Donald Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Pro Evropany včetně Čechů je nominace J. D. Vance stejně špatná zpráva jako pro tradiční americké republikány – Trump si nejspíš vyhlédl svého o generaci mladšího nástupce v čele hnutí MAGA, pro kterého je Amerika vším a zbytek světa by měl jít stranou.

Viceprezident je v USA obvykle spíš nevděčná role. Jste totiž věčně ve stínu svého šéfa. Pokud ale chcete, můžete si vybudovat solidní personální a intelektuální zázemí pro vlastní nejvrcholnější kariéru. A Vance, který svoji obdivuhodnou cestu americkým životem z chudých okresů až do Kongresu popsal v bestselleru, který česky vyšel jako Americká elegie, ukázal, že životní šance využívat umí. Třeba deník New York Times v něm už vidí do budoucna Trumpova pokračovatele radikální populistické pravicové a izolacionistické politiky.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Zapomeňme tedy na Mikea Pence, který do jisté míry moderoval Trumpovu politiku během prvního mandátu výstředního milionáře. Pence ztělesňoval naději, že „stará garda“ republikánů, jíž kromě jiných věcí leží na srdci i bezpečnost Evropy propojená s bezpečností Ameriky, neztrácí vliv.

Pokud J. D. Vance někde vidí globálního amerického soupeře, tak je to Čína. To, že Washington považuje Peking za větší strategickou výzvu než Moskvu, by pro Evropany nemělo být ničím novým. Vance naprosto podporuje Trumpův záměr ukončit co nejdřív válku na Ukrajině, i kdyby to Kyjev mělo stát ztrátu území, aby si Amerika uvolnila kapacity. To také není nic, co by se nedalo čekat. Ano, kandidatura Vance není dobrá zpráva pro Ukrajinu, ale pro Rusko. Ale také se neobjevila z ničeho nic.

Evropany odkazuje, ať se o svoji bezpečnost postarají především sami. Vancova nominace je tak předzvěstí toho, co se bude dít, pokud Trump vyhraje listopadové volby a začne sestavovat novou administrativu – pro republikány reaganovského střihu v ní bude málo míst, pokud vůbec nějaká. Zapomeňme na tradiční transatlantické vztahy v jejich předtrumpovské podobě, kdy se politici z obou stran oceánu automaticky ujišťovali o vzájemné podpoře – a Evropané si zvykli, že do tohoto vztahu nemusí příliš investovat.

Evropané by se tedy v této situaci neměli uchýlit k modlitbám za zdraví Joea Bidena do svých historických katedrál, ale začít se aktivně připravovat na dobu, kterou budou historici jednou označovat jako „Trump 2.0“. Dobrým začátkem by bylo masivně navýšit objednávky u evropských zbrojařských firem, přemýšlet, jak opravdu aktivně a účinně ochránit východní a jižní hranici EU před masovou migrací a jak oživit evropskou ekonomiku a vrátit sem nějaký ten průmysl.

Evropa bude potřebovat být v ochraně sebe sama samostatnější, aktivnější, jednotnější a sebevědomější.

Role kandidáta na viceprezidenta by se zároveň neměla přeceňovat. Vance už má za sebou jednu velkou názorovou otočku, kdy se z Trumpova kritika (nazval prezidenta jednou veřejně také idiotem a přirovnal ho k Hitlerovi) stal jeho nejvěrnější stoupenec a zastánce. Vancovy výroky teď budou všichni zkoumat pod drobnohledem – do čtvrtka, než bude mít na republikánském sjezdu poslední a největší slovo jeho šéf.

Výběr viceprezidenta je nicméně jasný signál, že pokud Trump vyhraje, čeká nás minimálně několik let amerického izolacionismu, a to nejen bezpečnostně, ale i obchodně (ano, Vance má kromě kariéry v armádě za sebou i úspěchy v byznysu).

Realisticky vzato by nějaké takové období Evropě možná prospělo, protože by byla nucena se v těžké době postavit v mnoha ohledech na vlastní nohy, mnohem lépe definovat vlastní priority a vyřešit razantněji mnohá svá dlouholetá dilemata, která se utápějí ve snaze nalézt kompromis úplně ve všem, což může být někdy na škodu akceschopnosti. Vztah k Číně, která nerozhodné a často užvaněné a uregulované Evropě „ukradla“ technologický přechod k zelenějším technologiím, toho budiž jasným důkazem.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam