Jako velkou melancholii či trudomyslnost lze přeložit termín great gloom, kterým se označuje momentální stav zaměstnanců firem po celém světě. A není to jen dozvuk pandemie. Ačkoli měla nálada lidí klesavou tendenci už od příchodu covidu, letošní rok byl od té doby nejhorším. Data ukazují, že okolo třetiny Čechů je na pokraji vyhoření. A tuzemské firmy se o tom zatím se svými zaměstnanci z větší části ani nebaví, natož aby investovaly do konkrétní péče. Duševní stav zaměstnanců přitom rozhoduje o výkonu firmy a šancích na přilákání dalších lidí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Jak ukázal průzkum mezi 1600 firmami od amerického informačního systému pro personalisty BambooHR, který používají i některé české společnosti, spadla nálada zaměstnanců od letošního ledna doteď desetkrát rychleji než v předchozích třech letech.

Podle šéfa BambooHR Brada Renchera je hlavním důvodem melancholie posledních let fakt, že se v krátkém časovém úseku děje spousta událostí, které lidé doposud nezažili. Kromě covidové pandemie jsou to vysoké ceny energií a potravin nebo válečné konflikty blízko domova.

Jedním z hlavních projevů špatného duševního stavu lidí je pracovní stres. Podle nového průzkumu neziskové organizace Nevypusť duši, jehož se účastnilo tisíc respondentů a HN jej mají k dispozici, ho 73 procent Čechů momentálně zažívá nebo někdy zažívalo do takové míry, že tento stres ovlivnil kvalitu jejich života. Nejčastěji byli kvůli němu podráždění, odmítali sociální kontakt, ale projevil se u nich také fyzicky v podobě nespavosti nebo bolesti na hrudi či hlavy. Z toho každý pátý v dotazníku uvedl, že má tyto pocity často.

„Symptomy, na které jsme se ptali v průzkumu, jsou ty, které mohou následně vést až k syndromu vyhoření,“ doplňuje Barbora Pšenicová, ředitelka Nevypusť duši. Podle ní by se vyhoření mohlo brzy stát oficiální diagnózou, která se zařadí do mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace. Díky tomu bude možné lépe shromažďovat data o lidech trpících tímto syndromem a dělat srovnání napříč státy.

České firmy nicméně podle Pšenicové nedělají dost pro to, aby se o duševní zdraví svých zaměstnanců postaraly. O psychice se běžně baví jen v sedmi procentech tuzemských podniků. Zaměstnanci si stěžují i na nedostatek benefitů spojených s péčí o duši. Například k psychologovi má od svého zaměstnavatele přístup jen malý zlomek Čechů.

Velký zájem je mezi dotázanými o různé formy volna navíc – například formou sick days, tedy plně placených volných dní z důvodů nemoci. Možnost je využít má ale jen pětina Čechů. Zaměstnanci by také ocenili klidně několikaměsíční neplacené volno, nabízí ho ale jen tři procenta firem.

Péče o psychiku zaměstnanců je přitom podle odborníků v zájmu firem. Důsledkem stresu jsou totiž lidé v práci méně produktivní. V průzkumu Nevypusť duši tento problém uvedl skoro každý pátý muž a každá sedmá žena.

V některých firmách se nicméně začínají manažeři o duševní zdraví zajímat. „Učí se s tím pracovat a brát na to ohled. Učíme je, že to, jaký mají zaměstnanci výkon, je plně vázané na to, jaké mají duševní zdraví. Když je mi psychicky špatně, nebudu mít takový výkon, jako když se cítím dobře,“ říká odbornice na psychologii práce Kristýna Cetkovská, která mimo jiné pracuje s lidmi ve vedoucích pozicích.

Větší důraz na péči o psychiku podle ní do jisté míry propaguje mladá generace, pro kterou jde o důležitou hodnotu. Důraz na duševní zdraví se z její zkušenosti v jednotlivých firmách liší podle toho, jakým stylem dotyční manažeři své podřízené vedou. Část z nich se snaží o duševní kondici svých zaměstnanců dbát.

„Je tu i řada firem, které na tento benefit hledí jako na trend, který by měly následovat, protože je to téma nebo jim to může pomoci zvýšit konkurenceschopnost vůči novým kandidátům,“ říká Cetkovská, která pracuje jako externí psycholožka pro start-up Soulmio, poskytující programy duševního zdraví pro firmy.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.