Sedmého dne v červenci oficiálně začínají žně, kdy zemědělci sklidí zralé plody své roční práce. Vzhledem k tomu, že konvenční zemědělství je postavené na jedné jediné plodině za rok, žněmi končí pro letošek i veškerá zásadní zemědělská produkce. Přitom by nemusela – vegetační sezona teprve dosahuje vrcholu, podmínky jsou, a ještě dlouho budou, příznivé. Dostatek tepla a slunce umožňuje vytrvalým kulturám, jako jsou lesy a louky, vyprodukovat ještě hodně biomasy. Průmyslové mechanizované zemědělství ale tohoto potenciálu využít neumí ani z poloviny (viz obr. 1).
Obr.1. Křivka fotosyntézy a produkce rostlinné hmoty, znázorňující vegetační sezonu na příkladu konvenčního pole a lesa. Křivky byly sestaveny na základě měření satelitem Sentinel-2 (ESA) a výpočtem vegetačního indexu NDVI. Zdroj: vlastní analýza
Proč je to problém? Z hlediska hospodaření se na zemědělských plochách nedosahuje ani poloviny potenciální produkce rostlinné hmoty, a tím pádem i produkce potravin. Ba co víc, nevyužité sluneční záření se přeměňuje v škodlivé teplo, které vysušuje půdu a krajinu a ohrožuje tak produkci potravin do budoucna.
Co se dočtete dál
- Jaké důsledky má současné intenzivní zemědělství pro krajinu.
- Proč se vegetační sezona nevyužívá dostatečně.
- Kolik biomasy se vlastně na polích produkuje.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.