Evropská unie se chystá výrazně zpřísnit čištění odpadních vod, což bude znamenat nebývalé investice do čistíren. Zdrojů znečištění evropských řek a následně moří je ale víc. „Otázka je, jestli se vysoké náklady skutečně na životním prostředí projeví,“ říká Jiří Wanner, odborník na čištění odpadních vod z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

Proč se pro Česko mají zpřísňovat pravidla pro čištění odpadních vod?

Nejde jen o Česko, návrh klade daleko větší důraz na znečištění mořských pobřežních vod –zejména Baltu, Severního moře, Černého moře, které jsou na tom hůře než Středozemní moře. Česko je v nešťastné hydrologické situaci, řeky z něj tečou do prvních tří a je na začátku znečišťovacího řetězce. Když se voda nevyčistí na místě, bude pokračovat dál řekou až do moře. Jinak obecně je nová směrnice zapotřebí, ta původní je stará přes třicet let a ukázalo se, že míru znečištění v Evropě nezastavila, takže je potřeba pravidla zpřísnit. Otázka je, jestli se vysoké náklady na úpravu čistíren skutečně projeví na životním prostředí. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Mají se zpřísňovat limity na obsah dusíku a fosforu v odpadní vodě. Co současná vyšší koncentrace způsobuje?

Ve většině evropských řek a jezer se kvůli tomu zvyšuje podíl řas a sinic, protože voda jich uživí víc. Vodním rostlinám navíc dělá dobře teplo. Na našich nádržích vidíme, že v létě vykvetou – to je důsledek přemnožení zelených a modrozelených řas. Voda je zelená, ale nejen to – řasy mění její hodnotu pH a koncentraci kyslíku, a ryby na to nejsou schopny reagovat a umírají. Problém moří jsou sinice, kdy některé produkují i toxiny, které zabíjejí i vyšší organismy, tedy savce.

Důkladnější čištění odpadní vody u nás tedy výrazně zlepší kvalitu vody u břehů zmíněných moří?

Ne dokud se v Evropě nevyřeší znečištění dusíkem a fosforem pocházející ze zemědělství. Můžeme z čistírny vypouštět „křišťálovou studánku“, ale pak stačí, když přijde deštivý rok a v řece se objeví i takzvané splachy z polí a lesů. A s nimi i dusík a fosfor. Podle EU tu vodu na zpřísněné limity technicky vyčistit zvládneme, jen to holt bude něco stát. Na druhou stranu v zemědělství to moc kontrolovat zatím neumíme, ale živí nás to, takže se do něj těžko zasahuje. Žádný zemědělec není schopen se stávající technikou nadávkovat hnojivo v takovém množství, aby je rostliny vstřebaly. Takže mu to na poli vždy zbude. Dá se odhadovat, že u dusíku ve vodě ho většina pochází ze zemědělského znečištění, u fosforu zase z čistíren.

Jak moc se mají limity zpřísňovat?

Jsou připraveny různé varianty, pořád ještě nevíme, které limity budou platit a na jak velké čistírny se to má vztahovat. Nejpřísnější limity by mohly být u největších čistíren – u fosforu by šlo o snížení na polovinu oproti dnešku, z jednoho miligramu na litr na půl miligramu, u dusíku z desíti miligramů na šest až osm. To sice není ani o 50 procent, ale každý miligram stojí velké peníze. Muselo by se na stávajících technologiích čistit mnohem intenzivněji. Nejmodernější čistírna u nás, v Praze, už dnes sice dosahuje lepších hodnot, než jsou stávající limity, ale na novou hranici nedosahuje. Těch zpřísněných hodnot nelze dosáhnout například při velkém přílivu srážek, většina historických kanalizací je stavěna tak, že při dešti vytéká z odlehčovacích komor nečištěná voda spolu se splašky přímo do řeky. Evropa musí vyřešit, co s dešťovými vodami. 

Jaké jsou možnosti usměrňování srážkové vody?

Všechna voda, která spadne na zem, nemusí odtéct do kanalizace. Bude se tak muset sáhnout do městské infrastruktury. Už dnes máme například zelené střechy, zasakovací střechy. Druhé řešení je, když už ta voda v kanalizaci je a nemůžeme ji všechnu dovést na čistírnu, tak ji nepouštět do řeky, ale vybudovat retenční nádrže. A když přestane pršet, tak ji zase přepouštět do kanalizace, aby na tu čistírnu dotekla a vyčistila se. Například Plzeň to má dobře vyřešené – měla na to volné pozemky, a tak směs dešťové vody a splašků jímají do velkých nádrží před čistírnou a postupně ji pak čistí. V historických městech ale bude problém budovat někde pod povrchem retenční nádrže. 

Jak se dnes čistí voda

Primární stupeň – česle, lapáky štěrku, písku, tuků, usazovací nádrže.

Sekundární stupeň – biologické čištění pomocí bakterií, dosazovací nádrž na usazení biologického kalu.

Terciární stupeň – pískový filtr či jiné zařízení na odstraňování zbytků fosforu a dezinfekce UV zářením. 

Směrnice zavádí také další stupeň celého procesu, tedy takzvané kvarterní čištění. To má odstraňovat například látky z drogerie, kosmetiky a léčiv. O co jde?

To je čištění o jeden stupeň výš než dnes, na to žádná naše čistírna nemá technologie. Před třiceti let to nikoho nezajímalo, evropská směrnice na to teprve teď začíná reagovat. Jako zkušební balonek se vyberou nejčastější látky, které se v odpadní vodě vyskytují a měly by se odstraňovat.

Čistírny odpadních vod mají nově být také energeticky soběstačné. Je to reálné?

V městských čistírnách se už dnes vyrábí elektřina z bioplynu, který při čištění vzniká. Vyspělejší čistírny z něj pokryjí až 80 procent spotřeby, EU to chce dotáhnout na 100 procent. Odpadní voda je velký zdroj energie – po stránce chemické, tepelné i mechanické. I Praha má ambiciózní plán získávat dokonce teplo z odpadní vody a vytápět z toho nové čtvrti.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.