Investiční boom spojený s umělou inteligencí přitom zůstává významným motorem globální ekonomiky. Kapitál proudí do datových center, čipů, elektrických sítí, energetické infrastruktury a dalších oblastí nezbytných pro budování výpočetních kapacit. Z tohoto trendu však stále více profitují také polovodičové společnosti v Asii, dodavatelé infrastruktury a širší průmyslový sektor.

Výrazně se daří neamerickým akciím. Index MSCI All Country World ex-US vzrostl od začátku roku o 14,2 %, japonské akcie o 18,6 %, rozvíjející se trhy (emerging markets) o 22,6 %, a index střední a východní Evropy CECEEUR dokonce o 25,1 %.

Na rozvíjejících se trzích hrají zásadní roli především asijské technologické společnosti, zejména výrobci polovodičů v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Japonský trh kromě globálního technologického cyklu těží také z pokračujících změn v rámci corporate governance, vyššího důrazu firem na návratnost kapitálu, dividendy a zpětné odkupy akcií.

Evropský index Stoxx Europe 600 přidal 7,9 %. Evropa tak navzdory výrazné citlivosti na ceny energií zatím vykazuje relativně solidní výkonnost, podporovanou mimo jiné vyššími veřejnými výdaji na obranu a infrastrukturu a relativně příznivějšími valuacemi ve srovnání s americkým trhem.

Zcela opačný obrázek nabízí dluhopisové trhy. Široký globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate od začátku roku odepsal 0,9 %, vládní dluhopisy dle indexu Bloomberg Global Aggregate Treasuries v průměru odepsaly 1,1 % a americké vládní dluhopisy v průměru odepsaly 1,5 %. Dlouhodobé americké vládní dluhopisy se splatností nad 20 let pak ztratily dokonce 4,8 %.

Za poměrně hodně slabou výkonností dluhopisů stojí výrazný nárůst jejich požadovaných výnosů. Průměrný výnos do doby splatnosti globálního dluhopisového trhu – Bloomberg Global Aggregate Yield to Worst – vzrostl od začátku roku o masivních 75 bazických bodů na aktuálních 4,27 %.

Za letošním globálním růstem dluhopisových výnosů stojí především dva klíčové faktory. Prvním jsou stále silnější obavy investorů z dlouhodobě neudržitelné fiskální, resp. dluhové trajektorie některých největších světových ekonomik.

Komentář

Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu letos výrazně vzrostl. Do hry stále více vstupuje rekordní americký dluh

8. 9. 2026 ▪ 6 min. čtení

Největší pozornost přitom přitahují Spojené státy, kde enormně vysoké rozpočtové deficity kolem 6 až 7 % HDP pokračují i v prostředí relativně solidního ekonomického růstu. Investoři proto stále více požadují dodatečnou výnosovou prémii za držení dlouhodobého amerického státního dluhu. Výsledkem je tlak zejména na delší část americké výnosové křivky.

Významné fiskální otázky se týkají také Japonska, jehož veřejný dluh v poměru k HDP patří dlouhodobě k nejvyšším na světě a kde současně dochází k normalizaci měnové politiky po desetiletích mimořádně nízkých základních úrokových sazeb. Rostoucí náklady na financování tak postupně zvyšují význam fiskálního rizika.

V Evropě je nejsledovanějším případem Francie, kde kombinace vysokého veřejného dluhu nad 100 % HDP, silně zvýšených strukturálních rozpočtových deficitů a komplikovaného politického prostředí vede investory k požadavku vyšší rizikové prémie.

Celkově tak investoři začínají stále výrazněji reflektovat skutečnost, že vlády budou muset v příštích letech refinancovat mimořádně vysoké objemy dluhu za podstatně vyšší úrokové sazby než v předchozí dekádě. Současně zůstávají rozpočtové deficity v řadě zemí skutečně enormně vysoké. Rostoucí nabídka vládních dluhopisů proto musí být absorbována za stále atraktivnějších výnosových podmínek.

