Je to jedna z hlavních otázek, která zůstává i po dvou týdnech od děsivého útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nezodpovězená. Proč policie nechala několik minut chodit útočníka po ochozu budovy a na ulici nebyl policista, který by pachatele okamžitě zneškodnil? Proč venku nezůstal například odstřelovač? Jeden z členů zásahové jednotky s touto specializací a více než patnáctiletou praxí v elitním policejním útvaru komentuje zásadní momenty zásahu. Redakce HN identitu odstřelovače zná, na jeho přání ji ale nezveřejňuje. Sám by prý ve zmíněném okamžiku na pachatele nejspíš střílel, kolegům, kteří zůstali na ulici, se ale vůbec nediví, že s tím váhali.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Především bych totiž na té ulici ani nestál. Představa, že přijede zásahovka a před budovou nechá odstřelovače, který si někam lehne a čeká, až mu útočník přijde na mušku, funguje jen ve filmu,“ tvrdí. Odstřelovačů je v Česku jen pár desítek, zpravidla ve službě není více než jeden nebo dva na poměrně velké území. Například západočeská zásahovka tak obsluhuje současná krajská města Plzeň i Karlovy Vary, místo Ústeckého a Libereckého kraje funguje jedna severočeská zásahovka, která do akce vyjíždí z Teplic.

„Už to, že na místo vůbec stihla během 11 minut od ohlášení střelby dorazit pražská zásahovka, která vedle zmíněného odstřelovače zahrnuje ještě vyjednávače a pyrotechnika, bylo možné díky tomu, že se zrovna pohybovali v centru,“ zmiňuje muž to, že elitní útvar přijížděl z Celetné ulice, kde měl mít pachatel podle informací z filozofické fakulty přednášku.

Na místě během chvíle

„Ze základny na kraji Prahy by zásahovka na místo střelby stíhala přijet těžko,“ připomíná časové rozmezí 14:59 od ohlášení střelby do smrti útočníka v 15:20. Právě pro tyto situace policie po střelbě v Uherském Brodu v roce 2015 zavedla takzvané prvosledové hlídky, kterých jsou v Česku přes dvě stovky. Na území každého z někdejších okresů minimálně dvě. Zahrnují policisty vybavené a trénované ke střelbě na větší vzdálenosti.

„Ti tam byli během pěti minut. Když bylo nahlášeno, že pachatel se pohybuje nahoře uvnitř budovy, ke všemu nemusí být sám, opravdu nepřipadalo v úvahu, abyste nejlepší střelce nechal čekat venku. Všichni, kteří mohli nějak aktivně přispět k řešení události, šli dovnitř. To je princip zákroku proti nebezpečnému pachateli. Musíte se s ním dostat do kontaktu co nejrychleji, abyste strhl pozornost na sebe,“ popisuje policista. Před budovou tak podle něj zůstali vesměs méně zkušení policisté a řadoví strážníci.

„Venku zůstali kluci, kteří toho za rok nenastřílí moc. Pachatel měl v ruce poloautomat s optikou, který má udávaný dostřel 800 metrů. Ale ze svojí zkušenosti vím, že se tím dá trefovat i 1200 metrů vzdálené cíle. Naproti tomu běžná výbava těch kluků na ulici je pistole s dostřelem asi 70 až 100 metrů. Pro průměrného policajta, v adrenalinu, to je skoro netrefitelné,“ myslí si.

Útočník měl nejsilnější ráži na místě

Naopak kdyby proti policistům na ulici otočil svou zbraň pachatel, měl by podle odstřelovače se svou výbavou velmi snadný cíl, i kdyby nijak dobrý střelec nebyl. Policisté zároveň podle něj museli zvažovat ještě jedno velké riziko.

„Úhel střelby byl takový, že když netrefí pachatele, kulka může přeletět ulici a padat pak i několik stovek metrů daleko – a víme, kolik lidí bylo třeba na trzích na Staroměstském náměstí,“ popisuje s tím, že byť jsou policisté na střelbu trénováni, v akci se k ní dostanou naprosto sporadicky. „Já toho na tréninku nastřílím třeba třicetkrát víc než kluci, kteří zůstali před fakultou. Přesto jsem v akci za víc než deset let nestřílel,“ říká.

