Městskému soudu v Praze hrozí kolaps, když v jednacích síních brzy nebude mít kdo pořizovat oficiální záznamy z jednání. V posledních měsících totiž podala výpověď většina protokolujících úředníků, kteří jsou při projednávání trestních případů klíčoví. Zatímco tabulkově jich zde má být zhruba stejně jako soudců, tedy 27, od května jich bude mít soud jen 12. To ale není konec. Další již mezitím podali výpověď a skončí do poloviny roku nebo se k odchodu chystají.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„V okamžiku, kdy už nebude mít kdo do soudních síní chodit, tak nezbude, než abychom selektovali a obsazovali jen ta jednání, která nesnesou odkladu. Tedy zejména vazební věci,“ přiznává místopředseda soudu Michael Roubíček.

Ke konci dubna například končí jedna trestní kancelář, která obsluhuje celkem čtyři soudní senáty, včetně právě Roubíčka. Z osmi lidí zůstává jediná úřednice.

Pražský městský soud je přitom nejvytíženější v zemi. I kvůli sídlům úřadů nebo firem řeší nejzávažnější kriminální kauzy, třeba podvody či daňové úniky. Podle Roubíčka jsou hlavními důvody odchodů náročnost práce a nedostatečné platy: „Protokolující úředník má 35 tisíc měsíčně hrubého, což není ani 65 procent průměrného platu v Praze.“

Justice je ostatně dlouhodobě podfinancovaná – příjmy jejích úředníků jsou zhruba o dvacet procent nižší, než je průměr ve státní správě. Ministerstvo slibuje postupně platy v justici dorovnat, ale až během několika let.

Podle soudkyně Moniky Křikavové jde o dlouhodobé absolutní podcenění situace zejména ze strany ministerstva spravedlnosti. „Moje velice kvalitní asistentka se až poté, co složila justiční zkoušky, přiblížila platu, který měla předtím jako řadový začínající referent na ministerstvu spravedlnosti. Špičkoví kvalifikovaní lidé odchází mimo justici, protože si nejsou schopni zaplatit v Praze ani střechu nad hlavou,“ říká soudkyně s tím, že o této situaci ví ministerstvo již několik let.

Za vyšší platy administrativy v posledních týdnech dokonce vzniklo několik petic, které kolují po soudech. „Platy stanovené tabulkou jsou naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců,“ stojí například v petici, která vznikla u soudu na Praze 6 a kromě administrativních pracovníků ji podepisují i soudci.

Podle Křikavové kvůli odchodům kvalifikovaných pracovníků a nemožnosti doplnit jejich stavy hrozí vážný dopad na rychlost řízení. „Situace se může rychle přiblížit kolapsu severočeské justice v devadesátých letech,“ připomíná soudkyně dobu, kdy se na rozsudek i v jednoduché věci čekalo několik let.

Náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel nedostatek peněz v justici připouští, možnosti resortu jsou prý ale omezené. „Letos dojde k průměrnému navýšení platů o 1500 korun,“ řekl HN s tím, že v poměru k ostatní státní správě se budou příjmy dorovnávat postupně i v dalších letech.

V případě Městského soudu v Praze jsou ale nedostatečné platy jen jedna část důvodů. Další je podle odcházejících úředníků to, jakým způsobem se k nim chová vedení správy pražského soudu v čele s ředitelem Michaelem Mrzkošem. Situace vyvrcholila po nedávné schůzce, kdy jim Mrzkoš vytkl, že „pracují jen šest hodin denně, chodí na dvouhodinové obědy a půl hodiny si svlékají kabát“. Za protokolující se přitom postavili i sami soudci a apelovali na vedení, ať chování k nim zlepší.

Roubíček ale uvedené výhrady zlehčuje. „O tom nemám informace. Mám informace o tom, že ti lidé mají pocit, že nefunguje komunikace uvnitř instituce,“ říká. Sám Mrzkoš zase tvrdí, že podřízení jeho slova špatně pochopili. „To se nedalo špatně pochopit, prostě řekl, že nic neděláme. Všichni jsme tomu rozuměli stejně, pro mě to byla poslední kapka,“ oponuje jedna z protokolujících, která kvůli tomu podala výpověď. A její slova potvrzují i další.

Protokolující úředník přitom nemá na starosti jen zápis jednání, ale i jeho celou organizaci včetně třeba obesílání a předvolávání svědků či obžalovaných. A také práci s různými databázemi a rejstříky, často pracuje i s utajovanými skutečnostmi. Zjednodušeně řečeno – bez protokolujících úředníků se ani nezapne technika v soudní síni. A najednou tak nyní nemůže soudit víc než 12 z 27 soudců v prvním stupni.

Vedení soudu plánuje, že práci protokolujících by mohli částečně nahradit vyšší soudní úředníci, kteří jsou v hierarchii nad nimi. Musí mít vysokoškolské vzdělání a mohou třeba sami rozhodovat v jednodušších věcech. Jenže tři z nich už oznámili, že ze zdravotních důvodů za protokolující zaskakovat nebudou. Má to přitom ještě jeden háček: když budou v jednací síni, jejich vlastní práce bude stát.

Protokolující úředník musel mít donedávna roční praxi, nejčastěji na postu zapisovatele, a maturitu. Městský soud v Praze si proto již například dohodl s justiční akademií, aby při jejich zkouškách maturitu ani roční praxi nevyžadovala. Nicméně ani tato výjimka nepomohla – zkušební komise dva adepty ze tří od posledních zkoušek vyhodila. „Protokolující úředníci jsou úzkoprofilová profese,“ poukazuje Roubíček. 

Na soudu se mezitím už hromadí například CD s nepřepsanými nahrávkami z jednání. „Začínáme mít zpoždění v řádu měsíců,“ potvrzuje pak místopředseda. Soud donedávna proplácel úředníkům přepisování záznamů po večerech či o víkendech, když za hodinu nahrávky, jejíž přepis trvá v průměru tři hodiny, dostanou 450 korun hrubého. Jenže ani to nic neřeší. Uvedené peníze jdou totiž z balíku určeného na platy. Pokud tedy soud platí za přepisování o víkendech, musí to vzít z peněz na mzdy, které jsou o to nižší.

A příliš ani nepomáhá umělá inteligence, která se začala pro přepis využívat. Protokolující či zapisovatelky musí všechny přepisy stejně překontrolovat. „Pokud mluví cizinec, někdo s vadou řeči či není v jednací síni absolutní klid, je to v podstatě nepoužitelné,“ přiznává Roubíček.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.