Koncesionářské poplatky se zvednou. Za Českou televizi a rozhlas začnou platit i majitelé chytrých telefonů

V současnosti platí domácnost měsíčně 135 korun za televizi a 45 korun za rádio, pokud je má. Částka se má nově zvednout v prvním případě na 160 korun, u rozhlasu na 55 korun. Zároveň začnou koncesionářské poplatky odvádět také majitelé chytrých telefonů počítačů či tabletů napojených na internet, a to bez ohledu na to, zda využívají služeb České televize nebo Českého rozhlasu. Stačí, že mají zařízení, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií. „Mohlo by se jednat až o 230 tisíc dalších domácností, které doposud poplatky neodváděly,“ uvedl Baxa. 

Teď České televizi přispívá 3,3 milionu koncesionářů, u Českého rozhlasu to jsou tři miliony. Ministr kultury pak očekává, že díky změně zákona se České televizi zvýší výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun. U Českého rozhlasu příjem vzroste o 600 milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.

Většina koaličních stran souhlasí s rozšířením poplatníků také o domácnosti, které televizi či rozhlas nemají. „Má to logiku ve chvíli, kdy je možné ČT sledovat přes internet. Doba se změnila a zákon to stále nereflektuje,“ uvádí poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL). „Už dnes platí pravidlo, že platí ten, kdo má televizi. Nerozlišuje se, jakou stanici sledujete,“ líčí  šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Proti rozšíření poplatků na lidi s chytrými telefony a jinými přístroji s internetem se v koalici staví Piráti. Těm vadí, že by povinnost měla dopadnout na někoho, kdo danou službu nevyužívá. „Je to z toho důvodu, že někteří lidé mají jen rozhlas a na televizi se nedívají a nevíme, proč by i tito lidé měli platit poplatek,“ říká předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. I tak je podle něj možné, že někteří piráti návrh při hlasování ve sněmovně podpoří.

Rozhovor

Poplatky by se měly vybírat od všech, kteří odebírají elektřinu. Málokdo by utekl, říká nový šéf ČT

12. 6. 2023 ▪ 11 min. čtení

Strana si totiž do návrhu prosadila vlastní věci. „Hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad a média budou šířit osvětu proti dezinformacím a připravovat obyvatelstvo na hybridní hrozby,“ popisuje Michálek.

Podle Baxy ale z novely nevyplývají žádné konkrétní úlohy, jak bojovat proti hybridním hrozbám. „Naším úkolem je pouze vytvořit jistý rámec a pak už bude na vedení obou médií, jak jej naplní,“ vysvětluje ministr. 

Mění se také podmínky pro živnostníky nebo firmy. Nově se například bude týkat placení poplatků za každý spotřebič podnikatelů, kteří mají alespoň pět zaměstnanců. Kolik přesně budou firmy platit, se pak bude odvíjet od počtu zaměstnanců.

Podle končícího generálního ředitele ČT Petra Dvořáka by při navrhovaném zvýšení poplatků mohla mít Česká televize na tři nebo čtyři roky zajištěné financování. Další pak podle něj bude záležet na vývoji české ekonomiky.

Jan Souček, který Dvořáka vystřídá v říjnu ve funkci, chtěl, aby poplatky platili všichni odběratelé elektřiny po vzoru Německa. „Tento model je mi sympatický zejména proto, že je administrativně velmi přehledný a jednoduchý a nebude přinášet žádné další zbytečné vícenáklady,“ uvedl Souček v červnu krátce po svém zvolení v rozhovoru pro HN.

Nyní označuje představenou novelu jako rozumný krok ke stabilizaci financování České televize. „Nicméně záležet bude pochopitelně na finální verzi zákona na konci legislativního procesu.“

Mediální expert Filip Rožánek míní, že uvedené zvýšení není žádnou velkou výhrou, která by znamenala razantní navýšení příjmů veřejnoprávních médií. „Je to dohnání inflace a narovnání ekonomické situace, takové prozatímní zalepení. Ale asi je to v tuto chvíli jediné, co je průchozí za stávající politické situace.“

Zároveň říká, že je v pořádku, pokud se okruh poplatníků rozšiřuje i na majitele počítačů a tabletů. „Je to veřejná služba, která má sloužit i těm, kdo ji nevyužívají, třeba v okamžiku nějaké katastrofy,“ vysvětluje.

Návrh na navýšení poplatků přichází ve chvíli, kdy už má vláda po ohlášení úsporného balíčku nízkou důvěru veřejnosti. „Tohle může důvěru vlády ještě snížit,“ upozorňuje Milan Školník, politolog z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Podle něj kabinet spoléhá na to, že voliči mají krátkou paměť, zejména co se týká slibu, že nedojde k žádnému zvýšení daní ani poplatků. „Koncesionářské poplatky budou velkým tématem v příštím roce, protože nás čekají troje volby,“ naráží politolog na nadcházející evropské, krajské a senátní volby.