Čtyřicet pět miliard eur Řecku uleví jenom na rok. Kde si půjčí příště?

Temperamentní Řekové se rádi sluní, zpívají a tančí. Umějí si užívat. Bohužel na dluh, který jim přerostl přes hlavu do té míry, že se neobejdou bez zahraniční pomoci.

O podmínkách, za nichž by mohli obdržet v první fázi 40 až 45 miliard eur (až 1,2 bilionu korun), začali včera v Aténách jednat zástupci Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a také Evropské centrální banky.

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu řekl, že jednání mohou trvat zhruba dva týdny. K dohodě by se mělo dospět nejpozději 15. května, pouhé čtyři dny před uplynutím lhůty, v níž mají Řekové splatit 8,5 miliardy eur. Které nyní jednoduše nemá. Řecko má jedinou možnost - znovu si půjčit a novými dluhy "zamáznout" ty staré. Vláda v Aténách nevylučuje, že o záchrannou půjčku, úročenou zhruba pěti procenty ročně (ve srovnání s tržní sazbou 7 - 7,5 procenta) partnery požádá ještě během probíhajících rozhovorů.

Může to být hodně napínavé

Řekové by si neměli zahrávat s ohněm a měli by o pomoc požádat co nejdříve. "Čas hraje proti nim," domnívá se Christian Keller, analytik britské banky Barclays Capital.

Jde o to, že peníze pro Řecko musí schválit nejprve Evropská komise, potom Evropská centrální banka a musí s ní souhlasit všech šestnáct zemí sdílejících společnou měnu. Nicméně, panuje názor, že eurozóna a MMF jsou schopny spustit záchranný mechanismus během několika hodin.

Problém ovšem může nastat v Německu, kde bude nutné kvůli půjčce rychle přijmout zvláštní zákon. Opoziční sociální demokraté včera prohlásili, že budou hlasovat proti jakémukoli narychlo přijímanému zákonu.

Německo by mělo nést hlavní tíhu předpokládané pomoci. Ze 30 miliard eur, které Řecku 11. dubna přislíbili ministři financí eurozóny, na ně připadá 8,4 miliardy, tedy 28 procent. Francie hodlá dát 6,3 miliardy a Itálie 5,5 miliardy eur.

Dluh se šplhá na 300 miliard

Půjčka, o které se nyní jedná v Aténách, ale Řecku uleví jen na krátkou dobu, upozorňuje britská výzkumná organizace The Economist Intelligence Unit (EIU).

Oněch 40 - 45 miliard eur Řecku vystačí na splácení závazků věřitelům 10 až 12 měsíců. A co potom? "Není jasné, zda budou eurozóna a měnový fond ochotny vyhovět dalším řeckým žádostem o pomoc při refinancování dluhů," odpovídá analýza EIU.

Řecko letos potřebuje na kapitálových trzích "udat" dluhopisy za 54 miliard eur, aby mohlo splatit dluhy z předchozích let. A v období 2011 až 2012 to každý rok bude nejméně 60 miliard eur.

Celkový veřejný dluh Řecka tedy bude dále stoupat a koncem letošního roku dosáhne zhruba 300 miliard eur, tedy více než 120 procent hrubého domácího produktu. V Česku je to nyní kolem 35 procent HDP.

Řecká vlád už seškrtala rozpočtové výdaje a zvýšila daně. Slibuje, že letošní schodek veřejných financí srazí na 8,7 procenta HDP ve srovnání s loňskými 12,9 procenta.

Ale investoři nakupující řecké vládní dluhopisy o těchto rozpočtových záměrech stále pochybují. Nedůvěra v řeckou fiskální politiku je hlavní důvod, proč jsou ochotni Aténám dále půjčovat jedině za velmi vysokou "rizikovou" přirážku ke zmíněným dluhopisům.

Na londýnském trhu se desetileté řecké papíry včera odpoledne prodávaly s úrokem 8,3 procenta, nejvyšším od roku 1998. Naproti tomu u vládních dluhopisů Portugalska, které má také značné rozpočtové problémy, se investoři spokojili s úrokem 4,8 procenta a Češi jsou nyní někde kolem 3,8 procenta.

Hrozí nákaza, varuje MMF

Řecko není jediný "hříšník", který se musí pustit do léčby veřejných financí. "Rostoucí deficity způsobily, že se některé země ocitly na pokraji dluhové exploze," varuje hlavní ekonom MMF Olivier Blanchard.

Měnový fond, který ve včera zveřejněné pololetní prognóze světové ekonomice letos předpovídá růst o 4,2 procenta (po loňském poklesu o 0,6 procenta), naléhá na bohaté země, aby přišly s radikálními plány na omezení obludných rozpočtových deficitů. Jinak světu hrozí "řecká nákaza" a investoři začnou silně pochybovat o platební schopnosti dalších dlužníků.

"Mezi Řeckem a mnoha dalšími zeměmi existuje až hrůzostrašná podobnost, pokud jde o dluhy, rozpočtové schodky i schodky v systému zdravotního a sociálního zabezpečení," podotýká Dylan Grice, ekonom francouzské banky Société Générale.

Pokud se situace kolem Řecka alespoň částečně uklidní, finančníci upřou své zraky především na Británii, druhou největší ekonomiku Evropské unie, myslí si Pierre-Olivier Beffy z BNP Paribas.

Vláda v Londýně musela během krize zachraňovat banky. Jenom do Royal Bank of Scotland "nalila" ve dvou etapách celkem 45,5 miliardy liber šterlinků (asi 1,3 bilionu korun). To je více, než kolik mezinárodní instituce chtějí nyní půjčit Řecku. Britský rozpočtový schodek je skoro tak vysoký jako řecký - loni odpovídal 11,8 procenta HDP. Vláda v Londýně ale na rozdíl od Atén o zahraniční pomoc žádat nemusí. S přibližně desetiprocentním schodkem federálních financí se potýkají i USA.

Jak se vydělává na Řecku

Investoři, například banky a penzijní fondy, kupují řecké vládní dluhopisy, neboť slibují více než osmi- procentní zúročení ročně. Tato sazba ale zahrnuje vysokou přirážku za riziko, že dlužník - Řecko - nebude schopen tyto papíry splatit. Řekové si tedy půjčují velmi draze.

Kdo si už musel v krizi půjčovat