Vznikl před deseti lety jako místo, kde se má propojovat kvalitní péče o duševně nemocné a prestižní vědecký výzkum. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), státní organizace s rozpočtem půl miliardy korun, si ale poslední roky v tichosti procházel krizí. Ta vyvrcholila letos protesty nespokojených vědců a dalších zaměstnanců, které vyústily v rezignaci ředitele Petra Winklera. Kolegové ho obvinili z vytváření toxického pracovního prostředí i nevhodného zacházení s rozpočtem ústavu. Ten loni skončil v deficitu téměř 50 milionů korun.
Po volbě ho od letošního září nahradil jeden z nejuznávanějších českých psychiatrů Jiří Horáček. Ten se podle svých slov snaží ústav vrátit k původnímu účelu. Ale také vylepšit celkovou atmosféru, v níž podle něj zaměstnanci „chodili do práce neradi“, a navíc docházelo k určitému nadržování jedné skupině na úkor druhé. „Nepovažuji za správné, aby lidé, kteří sem přináší peníze, to znamená píšou a dostávají granty, měli nižší platy než úředníci, kteří ty peníze spravují,“ říká v rozhovoru s HN.
Jak vypadaly první týdny ve vaší nové roli?
Byly poměrně hektické. Snažil jsem se zjistit, kde jsou největší problémy, a stanovit si pořadí priorit. To je myslím nejdůležitější. Situace je tu relativně vážná, ústav jsem převzal s velkým dluhem. Mým prvním cílem je srovnat finance, zastavit ztráty peněz a přemýšlet o tom, jak ústav postavit na nohy, aby plnil svou léčebnou, výzkumnou i společenskou roli.
Co se dočtete dál
- Jak to nyní vypadá v NUDZ a co se změní.
- Proč je nesmysl, aby měla polovina českých deváťáků depresi.
- A co je skutečně trápí.
- Co lidé dnes nejvíce podceňují a co má největší vliv na jejich psychiku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.