Ještě v roce 1996 tady vyhráli volby čeští sociální demokraté se skoro 27 procenty hlasů. Dnes se tu zdá hlavním favoritem nadcházejících voleb hnutí Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Bývalá osada U Sabotů, teď s názvem Šance, byla v devadesátých letech součástí pohraničních sporů mezi nově vzniklým Českem a Slovenskem. Původně moravská osada, obývaná ale převážně Slováky, se nakonec od roku 1997 stala součástí slovenské vsi Vrbovce.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Před rozhodující sobotou 30. září jsou ale místní obyvatelé politikou nebývale otrávení. Ve vsi, kde v posledních prezidentských volbách získala dnešní prezidentka Zuzana Čaputová už v prvním kole 48 procent hlasů, dvě třetiny oslovených netuší, koho volit, nebo k volbám ani nemíří. V něčem si však mnozí jistí jsou. Rozdělení Československa prý byla chyba. A myslí si to i někteří mladí, kteří společný stát nezažili.

„Československo mělo zůstat a bylo by dobře, byli jsme velký stát. Nyní máme co? Státu nezbylo nic, na Slovensku je jen bordel,“ říká na prahu svého domu v Šancích třicetiletý Michal Hanečák, který se do vsi přistěhoval před šesti lety z východního Slovenska. K volbám půjde, koho bude volit, ale rozhodnutý není. „Nikdo normální nekandiduje, nejblíž mám asi k Republice,“ jmenuje živnostník, který pracuje na stavbách v blízkém Uherském Brodu, hnutí odštěpené od extremistického uskupení Mariana Kotleby.

Podobně tady hovoří každý druhý. Více než třicet let po rozpadu Československa lidé zmiňují společný stát překvapivě často. „Rozdělení byla jen dohoda Klause a Mečiara. My tady byli vždy jedna parta. Jezdili jsme na Moravu po zábavách, manželství jsou smíšená, byla to chyba,“ míní i pětapadesátiletý rodák z osady Šance Pavol Kramár, který právě synovi pomáhá s budováním nového domu. „Je pravda, že jsme bydleli na Moravě, ale do školy, do práce i k doktorovi jezdili na Slovensko. Vrbovce nám byly blíž než Javorník, pod který jsme patřili. Nebyl v tom ale žádný problém,“ říká.

Volit Kramár půjde, vybírá si ale těžko. „Slovenská politika je komedie. Aby se dva politici mezi sebou porvali, to je přece hrozné,“ naráží na nedávnou bitku bývalého premiéra Igora Matoviče a bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka. „Navíc každé hrábě vždy hrabou jen k sobě, ne od sebe. Koho zvolím, nevím,“ svěřuje se muž, podle kterého má ale ve vsi mezi rozhodnutými největší podporu Fico.

Na Moravě máme kamarády

Stejně to vidí i Milan Melichárek, který bydlí v původní části Vrbovců, které mají celkem půldruhou tisícovku obyvatel. „Rozdělení byla absolutní blbost. Dodnes přecházím často přes kopec na Moravu, mám tam kamarády, rodiny jsou tu smíšené. Čemu rozpad pomohl, k čemu byl?“ rozčiluje se čilý důchodce s černým kloboukem na hlavě, který se do centra vsi s dvěma kostely, katolickým i evangelickým, přiřítil na kole. „Patnáct let jsem pracoval v Zetoru, Brno a česky jsem v té době znal lépe než Vrbovce a slovensky,“ dodává. Volit prý nepůjde. „Kašlu na ně, jen se bijí, oni jsou idioti,“ mávne rezignovaně rukou.   

V čem by byly politické poměry, pokud by Československo přežilo, lepší, ale Melichárek ani další vysvětlit neumí.  Nejsou ale ve Vrbovcích jen federalisté. Například starosta z časů dělení státu Jan Hromádka připomíná, že Šance na rozpadu vydělaly. Osada po oddělení od moravské obce Javorník a přiřazení ke Slovensku dostala peníze přímo od vlády. Dočkala se přívodu plynu a pořídila si například nové chodníky, cesty, hasičskou zbrojnici či obchodní středisko. Dodnes se také rozrostla zhruba na stovku domů. Na druhou stranu se ale zhoršilo spojení s Českem a hraniční kontroly místní obtěžovaly až do vstupu do Schengenu v roce 2007.

„Vím, že určitá nostalgie tady je. Ale každému říkám, zapomeňte, že byste měli na Šancích plyn. Nikdy by se v osadě tolik neinvestovalo, kdyby se na ni neupřela taková pozornost. Z Moravy je to daleko, tolik peněz by nebylo. Já tehdy dostal od Mečiara peníze do puntíku na to, co jsem chtěl,“ popisuje Hromádka, který se nyní přiklání k volbě Ficova Směru.

