RWE investuje do plynovodů 15 miliard

ANIMACE

Odkud bere Evropa plyn. Kdo je na kom závislý spustit

Tuzemské přepravní plynovody se mají v příštích letech výrazně rozšířit. Je to i důsledek loňské plynové krize, kdy se na několik dní zcela zastavily dodávky plynu do Evropy. Provozovatel hlavního tranzitního plynovodu, společnost RWE Transgas Net, nově přejmenovaná na Net4Gas, chce do roku 2020 do přepravní soustavy investovat 15 miliard korun.

"Jsme na křižovatce Evropy. Projekty nemají vztah jen k České republice, ale týkají se zásobování celého kontinentu," říká jednatel Net4Gas Jan Nehoda.

Přeprava plynu patří k nejziskovějším aktivitám koncernu RWE v Česku. Zatímco celá skupina RWE měla v roce 2008 zisk 6,1 miliardy korun (výsledky za loňský rok nejsou dosud k dispozici), RWE Transgas Net k němu přispěla 4,5 miliardami. Firma vydělává na poplatcích za přenos plynu a sítě by nerozšiřovala, kdyby v budoucnu nepočítala se ziskem.

Výstavba nových plynovodů je jednou z cest, jak snižovat závislost Evropy na jednom zdroji. Mateřská skupina RWE se například účastní projektu plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivést neruský plyn a neruskou cestou - v úvahu připadají hlavně naleziště zemného plynu v oblasti Perského zálivu a ve Střední Asii.

Evropská unie proti krizi

Už koncem roku 2011 by například měl být dokončen plynovod ze severní Moravy do Polska. Obě země propojí celkem 32 kilometrů dlouhý plynovod (z toho 10 kilometrů je na území Česka). Společný projekt s polskou firmou Gaz-System získá od Evropské unie 14 milionů eur. Komise přiklepla firmě dotaci i na další dva projekty - na posílení tzv. zpětného toku, tedy přepravu plynu ze západu na východ, a také na propojku o délce 3,2 kilometru, která umožní napojit rozšířené podzemní zásobníky na plyn na trasu hlavního plynovodu nedaleko od Břeclavi.

Peníze od unie dostane také sesterská společnost RWE Gas Storage - celkem jde až o 35 milionů eur (zhruba 900 milionů korun) na rozšíření podzemních zásobníků zemního plynu v Třanovicích v Moravskoslezském kraji a Tvrdonicích v Jihomoravském kraji. Projekt, který má celkem stát až sedm miliard korun, rozšíří kapacity skladovacích prostor asi o třetinu.

Unie vyčlenila na podporu energetických projektů celkem čtyři miliardy eur. Peníze si mezi sebe rozdělí 43 projektů v oblasti výstavby plynovodů a elektrizačních soustav.

Gazela jde do finále

Do dvou let by také měl začít téct plyn novým plynovodem Gazela, který propojí obě větve českého tranzitního plynovodu. Stavba Gazely navazuje na plynovod Nord Stream, vedený po dně Baltského moře, a plynovod OPAL, který vede východním Německem. Celková délka Gazely má být 165 kilometrů a právě nyní probíhá výběrové řízení na dodávky potrubí. Postup výstavby ale komplikují nedořešená věcná břemena v trase plynovodu. Bez nich nemohou plynaři podle platné legislativy žádat o vydání stavebního povolení.

Gazela by měla posílit severojižní směr toku plyn. Tuto cestu má posílit i zvažovaný "moravský plynovod". Kdy se začne stavět, ale podle Nehody závisí jednak na tom, jak rychle budou postupovat práce s rozšířením zásobníků i s průmyslovým rozvojem severní Moravy, a za druhé na tom, zda budou chtít tímto směrem přepravovat plyn Poláci. "Za pět let jim vyprší některé smlouvy odběru plynu přes Ukrajinu. Uvažují, že pak by ho dováželi jinou cestou," dodává Nehoda.

Firma zatím nepočítá s propojením tranzitních tras do Rakouska. Případná realizace takového projektu závisí na zprovoznění plynovodu Nabucco.