Je čas na kritiku přepálené kritiky. Nejpodstatnější věci dělá vláda Petra Fialy dobře

Těžko popřít, že nejdůležitější úlohou státu je zajistit bezpečnost vlastních občanů. A vláda se o to opravdu snaží. Výdaje na obranu rostou, konečně jsme na dvou procentech HDP, což je závazek vůči NATO. Objednáváme moderní zbraňové systémy, nejmodernější stíhačky. Vláda i díky ministryni obrany Janě Černochové pochopila, že trvalý mír je opravdu iluze a že není možné vystačit si s armádou, která by byla schopna ubránit maximálně jeden kraj.

Řadu lidí vysoké armádní výdaje samozřejmě dráždí, raději by viděli peníze na obranu rozpuštěné v různých podporách, například v dotacích na ceny energií. Jenže marná sláva, k čemu nám bude o pár korun levnější teplo, když přiletí raketa Iskander a ustřelí nám kus domu nebo fabriky? Zbrojení odstrašující potenciálního agresora je investicí do toho, že se nic takového nestane. Vláda v tomto směru volí možná nepopulárně, ale zcela jistě prozíravě.

Podobně je to s energetickou bezpečností. I v této oblasti si kabinet vede zodpovědně. Dokázal v minulé sezoně zajistit dostatek plynu, v krátké době ukončil závislost na dodávkách z agresivního a nevypočitatelného Ruska. Agentura Moody’s zlepšila výhled Česka právě proto, že jsme se stali nezávislými na ruských dodávkách. Fialova vláda také spolu s dalšími zeměmi prosadila v EU myšlenku, že jaderná energetika musí v rámci Green Dealu dál patřit mezi preferované technologie. Dělá i kroky směřující k tomu, že stát bude mít kontrolu nad klíčovými energetickými kapacitami. Jistě, energie nebude už nikdy levná. Ale podstatné je, že se snad už nemusíme bát, že bychom mohli být skrze zdroje energie lehce vydíratelní nepřáteli.

Další věcí, která podobně jako dvě předešlé souvisí s eliminaci rizik a přípravou na budoucnost, je snaha o reformu důchodů. Vláda přesto, že jakékoliv úvahy o reformě jsou krajně nepopulární, vnímá demografický vývoj, mluví o něm a snaží se přijít s aspoň nějakým řešením. To jistě není ideální a zatím ani dotažené, ale v každém případě jde o nesrovnatelně lepší přístup než bohorovné tvrzení populistů, že zatím je to dobré, takže klidně můžeme nedělat vůbec nic. Vládě slouží ke cti, že svou důchodovou politiku staví na faktech, nikoliv na iluzích a přáních.

Česko ve formě? Vládní plán je jen začátek, jde hlavně po tom jednoduchém. A ustoupil obcím nebo vinařům

12. 5. 2023 ▪ 6 min. čtení

Podobné je to se snahou vylepšit hospodaření státu. Tisíc a jedna oprávněná výhrada ke konsolidačnímu balíčku, ať už přichází zleva, nebo zprava, nevyváží to nejpodstatnější. Tedy skutečnost, že tady konečně nějaká snaha o konsolidaci rozpočtu je. Fialova vláda byla schopná společnosti říci nepříjemnou pravdu, že tempo zadlužování je neúnosné, což kontrastuje s útěšným lhaním do kapsy, jež předvádí Andrej Babiš, když tvrdí, že naše finance jsou ve skvělé kondici. Dalo by se dokonce vsadit na to, že Babiš a spol. sice brblají, ale ve skutečnosti jsou za úspory prováděné Fialovým kabinetem rádi. Protože pokud se dostanou za dva roky k moci, nebudou už muset řešit tak velký rozpočtový problém.

Pak je tu modernizace státu. Nezdá se to, ale konečně se, částečně i díky vládě, začínáme aspoň trochu posouvat vpřed. Ministerstvo pro místní rozvoj spustí v polovině roku digitalizované stavební řízení, čímž se konečně vymaníme v pozice země, v níž je povolování staveb takřka nejpomalejší na světě. Od Nového roku se nebudeme muset pokaždé, když sedneme za volant nebo za řídítka, děsit, jestli jsme nezapomněli řidičák. Občanka nebude muset rozdírat peněženky, bude stačit v mobilu. Infrastruktura: V příštím roce bude otevřeno 113,7 kilometru nových dálnic, což je rekord od roku 1971, kdy se dálnice na území dnešního Česka začaly stavět. Není to samozřejmě výhradně zásluha této vlády. Podstatné však je, že míra investic do infrastruktury i v době úspor drží.

Bylo by samozřejmě možné říci, že příprava na budoucnost v podání tohoto kabinetu v mnoha ohledech kulhá. Vládě můžeme vyčítat škrcení prostředků na vzdělání nebo skutečnost, že místo potřebné reformy zdravotnictví do systému jen lije další a další peníze. A tak dále. Ale ve většině případů je problém spíše v tom, že kabinet sice dokáže strategicky uvažovat, ale neumí své úvahy strategicky komunikovat.

Nebudeme to dělat za něj, to nám samozřejmě nepřísluší. Takže jen konstatujme, že na politiku se můžeme dívat dvojím způsobem. Buď jako na každodenní obstarávání a finanční uspokojování co největšího množství lidí. Nebo jako na snahu o vytváření stabilních podmínek pro privátní aktivity a ochranu společnosti před riziky budoucnosti. V tom prvním vláda skutečně dobrá není, a proto prohrává v popularitě s populisty, kteří dokážou vyvolat dojem, že lidem klidně vynesou i odpadky. V tom druhém ale Fialova sestava opravdu patří k tomu lepšímu, co jsme kdy v Česku měli.