Druhým zásadním faktorem je prudké zesílení globálních inflačních tlaků v důsledku války mezi Spojenými státy a Íránem a zásadního omezení dodávek uhlovodíků přes Hormuzský průliv. Hormuz totiž představuje jeden z nejdůležitějších energetických dopravních uzlů světové ekonomiky. Omezení přepravy ropy a dalších energetických surovin přes tuto oblast proto vedlo k prudkému růstu jejich cen. Ropa Brent od začátku roku zdražila o 72 % a pohybuje se kolem úrovně 105 dolarů za barel.

Energetický šok se postupně promítá do globálních inflačních očekávání. Investoři tak museli výrazně přehodnotit představu, že centrální banky budou moci rychle pokračovat v uvolňování měnové politiky. Naopak roste pravděpodobnost, že základní úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Kombinace vyšší inflační prémie a vyšší fiskální rizikové prémie je tak zejména pro dlouhodobé vládní dluhopisy mimořádně nepříznivá.

Vývoj roku 2026 tak zatím jednoznačně ukazuje, že problémem dluhopisových trhů není pouze výše krátkodobých základních úrokových sazeb centrálních bank. Investoři požadují vyšší kompenzaci také za inflaci, fiskální riziko a nejistotu spojenou s dlouhodobým vývojem veřejných financí.

Zajímavá divergence nastala také na korporátním dluhopisovém trhu. Globální index korporátních dluhopisů investičního stupně – Bloomberg Global Aggregate Corporate – letos zatím odepisuje 1,4 %, zatímco globální index korporátních high-yieldů – Bloomberg Global High Yield – připsal zisk 2,2 %.

Klíčovým důvodem této divergence je především vyšší průměrný celkový all-in výnos a obvykle zároveň nižší úroková durace high-yield korporátních dluhopisů. Kreditní fundamenty firem přitom zatím zůstávají relativně solidní a kreditní spready se zatím v celkovém globálním průměru prakticky nerozšířily. Vyšší kuponový neboli úrokový výnos u korporátních high yieldů proto dokázal negativní efekt růstu bezrizikových úrokových sazeb lépe absorbovat.

Akciové trhy zatím dokážou vyšší úrokové sazby absorbovat díky velice solidnímu růstu korporátních zisků, investičnímu boomu spojenému s AI a širšímu geografickému rozložení akciového růstu. To vysvětluje velmi dobrou výkonnost emerging markets, Japonska i části evropských akcií.

Podstatně komplikovanější je však situace na dluhopisových trzích. Investoři začínají po dlouhé době stále více oceňovat nejen budoucí kroky centrálních bank, ale také dlouhodobou (ne)udržitelnost veřejných financí. Bezprecedentně vysoké rozpočtové deficity a rostoucí veřejný dluh v USA, Japonsku, Francii a dalších vyspělých ekonomikách výrazně zvyšují nabídku vládních dluhopisů a požadovanou termínovou prémii. Současně energetický šok vyvolaný omezením přepravy přes Hormuzský průliv výrazně zhoršil inflační výhled a komplikuje centrálním bankám případný návrat k nižším základním úrokovým sazbám. A právě kombinace fiskálního, resp. dluhového rizika a obnovených inflačních tlaků je podle mého názoru klíčem k pochopení letošního prudkého růstu globálních dluhopisových výnosů.

Pro dosavadní držitele dluhopisů znamenal tento pohyb slabou výkonnost a u delších splatností citelné cenové ztráty. Pro nové investory má ale opačnou a pozitivnější stránku: současné výnosové úrovně jsou podstatně atraktivnější než na začátku roku.

Další vývoj globálních finančních trhů proto bude do značné míry záviset na tom, zda dojde k normalizaci dodávek energetických surovin z Perského zálivu a zda vlády hlavních ekonomik přesvědčí investory, že jsou schopny dostat své rozpočty a dluhovou dynamiku alespoň pod částečnou kontrolu. Pokud nikoliv, mohou vyšší dlouhodobé dluhopisové výnosy zůstat jedním z dominantních investičních témat i v dalších měsících.

Autor je investiční stratég Conseq Investment Management a.s.