Jak velký problém je, že růst indexu S&P 500 táhne jen několik firem? Historie nabízí vodítko

Sedm největších technologických společností je zodpovědných za dvě třetiny letošního růstu indexu S&P 500, jenž přidal zhruba devět procent. Přestože Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia, Meta a Tesla tvoří zhruba 30 procent tržní kapitalizace celého indexu, stojí pouze za 20 procenty zisků v rámci všech 500 firem.

Může jít o na první pohled znepokojující informaci, nicméně zmíněná disproporce je do jisté míry vysvětlitelná očekáváním vyššího růstu ziskovosti této sedmičky v souvislosti s nástupem umělé inteligence, která jejich byznysu pomáhá.

Dalším důvodem zmíněného nepoměru je fakt, že S&P 500 je index vážený podle tržní kapitalizace. Když cena akcií sedmičky vyroste, zvedne se jejich tržní kapitalizace, což vede k jejich většímu podílu v indexu, a na to musí ETF reagovat přikoupením těchto akcií a to ve výsledku vede opět k rostoucí ceně. Jedná se tedy o začarovaný kruh.

Ne všechny akcie jsou si ale rovny, a tak jsou tímto jevem více postiženy méně likvidní tituly, jako je Amazon nebo Ford. Index S&P 500 není ale koncentrovaný jen směrem ke zmíněným sedmi společnostem, ale také celkově z hlediska odvětví. Těch zahrnuje sice 11, ale jen dvě, a to komunikace a technologie, tvoří téměř 40 procent indexu. Je vše zmíněné pro investora opravdu problém?

Ačkoliv to tak nemusí vypadat, z historického pohled nejde o extrémní hodnoty. V 60. letech minulého století mělo deset největších firem v indexu váhu přes 40 procent a tato hodnota se držela nad 30 procenty až do konce 70. let. Aktuální koncentrace indexu tak není bezprecedentní.

Historie však také říká, že po rekordních hodnotách koncentrace často následovaly korekce a výkonnost celého indexu se dlouhodobě snížila. Třeba právě v 60. a 70. letech dosahoval S&P 500 průměrně jen šesti procent ročního zhodnocení.

Na druhou stranu dané koncentrace nejsou výjimečné ani v jiných zemích, kdy v Evropě v některých případech hrstka akcií tvoří mezi 50 a 60 procenty tržní kapitalizace celého indexu. Dáno je to především tím, že indexy v těchto zemích zahrnují výrazně méně firem, tudíž lze očekávat také vyšší koncentrace. Příkladem je i Česko.

Vyspělý svět pomalu a jistě vymírá. Jen některé země tomu dokážou čelit

4. 2. 2024 ▪ 4 min. čtení

Jedno ze známých pravidel ve finančním světě také říká, že portfolio lze považovat za diverzifikované (tedy investice jsou rozložené tak, aby se maximalizoval výnos a snížilo riziko) v případě, že podíl jednoho titulu je menší než pět procent.

A v případě indexu S&P 500 tuto hranici překročily hned tři akcie, a to Microsoft, Apple a Nvidia. Z historického pohledu ale ani toto není anomálií. Do nebezpečné zóny z pohledu nadměrného rizika se podle zmíněného pravidla dostane index tehdy, když podíl jednoho titulu přesáhne 13 procent. Aktuálně tak nelze tvrdit, že je investice do indexu S&P 500 nebezpečná.

Koho přesto zmíněná koncentrace znepokojuje, může vsadit na alternativy. Například index nesoucí název S&P 600, sledující 600 amerických akcií s malou tržní kapitalizací, sice na desetiletém časovém horizontu svého většího sourozence nepřekonal, ale na třicetiletém přinesl výnos o pět procent vyšší. Další možností je také sledovat index celého amerického akciového trhu Russell 3000.

Zmíněné alternativy ale neřeší fakt, že celý americký trh proti zbytku světa působí draze, a tedy není dobré sázet jen na něj. Pokud jde o tržní kapitalizaci všech firem ve světě, tak ty americké mají podíl 60 procent. V globálním hospodářství však samotná ekonomika USA představuje pouze 25 procent. Akcie a ekonomika jsou dvě odlišné věci, zmíněný nepoměr ale ilustruje, jak velké sázky jsou nyní na americký trh.

Může proto dávat smysl sáhnout po diverzifikované alternativě v podobě indexu MSCI All-World, který, jak už sám název napovídá, sleduje akcie celého světa. Tento celosvětový index dosahuje ročního růstu 10,3 procenta, což je jen trochu méně než 11,1 procenta v případě S&P 500.