Výzva mladé generace vládě: Zredukujte dotace a pusťte sem pracovníky ze zahraničí

Zcela klíčové je podle nás omezit množství národních dotačních titulů. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala trefně poznamenal, že „naše ekonomika neřízeně a plíživě přešla z tržní do silně závislé na dotacích“. Ministerstvo financí ČR dokonce uvádí, že se z národních dotačních titulů postupně stal byznys, který prospívá hlavně některým velkým firmám, avšak na úkor ostatních subjektů, jež v důsledku musí fungovat v pokřiveném tržním prostředí.

Dotace často udržují při životě dlouhodobě neživotaschopná podnikání, jejichž vysoká ztrátovost by v tržním hospodářství měla přirozeně vést k jejich nemilosrdnému zániku. Umělá podpora takových projektů, které vzácnými zdroji v ekonomice plýtvají, žádné společnosti blahobyt nikdy přinést nemůže. Jak naopak píše ekonom Ludwig von Mises: „Dnešní prosperita určitého státu je tím větší, čím méně překážek se tento stát v minulosti snažil klást do cesty duchu svobodného podnikání a soukromé iniciativě.“

Z několika posledních výročních zpráv NKÚ vyplývá, že tím, jak strmým tempem roste počet nových národních dotačních titulů, narůstá také rozsah nákladné administrativy spojené s jejich poskytováním. NERV navíc zmiňuje celou řadu neefektivností úzce spjatých s veřejným financováním formou dotací. Vyzdvihli bychom především fakt, že není známý čistý přínos dotací.

NERV, dle nás zcela správně, navrhuje dokončit propojení informačních systémů obsahujících data o dotačních titulech a dotacích. Podrobné informace o nich jsou totiž nyní rozprostřeny na několika dosud nepropojených informačních systémech, a nejsou tak patřičně využívány k následnému důkladnému vyhodnocování jejich nákladů a přínosů. Dle NERV je rovněž třeba zavést jednak systém pravidelných kvantitativních analýz dotačního systému jako takového a jednak zacílený monitoring jednotlivých dotačních titulů. V neposlední řadě je nezbytné aktivně a systematicky uvažovat o finančních alternativách dotací, jež by nezřídka mohly být daleko výhodnější. 

Pracovní síla ze zahraničí

Tuzemský trh práce již řadu let trpí chronicky nízkou nezaměstnaností. Právě mimořádně napjatý trh práce představoval poslední roky významný inflační faktor, který do určité míry stál za tím, že v ČR byla míra inflace setrvale jedna z nejvyšších v celé EU.

Zatímco sezonně očištěná míra nezaměstnanosti v EU činila k lednu letošního roku šest procent, v ČR čítala pouze tři procenta. Nenasycená poptávka po pracovní síle je přítomna ve většině odvětví a takřka u všech různých profesí.

Jako jedno z možných řešení tohoto problému NERV navrhuje „chytře regulovaný přísun pracovní síly ze zahraničí“, jenž může dle našeho soudu rovněž sloužit jako prorůstové opatření. Mělo by se v zásadě jednat o odstranění nebo zmírnění administrativních či jiných překážek pro příchod cizinců do ČR za účelem vykonávání pracovní činnosti a současně o rušení neúměrných požadavků na výkon profesí cizinci. Mezi tyto nepřiměřené požadavky patří například komplikovaná nostrifikace diplomů a různých profesních osvědčení.

Další doporučení NERV, které úzce souvisí s předchozím bodem, se týká zkrácení vízového procesu pro zahraniční studenty. Mnohé byrokratické překážky nebo administrativní bariéry v ČR způsobují to, že ačkoli by studenti ze zahraničí chtěli studovat na českých vysokých školách, jsou nuceni si pro své studium zvolit jinou zemi. Aby tedy byl vízový proces v ČR konkurenceschopný vůči zemím, jako je Polsko či Maďarsko, musí být dle NERV výrazně zkrácen (za optimální se považuje délka 15 dnů, přičemž nyní je tato lhůta standardně 90 dnů). V situaci, kdy tuzemští zaměstnavatelé již řadu let poptávají pracovní sílu, které je zoufalý nedostatek, se zdá být přísun zahraničních pracovníků či vysokoškolských studentů obzvlášť lákavým řešením s ekonomickými přínosy.

