ovzduší, se Brno umístilo na 82. místě. Praha skončila o čtyři místa za ním. Stojí za tím vyšší životní náklady na život než v Brně. „Bydlení se neustále zdražovalo, polovinu svého platu jsem dal jen za nájem,“ píše uživatel, který v Praze strávil osm let. Ocenil však skvělou městskou dopravu, velký výběr restaurací a obchodů. „Praha má vše, co potřebujete k životu, kvalitní kuchyni, rušný noční život a vše je v dochozí vzdálenosti. Češi mají dokonce i lokální verzi Amazonu, které se říká Alza,“ uvádí jiný cestovatel.

Obecně ale nepředstavuje Česko pro digitální nomády příliš lákavou destinaci. Chybí jim zde moře a vadí krátké léto. Proto se v žebříčku serveru Nomad List stalo vítězem thajské hlavní město Bangkok. Za první místo vděčí zejména rozmanité kuchyni, relativně levnému ubytování a dobré zdravotní péči. Většina přispěvatelů doporučuje ve městě strávit minimálně několik měsíců. 

Hned za Bangkokem se umístil Lisabon. Nicméně v komentářích nomádi moc Lisabonu nefandí. Cena za měsíc v hotelu se vyšplhá až k 70 tisícům za měsíc a nájem malého bytu se pohybuje okolo 30 tisíc korun. Ušetřit lze pronajmutím samostatné místnosti, ta vyjde zhruba na 19 tisíc korun měsíčně. „Je to jednoduché, buď máte spoustu peněz a žijete v domě, nebo skončíte pod mostem,“ konstatuje jeden z cestovatelů. Vliv na ceny bydlení má v Portugalsku bytová krize, kterou si země v současné době prochází. „Nejste tu vítáni a město vám to ukáže velmi brzy,“ poznamenává. Kromě vysokých cen se nomádi setkali i s častými negativními reakcemi na svou přítomnost ve městě. Hlavním důvodem je podle dalšího z nich rozdíl mezi platy místních a cizinců. Tamní obyvatelé jsou prý rozhořčení, že s nomády musí bojovat o bydlení.

Nejdražší destinací jsou pro digitální nomády Spojené státy, zejména New York, kde vyjde pronajmutí garsonky v centru města na více než 80 tisíc korun měsíčně. Výrazně si připlatí i v Curychu. Pravým opakem je egyptské hlavní město Káhira. Pronájem garsonky ve městě ležícím na břehu Nilu vyjde na 4100 korun. Levné ubytování najdou nomádi také v indickém Novém Dillí, kde se dá garsonka pronajmout za méně než 5,5 tisíce korun za měsíc.