Smyslem záporných sazeb je, aby lidé a firmy nedrželi peníze v bankách, ale aby je utratili a proinvestovali.
K praktice, kterou si před pár lety nedokázal nikdo představit, nutí banky extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank v Evropě.
Centrální bankéři ve velkém pumpují peníze do finančního systému skrze nákupy dluhopisů.
Do evropského bankovnictví přišla zvláštní móda. Stále více bankovních domů nechce přijímat vklady na běžné účty a klienty za toto jindy normální chování trestá záporným úrokem. Trend se zatím týká spíš velkých částek, s nimiž nakládají fondy či jiné finanční instituce.
V Dánsku už však "pokuta za vklad" postihuje i drobné klienty. Místní FIH Erhvervsbank účtuje střadatelům na běžném účtu půl procenta ročně. "Když si lidé v naší spořitelně chtějí uložit peníze, alespoň na tom nechceme prodělat," prohlásil finanční ředitel FIH Palle Nordahl.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení