Po extrémech energetické krize jsou ceny elektřiny stabilizované. Přesto stále dochází k výkyvům, které už ale nesouvisí s agresivní politikou Ruska. Spíše s rozvojem obnovitelných zdrojů na straně jedné a nedostatečně rozvinutými prvky pro stabilizaci sítě na straně druhé. Zatímco domácnosti se tak mohou  v závislosti na dodavateli a vyjednávacích schopnostech aktuálně při fixovaném kontraktu dostat v průměru na 3100 korun za megawatthodinu elektřiny bez daně a regulované složky, v mnohavrstvém obchodování s elektřinou lze občas narazit i na hodnoty, které jsou od ceny pro koncové zákazníky na hony vzdálené.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Taková situace nastala minulý pátek ve 13 hodin, kdy se cena jedné megawatthodiny dostala na 252 874,71 koruny. Avšak se zápornou hodnotou. Čistě teoreticky, pokud by průměrná bytová domácnost byla schopna svou roční spotřebu elektřiny vyplýtvat v danou hodinu, přišla by si na 760 tisíc.

Šlo o zúčtovací cenu takzvané odchylky, ze které se hradí náklady na zajištění regulační elektřiny. Tedy té, která slouží k balancování přenosové soustavy. Podle operátora trhu OTE přesáhly v dané hodině náklady na regulační elektřinu celkově 26 milionů korun.

Výrobci či obchodníci mají povinnost dopředu nahlásit, kolik elektřiny do sítě dodají nebo z ní odeberou. Netrefí-li se v predikci, třeba kvůli náhlé oblačnosti a poklesu výroby solárních parků, mohou rozdíl ještě dokoupit či prodat na spotovém trhu. I tam se občas cena dostane do záporu, ale zdaleka ne tak výrazného. 

Liší-li se i pak realita od původních předpokladů, musí zaplatit sankci za způsobenou odchylku. Z toho pak provozovatel přenosové soustavy ČEPS hradí náklady na regulační elektřinu a srovnání sítě. Cena odchylky přitom funguje čistě tržně a odvíjí se od toho, jak moc elektřiny v síti chybí nebo přebývá, a také od počtu subjektů, které jsou schopny ji dodat či odebrat.

Je-li cena záporná, znamená to, že elektřiny byl v síti nadbytek. Kdo ji v takové chvíli dokáže odčerpat, vydělává. Jednou z takových firem je brněnský start-up Tramaco Energy, který funguje pod značkou Electree. „Když jsme v té hodině vytahovali ze sítě elektřinu do baterek a dalších zařízení, tak jsme dostávali 252 tisíc. To je šílené,“ říká spoluzakladatel Electree Lubomír Káňa. Firma provozuje takzvaný agregátor flexibility, tedy systém propojující nejrůznější zařízení, která jsou schopna elektřinu spotřebovat. Electree nedávno získala silného investora ve společnosti Omtrela podnikatele Jiřího Peřiny, která koupila patnáctiprocentní podíl za 66 milionů korun. 

Káňa přitom z náhlé příležitosti není nijak nadšený. Cenová anomálie totiž poukazuje na hlubší problém tuzemské energetiky. A pak také Electree je zároveň obchodníkem s elektřinou. Firma disponuje zhruba 3000 odběrnými místy, vesměs domácími fotovoltaikami, a jako taková musí  nést právě i náklady na odchylku. Ačkoliv se ve zmíněný čas netrefila v predikci pouze o 200 kilowatthodin, znamená to pro ni náklad přes 60 000 korun. „Není to tak, že někdo vydělá balík a nikomu to nechybí. Musí to někdo zaplatit a přenese se to na spotřebitele,“ říká Káňa.

Cena odchylky byla dlouho relativně stabilní, k prudkým výkyvům došlo až s energetickou krizí. Od té doby se uklidnila a páteční výkyv představuje spíš extrém. V průměru však je náklad na odchylku pro obchodníky vyšší. Ti je pak promítají do svých marží, což zvyšuje cenu pro koncové odběratele.

„Když jsme v srpnu 2022 přebírali řízení firmy, tak odchylka vycházela zhruba na 12–13 korun na každou dodanou megawatthodinu. Dneska to není pod 200 korunami. Jinými slovy, pokud máme 350 korun přirážku k ceně elektřiny na spotu, tak celých 200 sežere jen odchylka,“ říká David Brožík, spolumajitel společnosti Delta Green. Ta se ještě nedávno jmenovala Nano Green a jde o tuzemského průkopníka agregátorů flexibility, který stejně jako Electree je také dodavatelem.

Že náklady na odchylku rostou, potvrzuje i výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj by extrémy podobné tomu pátečnímu mohly být pro některé firmy i likvidační, pokud by se v predikci hodně netrefily. „I pokud by to trvalo jen hodinu, mohlo by to položit některé malé obchodníky,“ míní Gavor.

Proč k extrémnímu výkyvu došlo, není přitom úplně jasné. Důvodem může být vysoká výroba vlivem příznivého počasí a zároveň nízká spotřeba. To by však odpovídalo spíše víkendu, kdy velké podniky stojí. To se o brzkém pátečním odpoledni ještě říct nedá.

Podle Brožíka mohlo dojít k tomu, že záporná regulační elektřina byla pro danou chvíli prodána do zahraničí. ČEPS se už předloni zapojil do mezinárodního obchodování s regulační elektřinou. Rozšíření nabídky o zahraniční poskytovatele celkové náklady na stabilizaci sítí snížilo. „Stává se ale také, že při možnosti nakupovat a prodávat balanční výkony přes hranice dojde k situaci, kdy je většina prodána ven a pak dojde k disbalanci u nás,“ říká Brožík.

V konečném důsledku se však shoduje s Káňou, že příčina je spíš v tom, že nabídka výkonu pro balancování sítě stále není dostatečná. „Celý problém je o tom, že subjektů nabízejících tyto služby je stále málo,“ míní Brožík. Možností balancování soustavy nepřibývá dost rychle, aby dokázaly držet tempo s rozvojem na počasí závislých zdrojích. Sněmovna začala na schůzi, která začala v úterý, v prvním čtení projednávat novelu zvanou lex OZE III. Ta teprve plně legislativně ukotvuje agregátory a nejrůznější možnosti akumulace elektřiny. Cílem Delta Green pak je zapojit do obchodování i domácnosti. Třeba tím, že pro regulaci poskytnou baterie svých elektromobilů.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.