Nedlouho před volbami mi jedna ve veřejném prostoru aktivní osobnost plna rozhořčení líčila, že jestli Andrej Babiš sestaví vládu s Tomiem Okamurou, emigruje. Šlo o člověka jinak racionálního a v životě úspěšného. Nyní byl ale až hysterický. S Českem je prý konec, budou se omezovat svobody a demokracie, zchudneme, stát se rozloží, hodnoty zmizí… Prý se už i jeho přátelé dívají po nemovitostech v Itálii nebo Francii a debatují, ne jestli, ale kdy utéci před tou blížící se českou katastrofou.
A ona je tady. Babiš vyhrál, jeho neochota vyřešit svůj střet zájmů a některé personálie sice jmenování vlády ANO, SPD a Motoristů komplikují, ale jiná varianta zatím na stole není. Navíc, většina Česka zkrátka dala ve volbách najevo, že si tuhle „katastrofu“ přeje. A jak velí zákony demokracie, menšina by si s tím měla umět poradit. Ano, někdy je emigrace namístě, ale jsme skutečně v takové situaci? Jsou Babiš s Okamurou až tak velkými strašáky?
Strašáci to jsou – ale emigrovat netřeba. Máme hned několik nástrojů, díky kterým jsme na tom lépe než Slováci nebo Maďaři.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
Co se dočtete dál
- Jaké institucionální pojistky brání zničení demokracie v Česku.
- Jakou roli hraje Ústavní soud při jmenování vlády a při řešení střetu zájmů Andreje Babiše.
- Jak Senát a jeho struktura ztěžují rychlé zavádění kontroverzních změn.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
