Ovlivňuje ČEZ politiky nebo naopak?

Posun v přístupu vlády - během července - k otázce jaderné energetiky či těžebních limitů, senátní zelená pro elektrárenské firmy na získání části emisních povolenek "zdarma" také po roce 2013 i tzv. "toskánská aféra" znovu oživily spekulace o vztahu politiky či politiků a největší tuzemské energetické společnosti ČEZ.

O tomto tématu se diskutovalo nejen v domácích médiích, ale vyjádření přicházejí i ze zahraničí. Poslední z nich bylo od hornorakouského vládního zmocněnce pro jaderná zařízení, který kritizoval údajný velký vliv společnosti ČEZ na českou politiku, jehož výsledkem je prý například i "požehnání" k vyhlášení tendru na dostavbu JETE.

Ve skutečnosti tyto události jen připomínají dávno známou a zjevnou skutečnost, že ČEZ byla a je de facto státní akciová společnost, ve které stát držel dříve asi 67,5 procenta a nyní bezmála 70 procent všech akcií. A zřejmě tomu tak bude i v budoucnu, protože zatím převládá stanovisko, že stát by si měl ponechat v této společnosti (a několika dalších) strategický vliv. Vazba státu a této konkrétní společnosti je tedy formálně i obsahově stvrzena.

Orientace šipky, která by ukazovala směr vzájemného vlivu (o kterém se spekuluje), směřuje podle našeho názoru od politiky (státu) ke společnosti, než aby tomu bylo opačně. Je to dáno již zmíněnou vlastnickou strukturou, souvisí to i s povahou politiky jako takové.

Na rozdíl od běžných vlastníků je stát či politici v odlišném postavení. Odměnou běžným vlastníkům (investorům) je firemní zisk, odměnou politikům je úspěch ve volbách, který by se měl odvíjet od správy věcí veřejných.

Zmíněný "rozpor" (i spekulace o míře vlivu tím či oním směrem) by byl ošetřen, pokud by prioritou státu byla výlučně kultivace celkového prostředí (zde konkrétně v sektoru energetiky) a ne přímé zasahování do fungování samotné firmy. Její fungování by pak mělo být vedeno kritériem maximalizace zisku jako u jiných společností v rámci zmíněného celkového prostředí ovlivňovaného státem (legislativou).

Že by působení sil bylo nastaveno opačně, je málo pravděpodobné. Projevuje se zde spíše fakt, že ČEZ je již tak velký a významný, že jej nelze přehlédnout, a svým způsobem je tak trochu "odsouzen k úspěchu". Konec konců "velký" ČEZ vznikl na základě kroků státu v rámci privatizačního procesu, zahrnutím distribučních společností atd.

Co to může znamenat pro ostatní (tedy menšinové) akcionáře firmy?

I když lze obecně ze strany politiků očekávat další návrhy na různá opatření, která by přímo na půdě společnosti ČEZ ovlivnila například ceny prodávané elektřiny, či "převod" hospodářského výsledku do státní kasy, skutečné naplnění je málo pravděpodobné.

Aspoň pokud bychom neměli opustit kupříkladu některé principy tržního stanovení cen. Proto vliv těchto snah na cenu akcie by měl být nepatrný.

Státní pokladnu by spíše mohl opět začít plnit prodej akcií ČEZ držených státem, ať již na trhu nebo v případném tendru na případný prodej nějakého balíku akcií (např. 15 či 20 procent).

To se ale asi nestane dříve než příští rok, až se stabilizuje vláda po podzimních volbách a až se také stabilizuje akciový trh.

Dále bude asi trvat podpora státu výplatě dividend.

Přes většinový podíl státu ve zmíněné společnosti by tedy ostatní akcionáři neměli být zaskočení nějakým nečekaným krokem, i když jej nelze zcela vyloučit.

Ale popravdě řečeno jej nelze vyloučit ani u jiných akciových titulů, kde existuje dominance velkých akcionářů.

Petr Hlinomaz
Autor je analytikem společnosti BH Securities

JEN MALÝ VLIV
I když lze od politiků čekat další návrhy na různá opatření kolem elektrárenské společnosti ČEZ, vliv těchto snah na cenu jejích akcií by měl být nepatrný, domnívá se autor článku. foto: čtk