Princip motoru je prostý: spirálovité molekuly při dopadu fotonů slunečního světla zvětší svou délku z přibližně dvou až na 12 nanometrů.
Při vhodném geometrickém uspořádání tak mohou vykonávat fyzickou práci - sice v mikroskopickém měřítku, ale s účinností podstatně vyšší, než mají běžné solární panely.
Celkový výkon tohoto molekulárního motoru je nepatrný, přesto mu vědci předpovídají velkou budoucnost. Mohl by pohánět miniaturní roboty (nanoboty), které budou v lidském těle bojovat s nádory a mikroorganismy nebo opravovat buňky.
Nanotechnologie z Liberce mají budoucnost i za oceánem - čtěte ZDE
Švédové a Japonci vytvořili papír silnější než litina - čtěte ZDE
Oproti jiným mikroskopickým pohonům by měl tu výhodu, že by nebyl organismem odmítán, protože DNA je také biologický materiál.
Jeho tvůrci ale věří, že najde uplatnění i v našem makrosvětě. Nanomotory z DNA by podle nich šlo organizovat po milionech do větších celků.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
