Slovenští studenti se Česku vyplatí. Státu přináší 650 milionů ročně

Dominika Braná z Popradu studuje už třetím rokem na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jako jedna z 22 tisíc slovenských studentů na českých vysokých školách se i ona setkala s názorem, že je nefér, když Slováci studují zadarmo. "Vyčítají nám, že zabíráme místo Čechům," říká.

Na žádost prorektora se tým studentů z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity pod vedením Daniela Němce rozhodl zjistit, zda se takové názory zakládají na pravdě. Zpracovali podrobnou studii, kterou představí v pátek. Ta ukázala, že slovenští studenti přináší české ekonomice nejméně 650 milionů korun za rok. Tolik v Česku nechají na daních, pokud si tu přivydělávají, a utratí za jídlo, ubytování či zábavu.

"Nedokázal jsem odhadnout, kolik to bude, ale čekal jsem, že to vyjde pozitivně," říká vedoucí řešitelského týmu Daniel Němec. Stát vydá za studium, ubytovací či stravovací stipendia jednoho studenta maximálně 79 tisíc korun ročně, nejlevnější student ho přijde na 67 tisíc.

Částka, kterou v Česku student nechá, je vyšší. V nejlepším případě až 220 tisíc korun ročně, ale i student, který nepracuje ani příliš neutrácí, přinese státu 81 tisíc ročně. "A to rozhodně není zanedbatelné číslo," říká Němec.

Ještě větší přínos pak mají ti, kteří se v Česku rozhodnou zůstat. Absolventi, kteří si v Česku najdou práci a alespoň několik let tu žijí a pracují, jen za loňský rok přinesli státu 525 milionů korun. Mezi slovenskými studenty si autoři studie udělali průzkum a zjistili, že jich v Česku po skončení studia zůstává téměř polovina. Slováci s vysokoškolským diplomem navíc mají v Česku v průměru vyšší platy než Češi.

"Původně jsem se chtěla na Slovensko vrátit, ale v posledním roce jsem začala uvažovat o tom, že bych tu zůstala. Už jsem si tady vytvořila zázemí, které mám ráda, a nedovedu si představit, že bych zase někde začínala od nuly," popisuje rozhodování slovenských studentů Braná.

Slováci mají české školy zdarma, stejně jako ostatní cizinci v případě, že studují v češtině. Ze zahraničních studentů je Slováků na českých školách nejvíce. Velmi dobře rozumí jazyku, a proto je pro ně jednodušší složit přijímací zkoušku v češtině. Při psaní testů a seminárních prací se jim pak slovenština většinou toleruje. "Záleží na znění vnitřních předpisů dané školy," uvádí ministerstvo školství.

Do Česka chodí hlavně proto, že zdejší univerzity jsou kvalitnější a slibují lepší uplatnění. A také univerzity jsou za Slováky většinou rády. "Dobrá vysoká škola by měla mít určitý podíl zahraničních studentů. Zvyšuje se tím její kvalita, což pomáhá i domácím studentům," říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Slováci jsou u přijímacích zkoušek u mnoha oborů přece jen jazykově znevýhodněni. A proto v konkurenci Čechů uspějí ti nejlepší a nejmotivovanější.

Počet slovenských studentů na českých univerzitách se začal výrazněji zvyšovat zhruba od roku 2000, tehdy jich tu studovaly tři tisíce. Vrcholu pak dosáhl v roce 2011, kdy jich tu bylo 24,5 tisíce. Od té doby číslo rok od roku mírně klesá.

Slovenská vláda už začala proti odlivu těch nejchytřejších lidí ze země bojovat. V červenci schválila projekt Návrat domů!. V něm nabízí talentovaným absolventům zahraniční univerzity jednorázově deset tisíc eur, pokud se vrátí pracovat na Slovensko. Polovinu částky dostanou po uzavření pracovní smlouvy, zbytek po roce.