Pokud to dobře počítám − a obávám se, že ano −, neviděli jsme se skoro osmnáct let. A také tenkrát, v listopadu 1997, jsme spolu dohromady nestrávili víc než jeden a půl dne na poněkud bizarním místě před veřejnými toaletami terminálu trajektu v severní Francii.
Teď s Oskarem Erošem sedíme u stolu kavárny na hlavním náměstí v Teplicích, místě, kde před osmnácti lety tenhle příběh začal. Pochopitelně ty roky přinesly pár snadno zaznamenatelných rozdílů.
Původní reportáž z listopadu 1997: Jak se žije v Calais
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.