Kladrubský hřebčín si zápisem v UNESCO chce pojistit budoucnost. Na prvním místě mají být vždy koně, ne návštěvníci

S trochou nadsázky by se dalo říct, že všechny cesty z okolí vedou sem, usmívá se ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Machek. Ukazuje na pěšiny vedoucí na pastviny a cestu do nedalekých Selmic. Za zády má koňské stáje, kde žije víc než dvě stovky starokladrubských koní.

Plemeno, které nechali vyšlechtit Habsburkové jako kočárového koně pro královský dvůr, tudy chodí nepřetržitě přes čtyři století.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem má za sebou opravy za téměř 350 milionů korun a po dvou letech se do areálu vracejí návštěvníci. Celková rekonstrukce místu vrátila jeho původní vzhled a hřebčín se připravuje na podání přihlášky k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Připojil by se tak k dalším dvanácti místům v Česku, například k Českému Krumlovu nebo Lednicko-valtickému areálu.