Chutě mají genetický základ, podléhají ale změnám

Stravovací návyky z dětství, hodnocení jídel rodiči, vliv potravin na hladinu cukru, ale i geny. To jsou jen některé faktory, které mají vliv na naše chutě. Lze s tím v dospělosti něco dělat? Můžeme je změnit?

Proč některé lidi přepadává téměř nezvladatelná chuť na jídlo? Proč mají někteří sklony k nadváze? Odborníci se stále věnují odhalování genů, které mohou za vznik obezity. Tato civilizační choroba s sebou nese mnohá zdravotní rizika. Obézní lidé mívají problémy se srdcem, tlakem, s regulací cukru v krvi, trpí však i kosti a klouby.
Odborníci z Brookhaven National Laboratory ve Spojených státech se rozhodli zkoumat souvislost obezity a fungování mozku u obézních a u lidí s normální váhou. Pomocí moderní metody - pozitronové emisní tomografie - zjišťovali množství dopaminových receptorů v mozcích dobrovolníků. Dopamin je chemická látka působící v mozku. Její činnost je spojována s aktivací centra "příjemných pocitů a spokojenosti". Čím více dopaminu v mozku pracuje, tím vzniká více hezkých pocitů. "Přejídání a nutkavá chuť k jídlu může být snahou organismu o vyrovnání hladiny dopaminu. Tělo obézního člověka ho má méně, a proto se snaží tento chronický nedostatek dohánět. To má za následek přejídání," domnívá se lékař Gene-Jack Wang z Brookhaven National Laboratory.
Vědci zjistili, že existuje souvislost mezi počtem dopaminových receptorů a počtem kilogramů nadváhy. Čím měl zkoumaný člověk vyšší hladinu Body Mass Indexu (BMI - číslo uvádějící, zda je váha normální, nadprůměrná, či zda je dotyčný obézní), tím méně dopaminových receptorů objevili vědci v jeho mozku. Dopamin je již několik let spojován se vznikem závislostí, nejčastěji na alkoholu a jiných drogách. Podle této studie hraje důležitou roli i v případech obezity.

Nejrychlejší zdroj energie

Chutě jsou však ovlivňovány mnoha faktory a sami odborníci hovoří o velmi složitém procesu. "Na regulaci chuti k jídlu se podílí mnoho faktorů - od mechanických signálů přicházejících ze žaludku přes signály, které odráží přísun živin, až k signálům z části mozku hypothalamu, kde je centrum hladu a sytosti," vysvětluje doktorka Iva Málková, odbornice na hubnutí ze společnosti STOB.
"Chuť je za normální situace jedním z mechanismů, s jejichž pomocí se řídí příjem potravy. Změna chuti k jídlu může znamenat, že něco není v pořádku," říká František D. Krch, psycholog zabývající se poruchami příjmu potravy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. To je také důvod, proč například většině hladovějících nápadně vzroste chuť na sladké. Cukr je totiž nejrychlejším zdrojem energie.
Petr Sucharda z 3. interní kliniky Vše-obecné fakultní nemocnice v Praze je k signálům těla naznačujících, že člověku určité potraviny chybějí, spíše skeptický. "U lidí na to příliš nevěřím. Není mi například známo, že při rozvoji avitaminóz (nemoci způsobené nedostatkem vitamínů - pozn. red.) by si tělo o něco říkalo. Námořníci se nesháněli po ovoci a zelenině. To si až někdo chytrý všiml, že po dosažení pevniny příznaky kurdějí ustupují," popisuje.

Glykemický index potravin

Chuť na potraviny ovlivňuje i takzvaný glykemický index potravin (GI). Ten uvádí, na jakou dobu dokáže určitá potravina poskytnout energii. Tedy jakou dobu po její konzumaci se v těle udrží dostatečně vysoká koncentrace cukru potřebná k tomu, aby člověk nepociťoval hlad. Čím nižší číslo, tím delší pocit sytosti. Za potraviny s nízkým glykemickým indexem se přitom považují ty, jejichž GI je nižší než 55 - tedy především zelenina, některé druhy ovoce, tmavé pečivo. Nevhodné jsou naopak ty, které mají GI vyšší než 70 - bílé rohlíky, bagety, hamburgery, koblihy. Nízký glykemický index má i maso. Při jeho konzumaci je ale třeba počítat s tím, že obsahuje hodně tuků.
Na výkyvy hladiny cukru v krvi je každý člověk jinak citlivý. A právě u citlivějších lidí dochází po pozření potravin s vysokým glykemickým indexem k prudkému poklesu koncentrace této látky v krvi už po dvou až třech hodinách. To se projevuje velmi nepříjemnými pocity podrážděnosti, nervozity, které lze zmírnit jen konzumací sladkého. Bludný kruh se roztáčí.

Návyky z dětství

Na chutě mají pochopitelně velký vliv i psychologické faktory. Důležitou roli hrají stravovací návyky z dětství, předsudky vůči některým potravinám či předchozí zkušenost s daným druhem jídla. "Strava starších dětí se často podobá stravovacím návykům jejich rodičů. Rodiče navíc aktivně ovlivňují tyto návyky malých dětí tím, že určují výběr jídla, ale i tím, že ho komentují. Ovlivňují chování dětí pochvalami, povzbuzením, tresty," uvádí František D. Krch.
Zkušenost může být podle Františka D. Krcha zprostředkovaná. "Významnou roli hraje to, co dělají lidé kolem. Důležitá je také televize. Například průměrné americké dítě vidí ročně 20 tisíc reklam a z nich je polovina na potraviny. V jedné studii byly po dobu devíti měsíců o víkendech sledovány tři americké televizní programy. Během té doby bylo odvysíláno 7515 reklam na potraviny. Z nich 51 procent propagovalo cereálie, 22 procent bonbóny a žvýkačky a 10 procent sušenky. Výrobky bez cukru propagovalo jenom 4,3 procenta reklam," popisuje. Aby se děti naučily jíst zdravě, bylo by podle doktora Krcha potřeba potlačit masivní a přesvědčivé reklamy na různé sladkosti v médiích.

Vitamíny po zimním období

Ovlivňuje chuť na určité potraviny či jídla roční období? Toužíme v zimě po potravinách, které nám v jiné části roku příliš nechybí? "V předjaří dostáváme chuť spíše na citrusové plody, zeleninu s vysokým obsahem vitamínu C a podobně," vysvětluje Iva Málková. Vhodnou kombinací vitamínů a minerálů lze podpořit činnost mozku, fyzickou a psychickou výkonnost po zimním období, kdy jich má tělo mírný nedostatek. "V zimě máme chuť spíše na teplé a v letě na studené," dodává Iva Málková.
Petr Sucharda se naopak domnívá, že ovlivnění chutí podle ročního období již nemá na moderního člověka vliv. "Pokud to dříve mohlo mít nějakou logiku v krajích s opravdu výraznými ročními obdobími, je to už dávno setřeno civilizačními vlivy."
Lze tedy s chutěmi něco dělat? Můžeme je ovlivňovat či dokonce měnit? "Chuť má sice genetický základ, ale podléhá změnám v průběhu života v závislosti na zkušenostech spojených s určitou chutí," říká Iva Málková.
Nemá cenu se nutit do jídla, které nám skutečně nechutná. Ovšem je třeba nad složením jídelníčku přemýšlet, protože zdravé stravování se vyznačuje především tím, že tělo dostává od každého druhu potravin přiměřené množství.
[*]
info

Glykemický index (GI) vybraných potravin
Glukóza 100
Corn-flakes 85
Bageta 85
Sladké obiloviny (müsli) 70
Čokoládová tyčinka 70
Cukr (sacharóza) 70
Kola 70
Nudle, ravioly 70
Celozrnný chléb 65
Brambory vařené ve slupce 65
Banán 65
Bílá dlouhá rýže 60
Normálně vařené bílé těstoviny 55
Chléb černý 40
Mrkev syrová 35
Mrkev vařená 85
Jogurt 35
Polotučné mléko 30
Jablko 30
Čočka 30

Za potraviny s nízkým GI se považují ty, jejichž GI je nižší než 55. Nevhodné jsou s GI vyšším než 70.