Dále se nám líbí možnost propouštět zaměstnance bez udání důvodu, což je opatření, které veřejně podpořil ministr financí Zbyněk Stanjura. Praxe je dnes taková, že v situaci nespokojenosti se zaměstnancem musí zaměstnavatelé složitě hledat způsoby, jak se pracovníka zbavit. Jde tak o jednu z příčin, které snižují produktivitu práce firem, a tudíž také konkurenceschopnost na světových trzích, jak ostatně zmiňuje sám NERV. Je však důležité zdůraznit, že toto opatření musí být doprovázeno změnou legislativy ve smyslu zvýšení odstupného a také že bude nutné pomoci sociálně slabším skupinám, jako jsou samoživitelky s dětmi. Jelikož ČR navíc čelí poklesu počtu obyvatel v produktivním věku, jenž výrazně ohrožuje průběžné sociální systémy (především pak systém penzijní), jeví se být takovéto zvýšení objemu pracovní síly a pružnosti trhu práce téměř nezbytností.

Myslíme si, že jedním z dalších důležitých opatření navrhovaných NERV je zajištění produktivnějšího využívání prostředků ve 3. pilíři důchodového systému. Značný objem prostředků (460 mld. korun) je nyní uložen ve transformovaných fondech. Jejich regulace zaručující nezáporný výnos vede portfolio manažery k nákupu konzervativnějších aktiv, typicky státních dluhopisů. Přitom by šlo kapitál využít do investic s vyšší přidanou hodnotou, např. do infrastrukturních projektů financovaných státem při nízkém riziku ztráty. Tato praxe se vyskytuje například v Austrálii a Kanadě.

Obecně pak také považujeme za rozumné změnit regulaci transformovaných fondů, především s ohledem na jejich poplatkovou strukturu. Vysoké poplatky nedávají smysl u fondů konzervativnějšího charakteru; lze je ospravedlnit pouze u agresivnějších strategií.

Dále jsme pro podpoření kapitálového trhu, a to třeba vhodnějšími podmínkami pro private equity fondy a venture capital fondy. Pokud bychom se stali domicilem pro tyto fondy, s nejvyšší pravděpodobností by je to přimělo k investicím zde, v České republice. Jako jedna z možností, jak to zařídit, se nabízí snížení sazby daně pro investiční fondy.

Komentář

Cenová stabilita obnovena, počínání guvernéra Michla navzdory

6. 3. 2024 ▪ 4 min. čtení

V zájmu Česka by mělo být také vyvarování se delistingu některých společností z pražské burzy, především těch s velkou tržní kapitalizací. Odchod největšího hráče v podobě ČEZ by dostal český kapitálový trh do svízelné situace. Souzníme s tezí generálního ředitele Pražské burzy cenných papírů Petra Koblice, že by se měl stát naopak zbavit dalších akcií ČEZ. Dodejme, že i po tomto kroku by státu zůstal majoritní podíl akcií. Pražská burza může také sloužit jako místo pro privatizaci dalších státních podniků, například České pošty nebo Budvaru. 

Normy pro bydlení

Posledním bodem, který řadíme do našeho výběru prioritních návrhů, je srovnání norem ve výstavbě na úroveň západních zemí a přenechání větší odpovědnosti lidem. Tento návrh je v souladu s přístupem současné, vcelku liberálně se prezentující vlády. Zavedení norem vztahujících se k bydlení mimoto není tak složité, jelikož se jedná opravdu pouze o změny, které lze jednoduše přenést ze sousedních zemí – Rakouska a Německa.

Abychom byli konkrétnější, zmiňme například požární předpisy, kdy vzdálenost vchodových dveří od únikového schodiště limituje počet bytů na patro. Podle odhadu NERV prodloužení limitů o 20 procent na únikové cesty, vzdálenost k únikovým cestám, požární odolnost apod. zlevní stavbu až o pět procent z nákladů. Ekonomičtí poradci uvádějí také problém parkovacích minim, která stanovují nejnižší možný počet parkovacích stání pro různé druhy staveb. Z praxe víme, že jsou nastavena neúměrně vysoko (na základě maximální poptávky po parkování), nezohledňují rozmanité možnosti výstavby, využití budov a rozdílné preference uživatelů staveb. Další problematika se týká kupříkladu norem na ateliéry nebo hygienických předpisů.

Jak jsme již zmínili v úvodu, mnoho opatření navržených NERV se takřka v nezměněné podobě dlouho „recykluje“. Proto nám připadá rozumné z nich vybrat pár nejdůležitějších. Před jejich zavedením je samozřejmě důležité provést podrobnou kvantitativní analýzu přesných dopadů těchto návrhů na HDP, což NERV nenabízí. Poté však už bude čistě na vládě, aby se rozhodla, jak na základě oněch podrobnějších analýz dále postupovat.

Martin Kylar je místopředsedou spolku Econet, Štěpán Drábek je analytikem CETA a členem spolku Econet