Mnohé evropské zbrojovky řešily v posledních týdnech oříšek: má cenu si draze kupovat švédský šifrovací program Filkrypto, který použijí nejspíš jen jednou? Nebo je lepší se spolehnout na kurýra? Právě vedle poslíčka je v soukromém sektoru téměř nepoužívaný Filkrypto jedinou možností, jak poslat Evropské komisi nabídky, jimiž se firmy mohou ucházet o část z půl miliardy eur určených v rámci programu ASAP. Konkrétně lze získat peníze na rozšíření výroby dělostřelecké munice ráže 155 mm, kterou pak EU chce poslat na pomoc Ukrajině.

Podle neoficiálních odhadů by mohlo přijít 60 až 80 nabídek z celé Evropy včetně nejméně dvou z Česka. Jsou to firmy STV Group, která letos rozjela výrobu dělostřeleckých granátů v Poličce, a Czechoslovak Group, jež tuto munici vyrábí na Slovensku. Obě to HN potvrdily. Program vnímají jako možnost, jak navýšit kapacitu výroby dělostřelecké munice.

I přesto, že EU nemá problém dát zbrojovkám peníze, nesplní svůj slib Kyjevu, že mu do března dodá milion dělostřeleckých granátů. Bude to sotva třetina.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Evropský obranný průmysl se v současnosti rozjíždí – objednávky z členských států přicházejí v míře, jakou jsme od konce studené války nezažili,“ řekl HN Jiří Šedivý, ředitel Evropské obranné agentury, která společný nákup koordinuje. Agentura podle něj dosud podepsala 21 rámcových kontraktů, tedy nabídek od firem a poptávek od států na nákup munice.

Jenže Ukrajinci potřebují munici co nejrychleji. Peníze jsou přitom ten nejmenší problém. Firmy se sice snaží rozšiřovat výrobu, ale pro investice potřebují podepsané objednávky. Zároveň Evropě chybí prakticky všechno: výrobní linky, materiál i zkušení lidé. Zbrojovky byly totiž nuceny v minulých dekádách utlumit výrobu na minimum.

„Výrobní kapacita zůstává vážným problémem, protože průmysl je stále zaneprázdněn předchozími zakázkami a kontrakty a je nedostatek střelného prachu a výbušnin,“ popisuje Šedivý.

Podle něj nelze tlačit na firmy, aby během jednoho roku zdvojnásobily nebo ztrojnásobily výrobu, když nemají dlouhodobější perspektivu dodávek. „Výrobci budou investovat do nových kapacit pouze tehdy, pokud uvidí pevné závazky a smlouvy se střednědobou až dlouhodobou perspektivou,“ vysvětluje Šedivý.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Podle expertů z průmyslu není až takový problém vyrobit ocelové tělo náboje. Potíž představuje prach a trhavina. Pro výrobu prachu je potřeba nitrocelulóza ze speciálního druhu bavlny. Tu musí Evropa dovážet ze světa, například z USA či z Indie. V samotné unii je jen pět továren na výrobu prachu, z nichž jedna je v Česku – pardubická Explosia, jež má tříletý investiční plán na rozšíření výroby. 

Další úzké hrdlo je trhavina TNT, jíž je potřeba na jeden granát osm až deset kilogramů. V EU je v tuto chvíli jediná továrna v Polsku, která ji vyrábí. Menší množství se dělá například v Srbsku nebo Albánii. Čína, která TNT vyrábí hodně, ho ale nechce prodávat přímo, takže západní obchodníci čínskou třaskavinu nakupují v tichosti přes třetí země.

Postavit rychle novou továrnu na prach či na TNT je v EU fakticky nemožné. Jde vlastně o malou a nebezpečnou chemičku, a proto jen povolovací procesy trvají roky. Evropské firmy se proto soustředí na to, jak co nejvíc navýšit kapacity stávajících provozů nebo jak obnovit výrobu v továrnách, které byly v poslední době opuštěny, ale pořád mají platná povolení.

Jenže pak narážejí na to, že musí čekat dlouho i na potřebné stroje. Firmy, jež takové stroje vyrábějí, mají objednávky například z Blízkého východu, kde mnoho zemí i pod vlivem války v Pásmu Gazy začalo také navyšovat výrobu. Pokud chtějí evropští zbrojaři rychlejší dodávku, tak musí „přeplatit“ bohaté ropné monarchie.

Pokud vše půjde dobře, dostane se podle odhadů evropská výroba v nadcházejícím roce na 400 tisíc granátů ráže 155 mm ročně. V USA také navyšují výrobu a dostanou se na 450 tisíc ročně. Rusko, které přepnulo na válečnou ekonomiku, však podle odhadů západních zpravodajských služeb v roce 2024 vyrobí dva miliony dělostřeleckých granátů. Jen ukrajinská armáda vystřílí těchto projektilů šest až deset tisíc denně.

Cena jednoho dělostřeleckého granátu ráže 155 mm se vyšplhala zhruba ze 1400 eur za kus před ruskou invazí na cenu přes tři tisíce eur za kus. Předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer dokonce v říjnu hovořil o ceně osm tisíc eur za kus. Do jisté míry to záleží na typu granátu, protože tato munice může být i „chytrá“ a vybavená třeba GPS navigací, nebo pro delší dostřel spotřebuje víc prachových náplní.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.