„Ona si to celá současná garnitura pokazila, i když se nejdřív pustili do správných věcí. Ale pak se přestali zajímat o to podstatné, o ekonomiku, hospodářskou politiku. Stále jen mleli, jaký je tu bordel, co je vše špatně, jaká je korupce, všude mafie, ale z toho se nedá v politice vyžít,“ míní.

Ficova názorová proměna – z proevropského premiéra je dnes tvrdý euroskeptik, navíc se vyjadřuje ostře proti pomoci Ukrajině i rovným právům homosexuálů – Hromádku nezneklidňuje. „On není falešný, což je na něm dobré, a jde si za svým, povstal jak Fénix. Ale jasně řekl, že je za zachování našeho členství v EU. Není pravda, že chce vystoupit, stejně tak chce zůstat i v NATO,“ vysvětluje.

HN ve Vrbovcích oslovily s dotazem, koho budou volit, celkem 15 lidí. Hromádka je jedním z pouhých pěti, kteří zmínili své preference. Tři z toho jsou rozhodnutí volit Ficův Směr, jeden hnutí dalšího bývalého premiéra Petera Pellegriniho, které se ze Směru odštěpilo, a jeden uvažuje o ultrapravicovém hnutí Republika. Pět lidí nevědělo nebo nebylo rozhodnutých, koho volit, a pět se k volbám nechystá vůbec.

Jedním z nerozhodnutých je i současný nezávislý starosta Dušan Eliáš. „Mám dva favority, ze kterých si ale vyberu,“ říká. K možnému Ficovu vítězství, následnému možnému narůstání ruského vlivu a nástupu maďarského scénáře, kde tamní premiér Viktor Orbán už vede s unií cosi jako studenou válku, se Eliáš vyjádřil opatrně. „Doufám, že takové obavy jsou přehnané. Občas Ficovi v debatách přehrají archivy s jeho vůči EU starými a velmi vstřícnými vyjádřeními. Doufám, že se po volbách změní. Členství v EU a dobré vztahy samozřejmě potřebujeme,“ podotýká. 

Zažertuje i na téma vzkříšení Československa. „My bychom se s vámi i spojili, ale vy už byste nás nechtěli,“ usmívá se muž, který má ve své kanceláři portréty spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika, klíčové postavy pražského jara roku 1968 Alexandra Dubčeka a nově i podnikatele Tomáše Bati.

I Rusové jsou bratři

I ve Vrbovcích, podobně jako ve zbytku země, se mezi lidmi často hovoří o dvou výrazných tématech voleb – válce na Ukrajině a zejména míře slovenské pomoci a také právech lidí s odlišnou sexuální orientací. I tady lze zaslechnout peprné výroky, které se téměř shodují se současnou rétorikou Fica a extremistů. „Za všechno zlé mohou USA. Čaputová i Pavel jsou američtí špióni a jsou na všem spolu s USA domluvení,“ komentuje například situaci na Ukrajině seriózně vyhlížející starší muž v brýlích na autobusové zastávce pod návsí. Volit ale nepůjde a své jméno sdělit odmítl.

„Ve válce je v právu Rusko. Putin bojuje za svoji oblast, já stojím za ním. Ty oblasti jsou plné Rusů a patřily Rusku před lety, Ukrajinci se navíc mezi sebou vraždili od roku 2012, nacismus tam taky byl,“ míní zase živnostník Hanečák. Souzní tak s billboardem extremistické strany Mariana Kotleby, který připomíná, že Rusové jsou naši bratři, a ne nepřátelé.

 

Ohledně práv homosexuálů se většina v převážně evangelické obci zdá podobně konzervativní jako na většinově katolickém zbytku Slovenska. V zemi dodnes nemají ani zákon o registrovaném partnerství. „Je to samozřejmě choroba, ale oni za ni nemohou, já je neodsuzuju. Může se to stát i mým vnukům. Ale neměl by z toho být politický program, ať už pro nebo proti, to se mi nelíbí. Ať si každý žije svým životem, rodina je ale rodina,“ míní například bývalý starosta Hromádka.

K tématu dokonce vydali podobně jako katolíci, dokonce ve stejný den 14. září, prohlášení evangeličtí biskupové. I oni odmítají institut registrovaného partnerství jako tiché cesty k dosažení legalizace manželství lidí stejného pohlaví. Na rozdíl od katolíků, kteří za to byli kritizováni, ale výslovně nevyzývají k bojkotu liberálních stran. Ti mířili zejména na hlavního Ficova soupeře, hnutí Progresivní Slovensko, které se práv nejen sexuálních menšin zastává.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist