Seznamte své děti s principy programování, naučte se psát kód, rekvalifikujte se na programátora. Nějak tak zní poslední roky odpověď na otázku, jak uspět na trhu práce a připravit sebe i děti na budoucnost. Potíž je, že dnes je to už rada k ničemu. Tedy alespoň podle šéfa Nvidie Jensena Huanga by lidé neměli ztrácet čas něčím, co přebírá AI, a raději se soustředit na rozvíjení jiných schopností. Co na jeho pohled říkají další odborníci?
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJensen Huang je klíčový člověk v byznysu kolem umělé inteligence, neboť jím řízená společnost vyrábí čipy, které jsou nepostradatelné právě pro zmíněný obor. Proto akcie firmy jen za poslední rok vzrostly o 262 procent a Nvidia se stala třetí nejhodnotnější firmou světa. Huang svému oboru jistě rozumí, nicméně jeho zmíněné výroky vzbuzují otázku, jestli tvrzení o zbytečnosti učit se programovat z úst šéfa Nvidie není tak trochu, jako by šéf fastfoodového řetězce tvrdil, že už není potřeba vařit.
Podle Huanga se s příchodem jazykových modelů stal novým programovacím jazykem ten mateřský. Zejména jde o angličtinu, se kterou si modely rozumí nejlépe. Lidé by podle Huanga měli usilovat o odbornost v biologii, vzdělávání, výrobě nebo zemědělství. Podobný názor týkající se revoluce v IT má třeba také počítačový vědec Matt Welsh, který jednu svou přednášku nazval Jazykové modely a konec programování.
Podle odborníků oslovených HN je sice pravda, že umělá inteligence významně zasáhla do oblasti programování, mnoha odborníkům ušetřila práci, ale nenahradila je.
Podle Jany Večerkové, řídící Coding Bootcamp Praha, je potřeba vzít v potaz, že šéf Nvidie je zodpovědný především za růst akcií své firmy, který pohání právě AI, a je tedy v jeho zájmu takto mluvit. Umělá inteligence ale podle Večerkové určitě do oboru přinesla změnu tím, že dokáže poskytovat rozsáhlou podporu při psaní kódu, což zlepšuje produktivitu a umožňuje vývojářům soustředit se na kreativní a náročnější úkoly.
Její slova lze podpořit i výzkumem serveru Github. Většina vývojářů se podle výsledků s využitím AI v rámci copilota (programovacího parťáka) cítí sebevědoměji, dokážou se lépe soustředit na daný problém a kódují rychleji.
„V naší společnosti mají povinně všichni programátoři copilota už půl roku. Pro programování je to v současnosti nutnost,“ potvrzuje technologický ředitel firmy AutoERP David Strejc.
Velkou přidanou hodnotu pak mají jazykové modely také pro začátečníky. „Začínající vývojáři používají ChatGPT jako mentora, což má svá úskalí, ale řekněme, že díky tomu může svého mentora mít každý, a to je fajn. Nikdy nespí a neřekne, že váš dotaz je hloupý. Tímhle způsobem jazykové modely výrazně zjednodušují začátečníkům učení,“ myslí si podnikatel a programátor Honza Javorek, který provozuje stránky Junior Guru a sdružuje komunitu lidí, kteří se učí programovat.
Programování je podle Javorka možná věc, na kterou se jazykové modely hodí zřejmě ze všeho nejlépe, jenže hlavní náplní práce programátora podle něj není psaní kódu, ale řešení problémů lidí. „V první řadě jde o přemýšlení a komunikaci. Seniorní programátor se pozná i tak, že dokáže říct, co se nevyplatí programovat. Zatím mě jazykové modely ničím nepřesvědčily, že nás dokážou nahradit na této úrovni,“ dodává Javorek.
Není ale přece jen lepší strategie s rekvalifikací na programátora počkat až do chvíle, kdy jazykové modely dosáhnou svých limitů a bude více vidět, jak perspektivní obor programování bude? Podle Večerkové nedává taková úvaha moc smysl. „Poptávka po programátorech převyšuje nabídku a v poslední době ještě vzrostla, pravděpodobně i coby důsledek snahy mnoha firem naskočit na technologickou vlnu a využít AI k další automatizaci procesů,“ vysvětluje.
A co učit v současném technologickém světě děti, aby uspěly? Podle Večerkové by měli rodiče u dětí rozvíjet schopnosti řešit problémy, komplexní uvažování a pomoci jim osvojit si koncept soustavné práce – opakované činnosti. Učení se programování je podle ní o schopnosti vidět problém a dokázat se k němu postavit, a to nezávisle na konkrétní syntaxi jazyka – hlavní je porozumět principům. Podle Strejce není potřeba se o budoucnost dětí bát, realita je taková, že dnes naopak spíše děti učí rodiče, jak uspět v technologickém světě.
Javorek pak dává tipy na stránky jako Code nebo Scratchjr, kde se mohou učit principům programování rodiče i děti dohromady. „Ve Scratchi skládají puzzle dílky a mohou tak vytvořit malou hru nebo animovaný příběh. A je jedno, jestli to někdy přesně takhle využijí, jde o ten proces a o myšlení. Já jsem jako malý objevil, že můžu na počítači nahrávat zvuky nebo skládat hudbu. Hudebník ze mě není, ale užil jsem si u toho tenkrát spoustu legrace a naučil se pár věcí, které mi pomáhají dodnes. A o tom to myslím je. Nebát se experimentovat, hrát si, tvořit. Pak je jedno, co přijde v budoucnu,“ říká Javorek.
