Co nás stojí čínské investice

Zatímco v politické a společenské rovině budí návštěva čínského prezidenta emoce, peníze mašličky nemají. Je jedno, odkud zahraniční investice přicházejí, jsou-li v souladu s naší legislativou, členstvím v mezinárodních organizacích a mezinárodními dohodami.

Zkoumejme tedy, nakolik budou nově podepsané smlouvy s čínskými firmami a investory pro českou ekonomiku přínosné.

Pod dojmem zpráv z posledních měsíců a dnů by se mohlo zdát, že se Česká republika stala miláčkem čínských investorů. Pravda je ovšem taková, že čínské investice expandují na všech frontách. Objem čínských investic v Evropě se loni zvýšil o 28 procent na 23 mi­liard dolarů, v USA čínské investice stouply o 17 procent na 15 miliard dolarů. Ve srovnání s tím jsou loňské investice Číny v Česku (asi 280 milionů dolarů) kapkou v moři.

Celkový objem zahraničních aktiv vlastněných čínskými firmami či vládou přesahuje 6 bilionů dolarů, z toho investice v České republice činí 0,004 procenta. Není tedy žádný důvod domnívat se, že Česká republika je zemí vyvolenou čínskými investory.

Dosavadní objem čínských investic je zanedbatelně nízký vzhledem k celkovému objemu přímých zahraničních investic v České republice. Ke konci loňského roku objem investic čínských firem v Česku činil zhruba šest miliard korun, což je 0,22 procenta z celkového objemu zahraničních investic v ČR. To je pro představu stejná suma jako objem finských investic v Česku.

Pokud bychom započetli letos ohlášené či očekávané čínské investice, zvýšil by se jejich celkový objem na 100 miliard korun a podíl na celkovém objemu zahraničních investic na 3,5 procenta. Velikost čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru.

Přes dosud zanedbatelný význam Číny v české ekonomice, ať již z hlediska investic či podílu na celkovém vývozu, bude zapotřebí této zemi věnovat větší pozornost.

Poslední čtyři desetiletí rostla čínská ekonomika průměrně 9procentním tempem a její podíl na globální ekonomice se zvýšil z 2 na 17 procent. V roce 2014 Čína předstihla USA a stala se největší ekonomikou světa, měřeno podle HDP v paritě kupní síly.

Charakter čínské ekonomiky se postupně mění. Objem úspor generovaných čínskou ekonomikou zůstává velmi vysoký, investice ovšem stále více směřují za hranice. Podle makroekonomické teorie už je Čína přeinvestovanou ekonomikou, měřeno podílem kapitálu k HDP. Logicky se tedy začaly čínské firmy poohlížet ve světě. Nyní už je Čína třetím největším exportérem kapitálu na světě.

A to přes fakt, že její přímé zahraniční investice dosahují pouze 7 procent HDP, zatímco v případě Japonska je to 20 procent, USA 38 procent, a Německa dokonce 47 procent HDP.

Bude-li Čína v rámci své "perestrojky" pokračovat ve zmírnění růstu domácích investic a expanzi investic ve světě, stane se velmi brzo největším zdrojem přímých zahraničních investic v globální ekonomice.

V úvodu bylo uvedeno, že v principu je jedno, jestli investice do české ekonomiky přichází z Německa, nebo Číny. Pokud by ovšem Čína a ostatní soupeřili v rámci stejných pravidel. Potíž je v tom, že se čínské firmy často těší dotacím poskytovaným vládou, včetně přístupu k levnému financování. Při lákání čínských investic bychom si měli uvědomit, že si na své hřiště zveme hráče, který díky dopingu může vytlačovat ostatní účastníky hry.

Čínské tažení ve světě by provázely menší rozpaky, pokud by měli zahraniční investoři v Číně stejné podmínky jako čínští investoři v jiných zemích. Při podnikání v Číně provází zahraniční firmy řada oficiálních překážek i neformální diskriminace.

Nejdříve svět mlčky přihlížel tažení čínského exportu světem podporovaným dopingem podhodnocené měny. Nyní hrozí, že se budeme dívat na vlnu čínského kapitálu vytlačující ostatní investory (včetně domácích), a ani tentokrát nemusí být hra férová.

Loňské a letošní čínské investice v české ekonomice jsou součástí emancipace čínské ekonomiky a jejího tažení světem. Lze očekávat, že další příliv čínského kapitálu bude následovat. Přínos pro českou ekonomiku bude záviset na tom, zda po akvizicích budou následovat také nové investice do výrobních kapacit.

Změna vlastnictví sama o sobě nová pracovní místa nevytvoří.