Státy Evropské unie se už před šesti lety domluvily, že chtějí do roku 2050 být klimaticky neutrální – tedy snížit emise prakticky na nulu. Evropská komise teď přichází s návrhem mezikroku, jak se do tohoto bodu dostat. Spočívá v tom, že by EU měla do roku 2040 snížit míru vypouštěných škodlivin o 90 procent oproti roku 1990. Část emisí by přitom země unie mohly vůbec poprvé zredukovat nikoliv doma, ale pomocí opatření v chudších státech světa. Ekologické organizace to ostře kritizují jako de facto podvádění s klimatickými cíli.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Česko stojí na opačné straně – návrh považuje za naprosto přehnaný. Nyní se vláda bude snažit získat mezi státy EU spojence, aby návrh Evropské komise zablokovala. S cílem k roku 2050, k němuž mají nové návrhy týkající se roku 2040 unii dovést, ale Česko souhlasilo. Tehdy byla u moci vláda Andreje Babiše (ANO).

„Tato ambice ohrožuje konkurenceschopnost Evropy,“ prohlásil minulý týden v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by splnění cíle vyžadovalo obrovské dodatečné náklady, které by nadměrně zatížily evropské firmy i domácnosti. Cíl k roku 2040 by, stejně jako ostatní unijní klimatické cíle, nemusely splnit všechny členské země, jedná se o průměr za celou EU. Některé státy samy plánují snížit emise víc, jiné by díky tomu mohly být o něco pomalejší.

Evropská komise má podle očekávání cíl k roku 2040 navrhnout ve středu. Nejbližší platná meta, kterou země unie mají, se týká roku 2030. Předpokládá snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Tento milník EU podle všeho splní, ukazují současná data. Pokud by členské státy už žádná další dodatečná opatření nepřijaly, klesly by jejich emise k roku 2040 zhruba o 82 procent. Podle Evropské komise je ale nutné úsilí navýšit a stlačit emise o zmíněných 90 procent, protože jinak by byl cíl klimatické neutrality k roku 2050 nedosažitelný. Na nutnosti jeho naplnění se shodují analýzy tisíců vědců sdružených v rámci OSN.

Podle kritiků ale návrh Evropské komise ohledně roku 2040 stojí na technologiích, které jsou zatím nedostupné v požadovaném rozsahu, nebo velmi drahé, a tedy nekonkurenceschopné. Jedná se o zelený vodík nebo zachytávání a ukládání uhlíku. Zastánci namítají, že se u těchto technologií dá očekávat jejich postupné vylepšování a masovější rozšíření. Jisté to nicméně není.

Proti záměru snížit emise o 90 procent k roku 2040 je český Svaz průmyslu a dopravy. „Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví,“ stojí v jeho stanovisku. Naopak firmy sdružené v iniciativě Změna k lepšímu tvrdí, že Česko by záměr nemělo odmítat, protože má spoustu oborů, které na rychlé zelené transformaci dokážou vydělat a být celosvětově konkurenceschopné. Členy iniciativy jsou například Česká spořitelna, Skanska nebo Ikea.

Jak řečeno, Evropská komise v návrhu pro rok 2040 vůbec poprvé přijde s tím, že by část emisí mohly země unie snížit mimo své území. Konkrétně by, podle dostupných informací, měl být cíl rozložen na 87 + 3 – tři procenta emisí by tedy mohly státy EU stlačit jinde. A to pomocí projektů, jako je například financování transformace uhelné elektrárny na plynovou.

Podle zastánců jde o logický krok, protože klima je světu společné a je jedno, na kterém místě ke snížení emisí dojde. Kritici namítají, že to země unie odvádí od nutnosti dostatečně snížit vlastní emise a že to ani není ekonomicky výhodné. „Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech,“ tvrdí Heda Čepelová z Centra pro dopravu a energetiku.

Možnost, aby část emisí země EU pomohly snížit mimo své území, má podporu většiny členských států včetně těch největších, jako je Německo a Francie. Řada z nich by chtěla, aby takto mohly stlačit víc než tři procenta emisí. Otevřeně o tom mluví Francouzi a podporují to i Češi.

Česko neřeklo, jaký jiný cíl na snížení emisí by si představovalo, když tedy odmítá návrh, aby to bylo 90 procent. Evropská komise návrh na nějakou redukci emisí předložit musí – zavazuje ji k tomu klimatický zákon, který státy EU přijaly v roce 2021. Česko tehdy hlasovalo pro.

Návrh na snížení emisí o 90 procent začne platit, jen když ho schválí jak státy unie, tak Evropský parlament. Česká vláda chce přesvědčit dostatečné množství ostatních zemí k odmítavému stanovisku. Nyní ale takovou podporu nemá. „Tady bych o většině zemí, které sdílejí náš postoj, zatím určitě nehovořil,“ připustil premiér Fiala.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam