Dokázali by Sověti porazit Němce bez podpory USA? Aneb komu vděčíme za osvobození od nacismu

Minulost není nikdy mrtvá. Dokonce ani neminula,“ prohlásil spisovatel William Faulkner. Něco o tom ví ruský prezident Vladimir Putin, který se hlavně v době pandemie covidu-19 hluboce ponořil do studia ruských dějin. A sestavil si ve své hlavě scestný obraz, že Ukrajinci jsou vlastně Rusové a Ukrajina je Rusko. Načež ji vojensky přepadl.

Je tomu 80 let od konce druhé světové války v Evropě a je z toho, nepřekvapivě, politikum, nástroj politického boje. U nás, naštěstí, mnohem méně než na Slovensku, kde tamní premiér Robert Fico jede na vojenskou přehlídku na moskevské Rudé náměstí. V Rusku pak je vítězství v této válce dodnes jedním ze základních tmelů tamní společnosti, což je pochopitelné. Pochopitelné ovšem už nejsou mocenské nároky, které Rusové vznáší na své „blízké zahraničí“, přičemž je opírají mimo jiné i o výsledek druhé světové války. Ale výročí konce války opět zasáhlo do politických debat i v Česku.

Europoslankyně hnutí STAN Danuše Nerudová trvá na tom, že nás osvobodili Američané, nikoliv Rusko. Na první pohled jde o nesmysl, pokud tím Nerudová, dost neobratně, nechtěla vyjádřit fakt, že záhy po osvobození se v Československu etablovala nová totalita – tu nacistickou vystřídala sovětská forma režimu. Aspoň že se už neutápíme v debatách o tom, kdo zásadně pomohl k úspěchu Pražského povstání, kdo osvobodil Prahu, zda takzvaní vlasovci, tedy Rusové bojující na straně Němců, nebo Rudá armáda. Jistěže vlasovci v bojích pomohli, ale nebýt toho, že sovětská vojska stála před Prahou, nikdy by to neudělali. Umenšování sovětské role je hloupá manipulace s dějinami pro politické účely. Ale mohla by Rudá armáda k Praze vůbec dojít, nebýt podpory Američanů a dalších spojenců?