A zastavuje se také u útočníkovy zbraně: „Měl nejsilnější ráži na místě. Ani policie takovou neměla. Třeba mezi prvosledovými jednotkami používaný Heckler & Koch HK G36 má dostřel o pár stovek metrů kratší.“ Sám si prý ale na výbavu rozhodně nemůže stěžovat. „Naopak třeba námi speciály používaný vyšší model od Heckler & Koch HK416 patří k tomu zcela nejlepšímu na trhu,“ zmiňuje německou zbraň, kterou například jednotky Navy SEALs v roce 2011 zabily vůdce teroristické organizace al-Káida Usámu bin Ládina.

K sebevraždě útočníka podle odstřelovače nepochybně dohnal zásah jeho kolegů: „Už věděl, že se za ním dobývají. Někteří si říkají, jak mohl po té střeše vůbec chodit a policisté tam nebyli hned. Ale měl náskok. Místo znal. Když chlapi pročesávali čtvrté patro, on už šel na střechu. Vchod na ni nebyl snadno k nalezení, policistům ho musel ukázat jeden ze studentů. A ještě bylo potřeba se tam dobýt beranidlem, protože útočník využil jiný vchod.“

Zkušený odstřelovač přitom upozorňuje i na to, že v té době policisté museli být na více místech. Pořád totiž existovalo podezření, že pachatel má mezi studenty komplice. Část policistů se navíc soustředila na poskytování první pomoci.

„V armádních kurzech se učí, že 93 procent ztrát na bojišti je důsledkem dvojice těžkých zranění – pneumotoraxu a masivního krvácení –, a přesně tato zranění řešili kolegové na fakultě. Reálně tím zachránili životy. Poskytli pomoc v prostoru, který ještě nebyl zajištěný a zdravotníci by tam nešli,“ říká s tím, že příkladně se zachovali také studenti, kteří se rychle zabarikádovali.

„Útočník, který chce zabít co nejvíc lidí, nehodlá ztrácet čas prorážením barikád. I proto byla většina obětí v jedné třídě. Ale dalším se už dařilo před ním skrývat, dostat ho pod tlak,“ přibližuje. Při úvahách o změnách v nastavení v zabezpečení škol je podle něj vhodné přemýšlet i nad detaily, jako například kolik lidských životů může zachránit to, že stoly v učebnách nejsou napevno přimontované k zemi.

Policistů se pak zastává třeba v tom, že na začátku zásahu okamžitě neuzavřeli širší okolí univerzity a nechali u místa činu ozbrojeného novináře, který zásah přes pět minut natáčel i do něj aktivně vstupoval. „V prvních minutách měli jiné starosti než řešit reportéra, kterého navíc dobře znají a vědí, že tu zbraň drží legálně,“ říká. 

Předmětem šetření GIBS pak nepochybně bude, zda přes prvotní zprávu, že pachatel má mít přednášku v budově filozofické fakulty v Celetné ulici, nebyla přijata přísnější opatření i jinde.

Zbraň mohla selhat

Okolnosti zásahu prověřuje také policejní úřad vnitřní kontroly. Už příští týden policie podle ministra Víta Rakušana (STAN) zodpoví jednotlivosti, které se v médiích k akci objevují. „Některé z nich se postupně vyvracejí, protože se objevují fámy, lži,“ řekl ve středu Rakušan.

Podle odstřelovače, s kterým HN mluvily, byl zásah na místě profesionální a pomohl zabránit ještě mnohem většímu počtu obětí. „V tom strašném neštěstí jsme možná měli i trochu štěstí. Třeba když pachatel ze střechy po chvíli lomcování shodil tu zbraň s optikou. Je to čistě můj názor, ale musela se mu porouchat, jinak by mu opravdu nic nebránilo ji masově použít na ulici,“ zamýšlí se nad útokem, který si nakonec vyžádal 14 lidských životů a 25 zraněných.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.