Sedmého dne v červenci oficiálně začínají žně, kdy zemědělci sklidí zralé plody své roční práce. Vzhledem k tomu, že konvenční zemědělství je postavené na jedné jediné plodině za rok, žněmi končí pro letošek i veškerá zásadní zemědělská produkce. Přitom by nemusela – vegetační sezona teprve dosahuje vrcholu, podmínky jsou, a ještě dlouho budou, příznivé. Dostatek tepla a slunce umožňuje vytrvalým kulturám, jako jsou lesy a louky, vyprodukovat ještě hodně biomasy. Průmyslové mechanizované zemědělství ale tohoto potenciálu využít neumí ani z poloviny (viz obr. 1). 

Obr.1. Křivka fotosyntézy a produkce rostlinné hmoty, znázorňující vegetační sezonu na příkladu konvenčního pole a lesa. Křivky byly sestaveny na základě měření satelitem Sentinel-2 (ESA) a výpočtem vegetačního indexu NDVI. Zdroj: vlastní analýza

Proč je to problém? Z hlediska hospodaření se na zemědělských plochách nedosahuje ani poloviny potenciální produkce rostlinné hmoty, a tím pádem i produkce potravin. Ba co víc, nevyužité sluneční záření se přeměňuje v škodlivé teplo, které vysušuje půdu a krajinu a ohrožuje tak produkci potravin do budoucna.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké důsledky má současné intenzivní zemědělství pro krajinu.
  • Proč se vegetační sezona nevyužívá dostatečně.
  • Kolik biomasy se vlastně na polích produkuje.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.